Horor Sestra II je nejen pokračováním filmu Sestra z roku 2018, ale zároveň jde o jubilejní desátý snímek vycházející z duchařského světa filmové série V zajetí démonů, do nějž spadá třeba i trilogie Annabelle nebo La Llorona: Prokletá žena. Vypráví o démonovi jménem Valak, který na sebe bere podobu strašidelné jeptišky. S úspěchem děsil diváky už ve filmu V zajetí démonů 2, a to natolik intenzivně, že si vysloužil vlastní sérii. Paradoxní je, že s každým dalším filmem děsí již méně a méně.

První Sestra se odehrávala v Rumunsku v roce 1954, Sestra II na ni navazuje po čtyřech letech a je převážně zasazena do Itálie, kam se Valak během té doby přesunul a po cestě stihl zabít několik kněží. Jeho poslední oběť pochází právě z Itálie, kam je na žádost Vatikánu poslána mladá jeptiška Irene (Taissa Farmiga, která si zopakovala svou roli z první Sestry), aby celou záležitost vyřešila jednou provždy. Vatikán jí ale kupodivu tentokrát nepřidělí jako společníka žádného kněze, takže jí dělá doprovod jiná mladá řádová sestra (Storm Reid), která ale neví, do čeho se tím vlastně namočila, a navíc prožívá jistou krizi vlastní víry. Což je v případě boje s pekelným démonem rozhodně přitěžující faktor.

Už první Sestra byla jen standardním rutinním hororem, který toho zas tak moc nepředvedl, s hororovými motivy pracoval zastarale a doplácel na vypravěčskou unylost. Aspoň ale obsahoval tu a tam nějaký zajímavý nápad a hodně čerpal z atmosférického prostředí gotického kláštera s prokletým podzemím. Sestra II je na tom podobně, jen už neobsahuje ani ty nápady (možná s výjimkou jednoho, kdy se Valak zjeví na stránkách časopisů v novinovém stánku, což je vizuálně docela působivé), ani hrůzostrašnou atmosféru.

Většina příběhu je tentokrát zasazena do dívčí internátní školy, aby ve filmu mohlo být dost vystrašených a křičících holčiček. Je to taková legrační škola, protože v ní přebývá zhruba jen tucet dívek, jediná učitelka, ředitelka a školník – což je „Frantík“ z předchozího filmu (Jonas Bloquet). Čekali byste třeba ještě alespoň kuchařku nebo zdravotnici, leč marně. Je to škoda, protože to i Valakovi ubírá na možnostech, koho strašit a koho případně brutálně odpravit (a přece nebude zabíjet dvanáctiletá děvčata nebo hlavní hrdiny). Valak se ostatně v celém filmu zjevuje až povážlivě málo a jeho přítomnost těží spíše z digitálních lekaček než z postupného budování napětí. Více času tak zabírá podzápletka, v níž Frantík zjevně touží sbalit zmíněnou učitelku a snaží se toho docílit skrze přátelství s její dcerou, která je též jednou ze studentek.

Hlavní dějová linie je pak k uzoufání obyčejná, předvídatelná a líně napsaná. Když Irene dorazí do Itálie, tak hned v první ulici náhodou narazí na jediného svědka knězova úmrtí a samozřejmě se shodou okolností zná s tamním vatikánským archivářem, který jí na první dobrou vysvětlí, po čem Valak v Evropě pátrá, a dodá i několik vlastních domněnek, které se nakonec ukáží být na sto procent přesnými. Zklamáním je i digitálně přebujelý a uspěchaný závěr s nechtěně směšnou pointou. Vedlejší zdroje děsu, jako je obživlá mrtvola nebo velký kozel, jsou sice s děním ve filmu motivicky provázané, leč snímek je využívá pramálo, takže z plátna mizí pokaždé hned krátce poté, co se zjeví.

Scenáristicky se Sestra II postupem času čím dál víc rozpadá, s napětím pracuje minimálně a režijně ničím nepřekvapí. Režisér Michael Chaves má za sebou i průměrnou La Lloronu a film V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz, který je z celé trilogie zdaleka nejslabší. Ani se Sestrou II žádný velký zářez do hororového žánru neudělal. Další díl už by nutně vzniknout nemusel.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Český trailer filmu Sestra II