Sci-fi thriller s prvky hororu z první poloviny osmdesátých let je natolik osobitý a specifický, že rozhodně není pro každého a nepřipraveného diváka by mohl dost znechutit. Režisér a scenárista David Cronenberg v něm nechal naplno propuknout svou podivnost a diváka zcela záměrně mate tím, co je realita a co halucinace ústředních postav. V tom si pomáhá i hutnou atmosférou paranoie, v níž se střídají chvíle tragikomické s těmi až nechutnými, což umocňují i poměrně realistické efekty. Z dnešního pohledu nepochybně zaujme i téma mediální manipulace, které je možná ještě aktuálnější než v době vzniku. V hlavní roli se objeví velmi dobrý James Woods, jehož doplňují Sonja Smits, Debbie Harry nebo Leslie Carlson. Oproti jiným autorovým počinům je tento tedy poněkud odtažitý, odosobněný a ne tak intenzivní, zase je ale mnohem divnější. Netradiční tip na páteční večer.
Zajímavost: Film má natočeny tři alternativní konce, ten použitý byl nápad Woodse.
Dnes zcela zapomenutá a neznámá československá komedie je filmovou adaptací původně divadelní operety Františka Ketzeka a Bedřicha Šulce, což je na ní dost znát. Režírující Vladimír Slavínský v ní toho zase tolik neřešil, protože měl k dispozici velmi jednoduchý příběh, který postrádá jakoukoli originalitu, nedrží moc u sebe a je spíše sledem více, či méně vtipných epizod. Stačilo mu tak nasadit relativně svižné tempo, vyměřit snesitelnou stopáž a opřít se o solidní, leč dnes už hodně zastaralé písně. Nejvíc se ale spolehl na výtečné obsazení, v němž exceluje Jindřich Plachta, za nímž ale moc nezaostávají ani Adina Mandlová, František Krištof-Veselý, Růžena Šlemrová nebo Raoul Schránil. Zcela nenáročný tip k víkendovému obědu.Zajímavost: Film se natáčel v Luhačovicích a Průhonicích.
Pět let stará televizní komedie je dost povedenou záležitostí, která svého času určitě mohla startovat i v kinech. Režírující Jiří Strach v ní totiž dostal k dispozici jeden z lepších scénářů Marka Epsteina a dokázal v ní vyvážit notně černý humor s temnotou nelehké doby a relativně závažného tématu, které samo o sobě moc legrační není. Po rozpačitém a trochu drhnoucím začátku už dokáže najít to správné tempo a vytvořit pochmurnou atmosféru. Na televizní poměry měl k dispozici i solidní výpravu, která vše příjemně dotváří. Největším pozitivem je však to, že se neuchyluje k laciné nostalgii a melancholii a všechny momenty, které zavánějí vulgaritou prodává překvapivě slušně a nevulgárně. V hlavní roli se objeví spolehlivý a znovu výborný Ivan Trojan, jemuž výtečně přihrávají třeba Zuzana Stivínová, Josef Dvořák, Jiří Dvořák nebo Miroslav Krobot. Jedna z nejlepších televizních záležitostí poslední dekády.
Zajímavost: Snímek získal cenu za nejlepší TV drama na berlínském festivalu Prix Europa.
Nejen u nás prakticky neznámý válečný dokument je unikátní v tom, že restauruje původní záběry z druhé světové války. Režírující Sammy Jackson v něm navíc celou leteckou válku v Evropě zasadil do širšího taktického kontextu, čímž potěší zejména armádní teoretiky, ale ani ti ostatní se nudit nebudou, neboť archivní ukázky bojů jsou fascinující a zcela strhující. Vše je rámováno vzpomínkami žijících veteránů, které jsou věcné a mrazivé a dnešního diváka možná přesvědčí o tom, že řeší jen banality. Aby toho nebylo málo, ve snímku zazní i mnoho původních deníkových záznamů, které čtou Casey Affleck, Sean Astin, Rob Lowe, Chris O'Donnell a Elijah Wood. Dojem může kazit jen několik zbytečně patetických momentů a promluv. Nezbývá než doufat, že televize uvede dokument v původním znění.
Zajímavost: Hrdiny dokumentu jsou příslušníci 8. letecké armády USA, která vznikla v únoru 1942.
U nás jen málo známá komedie z konce sedmdesátých let byla nominována na osm Oscarů a jednoho získala, přesto dnes působí trochu zastarale. Jedním z nominovaných se stal režisér, spoluscenárista a představitel hlavní role Warren Beatty, jemuž s režií vypomohl Buck Henry. Oba se spoléhali na melancholickou atmosféru, svižné tempo a atraktivní zápletku s fantasy prvky, v níž příběh není nijak náročný, nabízí ale spoustu humorných situací, které jsou naštěstí pojaty příjemně, inteligentně a nepodbízivě. Opřít se mohli i o výbornou a Oscarem oceněnou výpravu. Mimo samotné hlavní hvězdy se objeví ještě na Oscara nominovaní Jack Warden a Dyan Cannon, dále pak Julie Christie, James Mason nebo Charles Grodin. Škoda jen, že na tak oceňovaný kousek je ve scénáři až mnoho nelogičností a relativních nesmyslů. Naprosto neškodná záležitost.
Zajímavost: Snímek je adaptací stejnojmenné hry Harryho Segalla.
Romantické drama z počátku šedesátých let patří u nás k těm méně známým, což je rozhodně škoda. Režírující Elia Kazan v něm dostal k dispozici po právu oscarový scénář Williama Ingeho, který do značné míry boří mýty o americkém snu a ukazuje společnost v době hospodářské krize se všemi klady a především zápory. Jemu pak stačilo dodat pomalejší tempo, vytvořit skoro autentickou dobovou amtosféru a opírat se o precizní psychologii postav a až nepříjemně upozornit na tehdejší společenské nešvary, mezi něž patřily prudérnost, zbytečné konvence a snaha vše idealizovat a romantizovat. Nechybí tu ale ani silné emoce, díky kterým se divák velmi snadno sžije s většinou charakterů. Exkluzivní je též obsazení, jemuž dominuje na Oscara nominovaná Natalie Wood, kterou doplňují Pat Hingle, Audrey Christie, Barbara Loden nebo tehdy debutující Warren Beatty. Nadčasový snímek s minimem chyb.
Zajímavost: Jde o vůbec první hollywoodský snímek, v němž se objevil francouzský polibek.
Čtyři roky staré koprodukční drama je dost náročnou záležitostí a jeho sledování vyžaduje obeznámeného a trpělivého diváka. Thajský režisér a scenárista s jen těžko vyslovitelným jménem Apichatpong Weerasethakul v něm totiž zcela záměrně vsadil na antidivácký postup a spolehl se na extrémně pomalé tempo, prakticky neexistující děj, statickou kameru a velmi specifickou meditativní atmosféru. Nechybí tu ovšem humor, který je ale hodně nenápadný a spíše situační. Jeho největší síla tkví nicméně v tom, že zachycuje obyčejný život v Thajsku a úplně běžnou konverzaci, v níž se neřeší nic zásadního. K autentickému dojmu notně přispívá i obsazení, které tvoří pro našince totálně neznámé tváře. Vše výše napsané ale může být bráno jako negativum, záleží zkrátka na aktuálním rozpoložení. Nejspecifičtější tip týdne, o němž se více dočtete v naší recenzi.
Zajímavost: Jarinpattra Rueangram, která hraje jednu z hlavních rolí, pracovala před začátkem natáčení ve firmě vyvážející cement a ropu a má červený diplom ze studií obchodní administrativy.
Pokračování úspěšného komiksového hitu zaostává za svým vzorem snad ve všem, pořád ale jde o solidní podívanou. Režisér a spoluscenárista Jeff Wadlow za sebou nemá moment překvapení a snaží se navazovat na vše, co v prvním díle fungovalo, ale úplně se mu to nedaří. Příběh nemá jednotící linii, ale je spíše sledem epizod, zcela v něm chybí černý humor a úderné hlášky, příliš nepomáhá ani to, že autor osciluje mezi několika žánry a není schopen se pro některý rozhodnout. Taktéž násilí a brutalita, které dříve děj oživovaly, nyní působí zcela samoúčelně, nejvíce však snímek postrádá osobitost. Na lehkém nadprůměru tak snímek udržují slušná, avšak příliš rutinní akce, několik jednotlivých scén, pár vtipných momentů a zajímavé obsazení, v němž se objeví Aaron Taylor-Johnson, Chloë Grace Moretz, Christopher Mintz-Plasse, John Leguizamo nebo Jim Carrey. Více se dočtete v naší recenzi.
Zajímavost: Aby svou postavu ztvárnil co nejvěrohodněji, pořídil si Carrey vlastní rekvizity.
Třináct let starý francouzský dokument o legendě evropského filmu nadchne nejen všechny její fanoušky. Režírující Serge Korber v něm vsadil na poctivý, ale neoriginální filmařský příběh a nechal promlouvat jen a jen samotného aktéra, jehož příběh je hodně silný a zároveň inspirativní. Nejpůsobivější je dokument hlavně v první polovině, kdy vypráví o tom, jak se zrodil herec Jean Gabin, který ani hercem původně být nechtěl a tom, jak se vykašlal na Hollywood a šel za svou vlast bojovat do války. Tehdy je dost napínavý a vůbec nepůsobí jako dokument. Když ovšem přejde k divadelní a filmové kariéře, snímek se mění na naprosto standardní žánrovku, která je vesměs jen výčtem nejslavnějších rolí a úspěchů a sem tam připojí nějakou zajímavost z natáčení nebo ze života sledovaného. To ale nic nemění na tom, že ve výsledku jde o příjemnou a komplexní záležitost, která poskytne vyčerpávající pohled na charismatického umělce.
Zajímavost: Občanské jméno Gabina bylo Jean-Alexis Moncorgé.
Trailer k filmu není dostupný.
Takoví normální vozíčkáři (Tiszta szívvel) (čtvrtek 18. 7., ČT art, 22.10 - 23.50)
Tři roky stará maďarská dramedie je v tuzemsku neznámá a nedá se sehnat žádnou oficiální cestou. Režisér a scenárista Attila Till v ní zvolil hodně příjemný postup, kdy se na lidi s postižením nedívá s extrémním soucitem, ale pomáhá si humorem i notně odlehčenou atmosférou. Body sbírá především poměrně originální kriminální zápletkou, v níž se z invalidů nebojí dělat ne úplně kladné postavy, částečnou absurditou a svižným tempem. Pomohl si i skvělým obsazením, v němž některé role ztvárnili skuteční vozíčkáři, kteří zajišťují dojem absolutní autenticity. Solidní dojem ale kazí to, že tvůrce celou dobu jen klouže po povrchu a v žádném z témat nejde do hloubky, takže jen naznačuje mnoho konfliktů, které ovšem nedořeší, což ostatně platí i o humoru, který by mohl být mnohem černější a brutálnější, takhle je asi zbytečně smířlivý. Výsledku pak nepomáhá ani to, že v určitých momentech zvážní a snaží se dojímat, což úplně nefunguje. Tip pro festivalové publikum.
Zajímavost: Režiséra k natočení filmu inspirovala vlastní zkušenost z dobrovolnické práce s postiženými.
