Režisér Pavel Soukup a další tvůrci, kteří natočili v roce 2019 úspěšný internetový seriál #martyisdead, oceněný prestižní mezinárodní televizní cenou Emmy, na něj nyní volně navazují celovečerním filmem #annaismissing. Původní seriál pojednával o úmrtí patnáctiletého Martyho, jenž byl vydírán a šikanován na sociálních sítích, a o jeho otci, který se následně snažil na internetu dopátrat pravdy. Film #annaismissing přichází s velmi podobným konceptem a opírá se o stejná současná témata, leč vypráví přitom příběh zcela jiných postav.

Titulní Anna (Viktorie Vítová) je populární patnáctiletá youtuberka a influencerka, stylizující se s oblibou do role vyzývavé lolity, která v provokativních videích prezentuje svůj pohled na různá vztahová a sexuální témata. Žije jen s nesnesitelnou matkou, vůči níž se chová značně odtažitě a nepřátelsky. Spíše než nefunkční rodinné pouto spojuje obě ženy to, že se jejich život točí především kolem sebe-prezentace na sociálních sítích a závislosti na pozornosti followerů. Anna ale už týden nic nového nezveřejnila a její fanynky a fanoušci se začínají strachovat, jestli se jí náhodou něco nestalo a kam mohla tak náhle zmizet. Že ji zřejmě potkalo něco nehezkého, nám ostatně sděluje hned úvodní scéna, v níž vidíme vystrašenou Annu se zakrváceným obličejem, jak ji někdo natáčí na video kdesi v lese u jezera.

Hlavní hrdinkou nicméně není Anna, nýbrž též náctiletá Nina (Alexandra Vostrejžová), jenž vede naopak idylický život se zaopatřenými rodiči (otec je právník a matka módní fotografka) a mladší sestrou. Annu zpočátku ani nezná, dokud náhodou nespatří v tátově mobilu její polonahou fotografii. Představa rodinné harmonie se jí v tu chvíli začne rozpadat, a tak se rozhodne vypátrat, kdo vlastně Anna je, co se s ní stalo a co dělala v tátově telefonu její fotka. Pochopitelně postupuje váhavě, ostýchavě a s obavami, takže jí v pátrání pomáhá nebinární spolužák Robin (Magdalena Čečo), mnohem smělejší a drzejší. Nina si odmítá vystačit s otcovým vysvětlením, že jde pouze o bývalou klientku, a zároveň zjišťuje, že si Anna vytvořila ve svém okolí i na internetu řadu nepřátel.

Pojítek mezi seriálem #martyisdead a filmem #annaismissing je mnoho, od žánru mrazivého krimithrilleru s detektivní zápletkou přes zaměření na postavy teenagerů a jejich svět až po důrazné upozorňování na to, jak moc je naše existence mnohdy propojena s technologiemi a životem ve virtuálním prostředí. Skrze nahlas vyřčená apelativní varování ohledně nutné opatrnosti při sdílení soukromých fotek nebo při komunikaci s cizími lidmi online se zvýrazňuje i osvětový rozměr, připomínající prostřednictvím motivu sexuálních predátorů dokument V síti. Snímek #annaismissing ostatně vznikl ve spolupráci s edukačním projektem Bezpečně v síti, jenž informuje děti i rodiče o zranitelnosti mládeže na internetu. Film proto pojednává o online prostředí jako o místě plném nástrah a poukazuje na reálné devastující důsledky, které může mít naše počínání na sociálních sítích. Někoho může sdílený obsah vážně traumatizovat, někdo jiný jím může rozběhnout kolotoč falešných obvinění a případně i někomu zničit život.

Je přitom nutné ocenit, jak si film pohrává s diváky a s přibývajícím časem je nutí každou chvíli přehazovat podezření mezi několika postavami tam a zpátky. Postupně dávkuje informace, které pokaždé přinášejí do amatérského pátrání dospívající hrdinky nový kontext a jiný pohled na věc. Oproti seriálu je znát vyšší rozpočet, pomáhají trikové záběry zpřítomňující v obraze online komunikaci postav, chvílemi film připomíná díky kameře, atmosféře a barevné tonalitě severské kriminálky. Velkým pozitivem jsou i přirozené a věrohodné výkony všech zmíněných talentovaných debutujících hereček, které se rozhodně neztrácejí ve společnosti zkušenějších herců Marka Němce a Barbory Bočkové, kteří ztvárnili rodiče Niny neméně dobře. Autentičnost projevů mladých hrdinek podrývají místy jen dialogy, které občas znějí až příliš vyumělkovaně, než aby je bylo možné pokládat za bezprostřední slovní výměny.

S přibývající stopáží se ale Nina začne z vyprávění čím dál víc vytrácet a pozornosti se místo ní dostane různým vedlejším postavám, mezi jejichž perspektivami však snímek přeskakuje poněkud překotně. Bezděčně do děje vstupují náhlé četné flashbacky, často se mění hlavní téma, postupně se ukazuje, že skoro každý se s Annou znal a měl určitý důvod k pomstě. S jistou pravidelností dochází k nečekaným zvratům a dílčím pointám segmentujícím čím dál roztříštěnější vyprávění do epizodek, z nichž každá se zaměřuje na něco jiného, což je patrně pozůstatek toho, že snímek měl původně mít stejně jako #martyisdead strukturu seriálu. Napětí je kvůli tomu opakovaně budováno jen v rámci izolovaných pasáží či scén, což nutně nevadí tolik jako nesoustředěnost rozkročená mezi přílišným množstvím notně zhuštěných témat a úhlů pohledu.

Zklamáním je z hlediska detektivní zápletky i finále, založené na nedostatečně vysvětlené situaci, kdy se jistá osoba objeví na místě, u nějž není zřejmé, jak o něm mohla vědět. Celý případ je pak vyřešen ve stylu deus ex machina nikoli díky důmyslnému propojení dosavadních stop a indicií, nýbrž pomocí nenadálého objevení nového klíčového důkazu, na nějž mohly postavy snadno narazit od samého začátku. Krom toho je potřeba překousnout mnohdy pochybné motivace některých postav, vedoucích v panoptiku patologicky smýšlejících uživatelů internetu, na něž Nina naráží při opakovaných střetech s tvrdou realitou kyberšikany a revenge porna, až k absurdním domněnkám. Kdyby se ukázalo, že Annu zabila kvůli lajkům její vlastní matka, aby jí dcera nemohla zakazovat sdílet na Instagram fotky z jejího dětství, tak by to v tomto fikčním světě pokřivených vztahů až tak bizarně nepůsobilo.

Přes všechno škobrtání a logické lapsy v ději i v jednání postav nicméně film #annaismissing obstojí jako žánrová podívaná s výchovným přesahem, která vybízí k diskuzím, a navíc působí vizuálně atraktivně. Formát seriálu by příběhu slušel víc, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že epizodická struktura je ve filmu beztak již viditelně přítomná. Některé osvědčené postupy se zde po #martyisdead pochopitelně opakují, na kvality svého oceněného předchůdce však #annaismissing kvůli příběhu vystavěnému na těžko uvěřitelných základech nedosahuje. Co zůstává, jsou silné herecké výkony, nadstandardně zdařilé formální aspekty a záslužný osvětový přístup k tématům, jako je bezpečnost chování na internetu a ochrana soukromí v době sociálních sítí.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Originální trailer filmu #annaismissing