V roce 2003 natočil Lawrence Kasdan filmovou adaptaci rozsáhlého románu Stephena Kinga Pavučina snů. Výsledný film komerčně propadl a ztrhala ho i kritika. Jak obstojí dnes?
Kniha
Pavučina snů (v originále
Dreamcatcher, tedy spíše "Lapač snů" než nepřesný český překlad), kterou
Stephen King dokončil v roce 2000 (vyšla o rok později), má všechno, co má typická "kingovka" mít. Košatý děj, čtveřici přátel, nadpřirozené prvky, střídání časových linií (minulost a přítomnost), postavu zvláštními schopnostmi nadaného outsidera Dudditse, silnou zápornou postavu generála Kurtze (jméno vypůjčené od postavy, kterou hrál Marlon Brando v
Apokalypse), extrémně zákeřné mimozemšťany, v knize pojmenované "Ripleyová" podle světoznámého sci-fi
hororu a také mimořádně rafinovaného "vůdce" mimozemšťanů - pana Šedého.
© Warner Bros.
Scenárista a režisér
Lawrence Kasdan, známý jednak jako scenárista, který pracoval na druhých dvou původních dílech Star Wars (
Impérium vrací úder a
Návrat Jediho) nebo na
Dobyvatelích ztracené archy, stejně jako režisér eroticky laděného noiru
Žár těla či romantické komedie
Francouzský polibek, měl před sebou velkou výzvu, v níž úplně neobstál. Rozhodl se jí však směle postavit a natočit
velkoryse pojatou (rozpočet 68 milionů nebyl v roce 2003 zrovna malý peníz), "áčkovou" hollywoodskou produkci, což není u většiny filmových adaptací Stephena Kinga pravidlem.
Na pomoc si přizval zkušeného scenáristu
Williama Goldmana, který proslul jako scenárista legendárního westernu
Butch Cassidy a Sundance Kid nebo politického dramatu
Všichni prezidentovi muži, za něž za oba získal Oscary. Kasdanovým hlavním trumfem ale bylo herecké obsazení. Největší hvězdou filmu je
Morgan Freeman, který je zde obsazen proti svému typu do záporné role generála Curtise (odchylka od Kurtze v knize). Čtveřici přátel v dospělosti hrají
Thomas Jane,
Damian Lewis,
Timothy Olyphant a
Jason Lee a každý z těchto herců výborně představuje rozdílné charakterové rysy své postavy. Obsazení pak doplňuje
Tom Sizemore v roli Curtisova pobočníka Owena Underhilla (stejné jméno je i v knize) a
Donnie Wahlberg jako postižený Duddits (v knize má Downův syndrom, což je ve filmu změněno a Duddits je prostě jen "jiný".)
© Warner Bros.
Přes všechny tyto kvalitní ingredience sklidila
Pavučina snů od většiny amerických kritiků negativní reakce a u pokladen kin film nemilosrdně propadl. Celosvětově vydělal jen 75 milionů. Důvodů tohoto neúspěchu bylo zřejmě několik. Mohlo jím být to, že Morgan Freeman je diváky vnímán jako "správný chlap" a jeho protiobsazení do role sadistického vojáka, jehož rysy šílence jsou ale oproti knize ve filmu potlačeny na minimum, prostě nemohli diváci ani kritici překousnout. Mohlo jím být to, že těmto "Blízkým setkáním třetího druhu" by více seděla poloha béčkového hororu než "seriózní" film pro mainstreamového diváka. Mohl jím být i prostý fakt, že se tvůrce netrefil do nálady publika, která je většinou naprosto nepředvídatelná.
Důvodů, proč se
Pavučina snů setkala s takovým odmítnutím, mohla být spousta, nicméně s odstupem času se tento film nejeví jako katastrofa. S mnohovrstevností a psychologickou propracovaností knihy se film srovnat nedá, ale herecké výkony všech čtyř hlavních herců a výborně napsané dialogy především v první třetině filmu jsou nadprůměrné. Naopak slabší jsou scény s vesmírnou lodí, kde selhává triková stránka filmu, a to i přesto, že na ní pracovala slavná ILM (Industrial Light and Magic). Tyto scény vypadají spíše jak z nějakého levného televizního filmu než z hollywoodského blockbusteru.
© Warner Bros.
Pavučinu snů lze hodnotit jako ambiciózní pokus natočit "dospělou" verzi hollywoodského mainstreamu, která se nesetkala s pochopením,což se občas stane. Komerční neúspěch se bohužel v Hollywoodu nepromíjí a tak se Kasdanova další kariéra nevyvíjela příznivě (dva scénáře, na nichž pracoval, se nerealizovaly) a k další práci se dostal až o devět let později s komediálním dramatem
Drahoušek k zakousnutí, které mimochodem propadlo a zapadlo ještě více než
Pavučina snů.
Pro připomenutí nebo pro vyplnění víkendového odpoledne lze ale
Pavučinu snů doporučit a třeba vás revize tohoto ve své době negativně přijatého filmu příjemně překvapí. A pokud vás to inspiruje ještě i k přečtení knihy, tím lépe.
Originální trailer filmu Pavučina snů