Říká se, že naše babičky obvykle bývají skvělé kuchařky a každý z nás dokáže říct, které jídlo od nich má nejraději. Představte si ale, že by do vaší milované svíčkové dala babička něco, co nečekáte. Něco nového. Něco originálního. Tohle babičky ale obvykle nedělají. A takovou babičkou je v jistém slova smyslu i Disney, který nám už poněkolikáté servíruje ten stejný příběh založený na podobném principu. Jako by studio posbíralo vše, co v jeho předchozích filmech fungovalo a recyklovalo to do jiného prostředí. Expedice: Džungle je sice solidní divokou jízdou, nenabízí ale nic, co bychom už někdy předtím neviděli. A přesto si zaslouží pozornost diváků.

Celý příběh se točí kolem odvážné a nepříliš dobře naložené objevovatelky Lily (Emily Blunt), která je cílevědomá natolik, že chce uprostřed džungle najít strom, který dokáže léčit lidi. V tom jí napomáhá její lehce zženštilý bratr MacGregor (Jack Whitehall), který ji za každou cenu podporuje. Nešťastnou náhodou se ocitnou na lodi místního průvodce po tamních vodách, který si říká Frank (Dwayne Johnson). Ten s nimi propluje dobrodružnou cestou plnou nástrah až do samého cíle. A nebude to úplně jednoduché…

Že už jste to někde viděli? Ano, zápletka není příliš originální. S podobnou myšlenkou pracovala už spousta filmů – Mumie, Jumanji: Vítejte v džungli!, Tomb Raider, Piráti z Karibiku nebo třeba legendární Indiana Jones. S Piráty z Karibiku nemá Expedice: Jungle společné jen studio, ale také to, že byla natočena podle jedné z atrakcí v zábavním parku s názvem Jungle Cruise. Jde o projížďku na lodi, kterou trošku křečovitě a nepříliš vtipně komentuje průvodce a návštěvníky provede prostředím nebezpečné džungle. Ostatně přímo z atrakce si dělá film legraci a využije i trapných vtípků provázejícího. Inspirace pro scénář tedy není zrovna mnoho, proto nelze očekávat zázraky v příběhu, ale Piráti z Karibiku taky vydělali miliardy (o klesající kvalitě dalších a dalších dílů zase někdy jindy…).

První trailery nebyly příliš poutavé, proto jsem do kina šel se smíšenými pocity. První půlhodina je ale natolik našlapaná, svižná, akční a vtipná, že se moje dětské já zatetelilo, uvolnil jsem se, pohodlně se usadil v sedačce a nechal se unášet dál touhle jízdou v džungli. Tempo po třiceti minutách sice malinko zvolní, ale ne natolik, aby se divák nudil. Na plátně se v podstatě pořád něco děje, příběh odkrývá postupně očekávatelné karty a bez nějakých zaškobrtnutí míří do svého finále. Všechno je tak nějak až příliš perfektně nasvícené, barevnější, lichotivější oku a v podstatě dokonalé, ostatně Disney opět ukazuje, v čem je nejsilnější a v čem si věří. Zase sází na jistotu.

I herecký casting se povedl, i když se nabízí otázka, jestli postava Dwaynea Johnsona nebyla jen přejmenována a přesunuta z Jumanji do Expedice: Džungle. Johnson vypouští hlášky s větším či menším úspěchem a diváka si získá už během prvních scén. Tentokrát ale dojde i na city, které jsou právě u Johnsona těžce uvěřitelné a trošku těžkopádně zahrané. Naproti tomu si divák užije solidní výkon Emily Blunt, která si svou roli evidentně užívá a opět dokazuje, že akčnější ladění jejích snímků jí opravdu sedí. Oba zmínění herci spolu dobře spolupracují, sledovat jejich špičkování je zábava, ale ve chvíli, kdy dojde na nějaké jiskření mezi postavami, tak to úplně nesedí a působí to trošku nepřirozeně.

On vlastně celý ten zrod „nové lásky“ je takový rychlý, sice očekávaný, ale naservírovaný jedním lusknutím prstu. Za zmínku stojí i několik vedlejších postav v čele s Jackem Whitehallem (filmový bratr Emily Blunt), který se stará hlavně o zábavu ve filmu a většina jeho scén je opravdu vtipných. Záporáků se na plátně objeví hned několik, ale nemají zase tolik prostoru, proto jsou lehce zapomenutelní. Ať už jde o německého prince Joachima (Jesse Plemons), který hrdiny pronásleduje v ponorce, nebo o prokletou skupinku mužů, která se hodně nápadně podobá uvězněným pirátům lodě Davyho Jonese v Pirátech z Karibiku.

Režisér Jaume Collet-Serra má za sebou několik více nebo méně povedených filmů, z nichž bych rád zmínil třeba Mělčiny s Blake Lively nebo akční filmy s Liamem Neesonem jako NON-STOP, Cizinec ve vlaku nebo Noční běžec. Akce mu tedy není cizí, a proto jsou právě tyto scény ve filmu natočeny opravdu dobře. Nevím, jestli měl režisér za úkol od Disneyho natočit šablonovitý film, který se bude líbit a vydělá spoustu peněz, ale je škoda, že se nesnažil alespoň vybočit ze zajetých mantinelů a nepokusil se snímku dodat něco navíc, nějakou originalitu, něco, co snímek odliší. No, uvidíme, jak se Collet-Serra popere s DC komiksovkou Black Adam s Dwaynem Johnsonem v hlavní roli, která půjde do kin v červenci 2022. Je třeba zmínit ještě hudbu Jamese Newtona Howarda, která do filmu dobře zapadá a doplňuje jeho atmosféru.

Expedice: Džungle je typickým filmem studia Disney, který lahodí oku svou barevností a dokonalými lokacemi, nebude nudit, protože se na plátně pořád něco děje, ale tak nějak postrádá cokoliv navíc, co jsme v tomto typu filmu ještě neviděli. Nápadně se totiž podobá většině svých starších bratrů. Některé z nich převyšuje (poslední díly Pirátů z Karibiku), některé sotva dožene (Mumie - ač s tou má nejvíce společného) a některým dýchá na záda (Tomb Raider). Ač jde o několikrát použitý formát, který byl viděn už několikrát, tak i přesto si film užijete. Dobře, v první řadě si jej užijí vaše děti a pokud hledáte ideální prázdninovou oddechovku pro nedělní deštivé odpoledne, tak je Expedice: Džungle jasnou volbou.

Český trailer filmu Expedice: Džungle