Nyní tedy vzniknul další portrét této nechvalně proslulé postavy nedávné historie, který se tentokrát zaměřil na vztah k novinářce Virginii Vallejo, podle jejíchž memoárů Loving Pablo, Hating Escobar byl snímek natočen. Vznikl v koprodukci Španělska a Bulharska, je anglicky namluven, což je sice poněkud zvláštní, ale je jasné, že snímek měl oslovit především anglicky mluvící publikum. Natočil ho španělský režisér Fernando León de Aranoa. V ústředních rolích hraje skutečný manželský pár Javier Bardem a Penélope Cruz, což je vlastně tím největším plusem snímku. Oba zde podávají výborné herecké výkony a celý film na nich stojí. Zvláště Cruz je zde až překvapivě dobrá, u Bardema už považujeme za samozřejmé, že bude výborný. A také, že ano. Bardem je pak tím přesvědčivější, čím více se Escobarův život blíží konci. Na úplném závěru už pak Bardem jako Escobar skutečně vypadá.
Escobar sleduje vzestup kokainového krále zhruba od roku 1981, kdy patřil mezi nejmocnější a nejbohatší obyvatele této planety a kdy se seznámil s novinářkou, s kterou si ihned padli do oka. Escobar proslul kromě svých zločinů také tím, že vybudoval obydlí pro obyvatelé medellinských slumů, kteří ho za to neomezeně uctívali, proslul také svým projevem v kolumbijském senátu, kde se pustil do pokrytectví "slušných" senátorů. Na paškál si vzal i ministra spravedlnosti. To vše a mnohem více je ve filmu, který tak nutně musí být velmi "zrychlený", ukázáno. Dojde i na pověstné scény s nájemnými vrahy sicarios a brutální scény vraždění policistů v ulicích, na něž Pablo vypisoval odměny. Nakonec se o život musela bát i sama naivní novinářka a Escobarova milenka.Celkově je Escobar podařenou kronikou jednoho výjimečného jedince, cituji z filmu: "který měl jednu slabinu, a tou byla rodina", avšak skutečným důvodem jeho pádu bylo jeho megalomanství a naprosté odtržení od reality. Jeho životní příběh byl natolik bohatý a výjimečný, že pokud si vyberete dobré herce, nemůže vám z toho vypadnout špatný film. Tyto podmínky tento snímek splňuje.
