Nynější Ant-Man Scott Lang (Paul Rudd) se musí vypořádat s následky své pomoci Avengers v Německu před dvěma lety, zatímco původní Ant-Man doktor Hank Pym (Michael Douglas) se společně se svou dcerou Hope van Dyneovou neboli Wasp (Evangeline Lilly) snaží zachránit Hopeinu matku a původní Wasp Janet van Dyneovou (Michelle Pfeiffer), která uvízla v říši kvant a nemůže se odsud dostat. Aby toho nebylo málo, po Pymově technologii jde i nemilosrdná Ghost (Hannah John-Kamen), která má schopnost fázovat skrze pevné předměty.
Pokud vám předchozí nástin děje již jubilejního dvacátého filmu v rámci MCU připadá zmatený, měli byste se ujistit, zda jste viděli první díl Ant-Mana. Nový snímek vám sice tu a tam podá pomocnou ruku a zopakuje to, co byste pro pochopení měli vědět, avšak nejde rozhodně o všechno. Neplatí také to, co bylo řečeno u prvního dílu, tedy, že téměř není nutné znát předchozí filmy MCU. Zde byste měli znát jak prvního Ant-Mana, tak i film Captain America: Občanská válka, na který právě recenzovaný snímek poměrně dosti odkazuje. Pokud jde o vztah k ději Avengers: Infinity War, tak ten se naprosto přesně dozvíte až půlce závěrečných titulků (neodcházejte z kina před koncem!).
Klíčovým prvkem tohoto filmu je pak humor. Osobně mi přijde povedený vkusně a je i velice nápaditý, ale zaslechl jsem i názory, že je trapný. Sice se tu a tam recyklují skeče z minulého filmu (na druhou stranu řada z nich, jako třeba Luisovo vyprávění, se snad nikdy neomrzí) a obecně je tím hlavním motivem vygradování již tak humorné situace ad absurdum. Mohlo by se také zdát, že film je i do jisté míry i přesný, pokud se týče vědy. Bohužel tomu však není a scénář kolem něčeho vědeckého jen proletěl rychlostí okřídleného mravence. Peyton Reed zkrátka své řemeslo ovládá dobře, bohužel jako celek zde nedává dohromady nic moc jiného než stoprocentní popcornovou oddechovku.
Mohu-li zhodnotit herecké výkony, tak ty jsou převážně stejné s tím rozdílem, že Evangeline Lilly má mnohem akčnější úlohu a mám celkem neodbytný pocit, že do toho šlape více než minule. Paul Rudd většinou prostě blbne a jeho komediální talent je podpořen asi milionem nahrávek na smeč. Trojice kolegů Scotta Langa – Luis (Michael Peña), Kurt (David Dastmalchian) a Dave (T.I.) předvádí svou obvyklou estrádu, tentokrát možná ještě vtipnější. Nově příchozí Michelle Pfeiffer, Laurence Fishburne a záporáci Hannah John-Kamen a Walton Goggins do filmu tak nějak dobře zapadli a dobře ho doplňují, že by však snímek nějak svou přítomností výrazně pozvedávali, se také říct úplně nedá. Posledním nově příchozím je Randall Park v úloze agenta Jimmyho Wooa, který je naopak postavou nadprůměrně výraznou, opět však v komediálním slova smyslu.
Film jako audiovizuální celek je i přes obrovské množství nápaditých vtípků téměř konvenční a zaměnitelnou záležitostí. Formální stránka věci je jako u všech marvelovek na jedničku s hvězdičkou, řada vizuálních efektů pokračuje od předchozího dílu (efekt zmenšování/zvětšování se neokouká a říše kvant je pořád krásná) a některé nové jako například fázování Ghost jsou velice zajímavé. Pokud jde o 3D, tak zde se navzdory (ne)očekáváním celkem povedlo. Čeká tu na vás řada pěkných stereoskopických efektů, které zdokonalují některé scény. Hudba, kterou má na svědomí Christophe Beck, většinou těží z motivů, které představil už první Ant-Man a rozhodně se nedostane do soundtrackové „síně slávy“.
Kolem a kolem je snímek Ant-Man a Wasp vlastně ultimátní oddechová zábava pro celou rodinu, která velmi svižně ubíhá a nedostane možnost začít nudit. Možná už si na něj budu mít za půl roku problém vzpomenout, a kromě humoru zde nic moc objevného není, určitým, možná trochu zvráceným způsobem mi to však při sledování vůbec nevadilo a času stráveného u filmu rozhodně nelituji. Níže uvedené hodnocení berte jako s velmi „odřenýma ušima“. Pokud tedy hledáte na začátku prázdnin nějaké povyražení, nový „mravenčí muž“ by neměl uniknout vaší pozornosti.
