Scream Queens se odehrává na Wallacské univerzitě, kde již kdysi došlo k několika úmrtím spojeným hlavně se sesterstvím Kappa, které novodobě vede Chanel Oberin (Emma Roberts) se svými třemi "sestrami" - Chanel číslo 2, Chanel číslo 4 a Chanel číslo 5 (Ariana Grande, Billie Lourd, Abigail Breslin), jejich pravá jména nikoho nezajímají. Na ty má spadeno děkanka Cathy Munsch (Jamie Lee Curtis) a donutí je letos přijmout každého, kdo o přijetí zažádá. Chanels jsou tedy přinuceny přijmout tedy opravdu velkou hrstku podivínek. Ani jedna z nich ovšem netuší, že tohle není jejich největší problém, dokud na campusu nezačnou umírat lidé...
Komediální stránka dodává tomtuto seriálu naprosto nový rozměr, i když to není nic neviděného, ale v porovnání s jejich "sourozencem" od MTV je to menší plus. Během prvních dvou dílů padlo neuvěřitelné množství hlášek a zábavné jsou i samotné smrti, se kterými si tvůrci vážně pohráli. Dokážete se tu jednoduše rozesmát, i když vaše oblíbená postava zrovna bojuje s Červeným ďáblem o život, nebo už jej prohrála...
Scream Queens ovšem velmi často působí jako parodie, což tu a tam může hraničit s nevkusem a trapností, ale Ryan Murphy zatím nachází ideální balanc. Pokud jste však sledovali jeho jiné seriály, například Glee, tak víte, že v tomhle ohledu mívají jeho epizody klesající tendenci. Celkově je i většina postav pojata parodicky jako stereotypy. Parodie na policistu, parodie na "bárbínu", parodie na šprty, gaye, lesby, rodiče, učitele... Ale dokud si seriál dokáže dělat srandu z bůh ví čeho, může mu tato vtipnost vydržet.
Oproti Screamu tu také poměrně rychle umírají postavy, za pilotní a druhou epizodu jich zemřelo skoro více než v jiných seriálech za celou sezónu. Sami tvůrci se nechali slyšet, že do naplánované druhé série přežijí jen čtyři postavy, což je opravdu alarmující číslo vzhledem k jejich počtu, ale uvidíme, jak se s tím poperou. Můžeme jen doufat, že oživováním herců novými přírůstky nebude seriál ještě nepřehlednější, protože už takhle je postav opravdu moc. Aspoň ale mají scenáristé koho zabíjet.
Ryan Murphy tedy po prvních dvou dílech zatím přinesl kvalitní úvod do seriálu a lehce se zde vyrovnává své další tvorbě. Můžeme mu jen držet palce, aby ze všeho nebyl ještě větší kýč jako jeho hudební Glee, které sklouzlo do vod telenovelové sentimentality. Pokud bude dodávat kvalitu na úrovni American Horror Story, tak nás čeká zajímavý seriálový podzim s uječenýma holkama (i klukama).