Tenkrát jde o to, že se na scéně objeví biologický otec titulního hrdiny, pandího kung-fu mistra Poa, který ho zasvětí do existence tajné vesnice v horách, kde žijí další pandy včetně Poovy rodiny (a kam se přesouvá v polovině filmu veškeré dění spolu se všemi zásadními postavami, takže pak už není tak tajná). Představování nových postav v pandí kolonii a jejich zvyklostí představuje však jediné oživení, které bohužel nelze spatřovat v hlavní zápletce, odvíjející se naprosto rutinně od toho, že se odněkud vyloupne zcela řadový záporák (konkrétně nesmrtelný a neporazitelný super-býk se dvěma noži na řetězu), který disponuje silou všech vlastnoručně poražených velmistrů a plánuje si podrobit celou čínskou říši, přičemž Po je pochopitelně jediný, kdo ho může zastavit.Vlastně je to skoro až smutné, kolik práce muselo dát všem těm animátorům a návrhářům se takto patlat s filmem, jehož scénář je známkou scenáristické impotence, a v němž stereotypní příběh slouží pouze jako záminka pro groteskový humor typu vrážení do stromů, kutálení se z kopce a padání na tlamu. Jen pár vizuálních gagů a svižných bojových scén se slušnou choreografií je dostatečně zábavných, nápaditost však absentuje a i slovních vtipů je akutní nedostatek. Při představě, kolik originálních vtípků a nápaditých drobností dokáží do svých filmů nacpat v Pixaru a u Disneyho, tak nad přístupem Dreamworksu „necháme hrdiny hodně blbnout a hodně se smát a oni se diváci jistě budou smát s nimi“ nelze jen tak mávnout rukou, nehledě na to, že tato strategie nefunguje.
Stejně tak nelze mávnout rukou nad tím, jak strašlivě utahaný v některých momentech Kung Fu Panda 3 je, a jak je v jiných chvílích zas naopak neuvěřitelně zkratkovitý. Vývoj postav pak spočívá například v tom, že hlavní hrdina se stane z minuty na minutu skvělým učitelem bojových umění, i když v tomto směru na začátku filmu zoufale selhával. Vedlejší komická postava Poova adoptivního kačeřího otce celý film jen sype hlášky a tajtrdlíkuje a následně zničehonic rozdává zásadní životní moudra. Zavalité, těžkopádné a povalečské pandy se dokáží během pár dní tréninku bojových dovedností vyrovnat armádě kung-fu mistrů. A nejposvátnější kung-fu techniku, kterou někteří velmistři nedokáží praktikovat ani po mnoha letech meditování, si hned několik postav osvojí lusknutím prstu, protože scenáristy nenapadlo nic lepšího.Je možné, že podobné kiksy by tolik nevadily, kdyby byl film lépe napsaný a lépe režírovaný. Přitom právě scénář je na Kung Fu Pandě 3 o dost horší než režie, ačkoli za ním stojí dvojice relativně zkušených scenáristů dětských a animovaných filmů (včetně obou předchozích dílů Kung Fu Pandy), zatímco režie se ujali dva víceméně nováčci, z nichž jeden tímto snímkem celovečerně debutoval a druhá režisérka má za sebou pouze Kung Fu Pandu 2. Než svalovat vinu na konkrétní jedince by však bylo trefnější označit toto pokračování za studiový produkt určený k finančnímu profitu a nikoli za srdeční záležitost, na níž by jejím tvůrcům nějak obzvlášť záleželo, a pokud některým z nich ano, tak jejich snaha protlačit do ní nějakou přidanou hodnotu byla převálcována nezájmem ostatních. Nebo to tak alespoň působí.
Hezký vizuál, sympatický hlavní hrdina, hudba Hanse Zimmera a pár akčních scén sice zachraňují ledacos, nicméně slabý a líný děj se jimi zakrýt nepodařilo. Potřetí to samé (a zatím nejhůř) opravdu nestačí a výsledek je skoro už tak nezáživný jako série Rio nebo poslední pokračování Doby ledové (jejíž pátý díl se blíží) od téhož studia. Těžce průměrnou Kung Fu Pandu 3 tak lze k návštěvě kina doporučit opravdu jen v případě, že už jste byli i na mnohem lepším Zootropolis: Město zvířat, které je vyspělejší, uvědomělejší, naditější, příběhově propracovanější a také mnohem vhodnější a zábavnější i pro dospělého diváka.[Recenze původně vyšla na filmovém blogu filmspot.cz.]
