Co si budeme povídat, současný filmový průmysl upadl do určité uniformity, a i když se dobrých až výborných filmů točí pořád dost a dost, najít něco originálního je poměrně těžké. A když už se něco takového objeví, zůstává to "za branami" různých festivalů a běžný divák prakticky nemá šanci to vidět. I proto je záslužné, že se český distributor po dvou letech rozhodl, že do kin uvede svéráznou komedii Stovky bobrů, která se těší vysloveně nadšeným ohlasům a už se třeba objevila i v našem výběru toho nejlepšího za loňský rok.

Její děj je veskrze velmi jednoduchý - palírník jablkovice Jean Kayak přijde úplně o vše a doslova s holou zadnicí se ocitá v divočině, kde se musí velmi rychle naučit přežít, adaptovat na drsné podmínky a bojovat nejen s přírodními živly, ale také s roztodivnou zvířenou, které dominují stovky a stovky bobrů. Pokud se vše naučí, je možné, že se dočká sladké odměny v podobě ženy svého života.

Ať už patříte k divákům zkušeným a protřelým, které už nic moc nepřekvapí, nebo k těm svátečním, kteří film chápou pouze z hlediska "uživatele" a vesměs kinematografii rozdělují na dobrou a špatnou a různým nářkům recenzentů a kritiků moc nerozumí, Stovky bobrů se zařadí k tomu nejoriginálnějšímu, co jste kdy viděli a je natolik unikátní, že hledat něco jemu podobného je prakticky nemožné.

Režisér a spoluscenárista Mike Cheslik snímek pojal jako černobílou němou grotesku, kterou zkombinoval s konceptem videohry. Takto napsané to zní naprosto šíleně a děsivě, výsledek je ale v pozitivním slova smyslu bizarní a víceméně dokazuje, že když je tvůrce dostatečně invenční, chytrý a šikovný, nepotřebuje příliš velký rozpočet k tomu, aby dokázal vytvořit naprosto jedinečný počin, který nemá obdoby.

Od úvodních momentů je znát, že Mike Cheslik (a jeho spoluscenárista Ryland Brickson Cole Tews, který výtečně ztvárnil hlavní roli) zná velmi dobře pravidla starých grotesek a s jejich schématem pracuje naprosto fantasticky, neboť děj postavil na několika málo vtipných situacích, které po celou stopáž jen rozšiřuje a dává jim jiné pointy. A právě v tom tkví jeho největší kouzlo, protože to beze zbytku funguje, především je to ale extrémně vtipné.

Nápadů je tu skutečně tolik, že by za jiných okolností vystačily minimálně na tři další filmy. Tím pádem nikdo nemá jistotu, s čím tvůrci přijdou v následujících minutách, protože možné je úplně všechno. Hodně sympatická je i videoherní stylizace, v níž hlavní hrdina přiznaně plní jednotlivé úkoly, k jejichž vykonání si za získané peníze z prodeje ulovených bobrů nakupuje různé zbraně a pomůcky. To vše ho pak vede k vysněnému cíli.

Na úplně jinou úroveň pak výsledek posouvá fantastická černobílá kamera, která má specifickou estetiku a v kombinaci se záměrně lacinými triky a herci v primitivních kostýmech bobrů dodává jedinečný a vskutku unikátní a prakticky neopakovatelný zážitek, který by měl alespoň jednou absolvovat každý.

Zmíněný Ryland Brickson Cole Tews je v hlavní roli zcela přesvědčivý, což je o to pozoruhodnější, že se musel přizpůsobit zcela jiným hereckým nárokům, které němá groteska má a byl nucen značně přehrávat, s čímž se ale popral na výbornou a požadovanou expresivnost dokázal ukočírovat bez větších problémů a většina jeho grimas je třeskutě vtipná.

Je jen škoda, že stopáž atakuje dvě hodiny, což je na podobný počin poměrně dost. Od scény v soudní síni se totiž snímek lehce zlomí a najednou je víc šílený a bizarní než nápaditý, a i přes neočekávatelné věci, které se dějí, se malinko táhne. To se snaží kompenzovat zcela z řetězu utržený a neskutečný závěr, k němuž ale mohlo a asi i mělo dojít o chloupek dřív. Nic z toho ale neznamená, že by nějak upadl humor, který se po celou dobu drží na překvapivě vysoké úrovni.

Stovky bobrů tak je v současném filmovém světě příjemným zjevením a zpestřením, které se zcela vymyká všemu, na co je moderní divák zvyklý a dělá to více než dobře. Vzhledem k celkové stylizaci a použitým postupům je nicméně jasné, že divácké žebříčky podobná záležitost bourat nebude, i proto by zájemci neměli příliš váhat a do kinosálů vyrazit co nejdřív, protože je pravděpodobné, že za pár týdnů snímek z nabídky nenávratně zmizí.