Oscarový večer bývá fajn. Většinou se při děkovných projevech dočkáme několika srdceryvných okamžiků, protože skromnost některých vítězů pořád ještě není předstíraná, několika vtipných narážek ze strany moderátorů a také Bena Stillera v šíleném kostýmu, kterak si bere na paškál nějaký ten filmový "fenomén" uplynulého roku. (Tipujete to letos taky na 3D, nebo budeme "jen" snít ve snech?) Ale tohle vše je proti vyvrcholení večera jen pozlátko. Můžete dělat na pódiu psí kusy, posbírat Oscary za režii, kameru i herecké role, svléknout se třeba do naha, ale do kina se po Oscarech (no dobrá, to svlékání by fungovat mohlo, ale určitě ne u Bena Stillera...) budou hrnout diváci stejně především na film, který získal cenu ze všech nejplešatější - za nejlepší film. Pojďme se tedy podívat na desítku nejlepších filmů roku 2010 podle Akademie podrobněji a přiblížit si jejich šance na zisk toho nejžádanějšího Oscara ze všech. 127 hodin Danny Boyle ani tentokrát nezklamal - z relativně nezajímavého komorního projektu dokázal vymlátit solidní komerční výsledky i oscarový poprask. Film o jedné hlavní postavě, dvou vedlejších a třech štěcích pro křoví sbírá uznání na všech frontách. Podobný úspěch jako s netradiční pohádkovou dramedií Milionář z chatrče na něj však letos nečeká, protože zatraceně povedených komorních dramat mají letos Akademici v nabídce více. A při vší úctě k Boyleovi je nutno přiznat, že zároveň i lepších. Černá labuť Darren Aronofsky má za sebou už solidní divácký dav, který si na svou stranu získal celkem "jednoduše": točí pouze výborné filmy, které jsou hluboké, emotivní a správně depresivní. Černá labuť je výjimečná hned v několika aspektech, ale ať je kamera, hudba i prostředí, ve kterém se odehrává, sebeosobitější a sebelepší, všemu vévodí skvělé herecké výkony, v nichž famózního Vincenta Cassela zcela zastiňuje Natalie Portman. A v tom je možná i základní nevýhoda snímku, alespoň pro tuto kategorii. Králova řeč, Opravdová kuráž, 127 hodin, The Social Network, Fighter, Děcka jsou v pohodě - to vše jsou filmy, v nichž excelují celé zástupy herců, a přitom žádný vyloženě nepřečnívá ostatní tak výrazně, aby na sebe strhával veškerou pozornost. Natalie tady zastínila i samotný příběh filmu. Oscar jí bude slušet, ostatní se budou muset spokojit s tím, že jí k němu dopomohli. Děcka jsou v pohodě Napůl konverzační a napůl nekonverzační dramedie Lisy Cholodenko na první pohled nejvíce zaujme situováním děje do netradiční, lesbické rodiny, které je možná i tím hlavním důvodem, proč kolem snímku vznikl takový humbuk a proč jej v desítce vyvolených máme. Jenže film má ve skutečnosti mnohem jiné přednosti a dokonce i námět samotný by možná fungoval mnohem lépe v tradiční rodině. Předhozené dilema, zdali je důležitější jistý a stabilně průměrný život v úplné rodině se všemi světlými i tmavými stránkami, nebo chvilkové (?) poblouznění sexuální přitažlivostí a tolik hledaným porozuměním, uznáním a empatií, je totiž samo o sobě dostatečně nosné a stylizace děje do netradiční roviny jej ve finále možná trochu bagatelizuje. V každém případě se před kamerou odehrává herecký koncert o pěti funkčních postavách, kterému po emoční stránce nechybí absolutně nic. Šance na vítězství? Nominace je v tomto případě už výhrou. Fighter Boxerské drama, ve kterém je cigaret, drog a sezení u piva třikrát víc než ran pěstí? Které vypráví o dvou lokálních boxerských legendách, které si sáhly na slávu, jež mnohonásobně přerostla jejich sousedství, ale největší knock-outy v jejich filmovém příběhu jsou ty verbální a sype je z rukávu jejich matka? David O'Russell natočil oscarový boxerský film a neopisoval ani z Rockyho, ani ze Zuřícího býka. Klobouk dolů. Jeho šance na sošku ale podkopává - v kontrastu s Černou labutí - výkon Marka Wahlberga, jehož hlavní roli na plné čáře v těch vedlejších válcují nejen vychrtlý Christian Bale a Melissa Leo, ale i přirozeně přirozená Amy Adams. Králova řeč Vizuální a konverzační orgasmus, který je zřejmě nejkompaktnějším filmem celého loňského roku, což jej po americké premiéře pasovalo do pozice černého koně, která se postupem času proměnila možná až v post favorita. Ano, Colin Firth v roli koktavého krále exceluje, ale Geoffrey Rush má ještě větší charisma než s páskou přes oko a je mu ve všech dialozích rovným protivníkem. A totéž platí o Heleně Bonham Carter. Film tak v momentech, kdy Firth není před kamerou, neztrácí. Absolutorium si zaslouží i ostatní aspekty - charismatická Desplatova hudba filmu sluší stejně jako hnědohnědá scénografie a netradiční kamera Dannyho Cohena, civilní a britsky snobský humor jakbysmet. Místy až divadelní atmosféra se ve snímku dokonale snoubí s hollywoodskou lascivností a Králova řeč tak pomrkává v každém ohledu po "Oskárkovi" i přesto, že se dívá úplně jiným směrem. Jediný rovnocenný partner v závodu s The Social Network, kterému se navíc díky úspěchům na Glóbech a dalších cenách podařilo lépe vpadnout do výstřelu. Opravdová kuráž Asi málokdo čekal, že nejlepší western za posledních dvacet let natočí zrovna bratři Coenové. Opravdová kuráž je navíc charakteristická typickou Coenovskou nadsázkou a svéráznou ústřední postavou - maršál Cogburn je nefalšovaným americkým antihrdinou a jeho přítomnost v něčem tak americkém, jako je divoký západ, již sama o sobě vzbuzuje příjemné napětí. Machoistické hlášky prince na bílém koni mustangovi najednou střídá realistický pragmatismus životem se bezcílně protloukajícího alkoholika, který vše vlastně dělá jen proto, aby si za odměnu mohl koupit další flašku. Pokud přidáte skvělou Hailee Steinfeld a dokonalou technickou stránku filmu a výpravu, je na světě černý kůň celého večera. Počátek Christopher Nolan už dokázal, že nemá absolutně žádný problém s prolínáním dějových linií a skládáním příběhu po střípcích (Memento), atmosférickým a hmatatelným podáním mysteriózního tématu s omg vyvrcholením (Dokonalý trik) či totální megalomanskou akcí na dvě hodiny a jeden nádech (Temný rytíř). Počátek je echt dokonalý megamix všech jeho předchozích snímků. Film s příběhem složitým jak Rubikova kostka, u kterého můžete vypnout mozek a sledovat, jak vše dokonale čitelně, a přitom neokázale do sebe zapadá. Ani na sekundu vás nenapadne ověřovat si, jestli všechny ty časové propočty a výpočty, ve kterých jsou jednotlivé linie uzamčené, sedí a jestli vše ubíhá tím správným tempem. Jednoduše proto, že Nolan natočil Počátek tak dobře, že mu věříte každé filmové políčko. Škoda, že šance filmu snižuje fakt, že Akademie Nolana neuvěřitelným způsobem přehlíží. The Social Network David Fincher se konečně dočkal a natočil film, na který Akademie slyší. S Bradem Pittem mládnoucím vedle své stárnoucí životní lásky tlačil až příliš na pilu, ale syrové drama z geekovského prostředí IT mozků o Marku Zuckerbergovi a jeho geniálním projektu jménem facebook je naprosto dokonalým oscarovým čekatelem. Zvlášť když připočteme to, že tradičně dokonalou vizuální formu tentokrát doplňuje jeden z nejtalentovanějších dialogových scenáristů současnosti Aaron Sorkin. Paradoxní je ovšem to, že to ani tak díky koktavosti jednoho ostrovního monarchy ve finále nemusí stačit. Toy Story 3: Příběh hraček Třetí výlet do světa pixarovských hraček je úplně stejně magický jako ten první. Jedna z mála animovaných sérií (nebo jediná?), která s přibývajícími díly a časem neztrácí absolutně nic ze svého kouzla a dokáže dojímat naprosto stejně sebejistě jako před dlouhými lety v jedničce. Nostalgie a roztomilosti je tak akorát, akce si nezadá nic s nejlepšími současnými akčními filmy a vše se honosí nálepkou "dokonalý rodinný film". Samozřejmě ve 3D, které je pixarovsky puntičkářské. Winter's Bone Příběh sedmnáctileté dívky, která žije v nehostinném horském prostředí kanadského městečka protkaného lokální drogovou mafií a musí se nejen starat o své dva mladší sourozence a nemocnou matku, ale navíc také najít svého - živého nebo mrtvého - otce, jinak přijde i o střechu nad hlavou, je tak trochu překvapením. O jeho kvalitách není pochyb, ale to, že si jej všimne i Akademie, už tak samozřejmé nebylo. Zvlášť když vezmeme v potaz, že do amerických kin zamířil již v červnu. Oscarová nominace bude jeho maximem, ale zajistila mu to nejdůležitější - publicitu. Zaslouženou. Letošní desítka nominovaných je příjemně vyvážená, ale přesto (ne)překvapivě chybějí některé zásadní filmy - smůlu má Scorseseho Prokletý ostrov a stejně jako v ostatních kategoriích Akademie přehlédla Corbijnova Američana. Někdo bude volat po cvičení draků, někdo zase po über-real rodinné "romantice" á la Blue Valentine a někomu v seznamu chybí nějaká ta sandlerovka. (Ehm.) Pokud si myslíte, že vaše žehrání stejně Akademii vůbec nezajímá, máte pravdu. Pořád ale ještě můžete alespoň vynadat nám za ten náš seznam nominací na to nejlepší z roku 2010, nebo jen doufat, že Akademie v noci z 27. na 28. února vybere z nominovaných alespoň opravdu to nejlepší. Pokud nemáte HBO, můžete si od druhé hodiny po půlnoci "naladit" náš textový on-line přenos, který pro vás chystáme. Šance podle filmserveru:

35 % Králova řeč

30 % The Social Network

15 % Opravdová kuráž

10 % Černá labuť

5 % Počátek

5 % 127 hodin

0 % Děcka jsou v pohodě

0 % Fighter

0 % Toy Story 3: Příběh hraček

0 % Winter's Bone