V nejnovějším dílu se toho samozřejmě stane ještě více, ale více v recenzi nejnovější epizody prozrazovat nebudeme. Velice důležitou epizodu režíroval opět Mark Mylod, ovšem scénář pochází přímo od samotných hlavních tvůrců seriálu Davida Benioffa a D.B. Weisse. Opět a s ještě vyšší intenzitou se projevuje fakt, že se tyto epizody řídí pouze poznámkami k dosud nenapsané knize a nejedná se tedy o adaptaci. Tempo vyprávění je pak značně podřízeno spádu děje a tytam jsou dlouhé přesuny vojsk po Západozemí typické pro první řady seriálu. Zda je to dobře v době, kdy se vše v seriálu začíná pomalu uzavírat a na „normální“ vykreslení časoprostoru prostě „není čas“, sám nevím. Patrně to lze ale omluvit. Seriál je koneckonců značně svižnější.
Název epizody odkazuje na dění v Králově přístavišti, kde si Cersei užívá vítězství. Konečně dostala do rukou vražedkyni své dcery Myrcelly a má možnost se pomstít. Vítězství kalí pouze to, že ho dosáhl zhýralý Euron Greyjoy. Tento Cerseiin rádoby nápadník svým výstředním chováním rockové hvězdy jen potvrzuje, kdo je po Joffreym a Ramseym hlavním „šílencem s vražednými sklony“, pokud tedy nepočítáme samotnou Cersei, která se ve své úloze královny náležitě zabydlela a status „vládkyně Sedmi království“ jí patřičně stoupl do hlavy. Na druhou stranu stále jedná v podstatě v souladu se svými motivy (chce pomstít své děti a žít se svým bratrem). Ale jak zazní i v samotné epizodě, v tomto bodě už Cerseiino řádění není skoro podstatné, protože se snaží o sjednocení země a jaké při tom vykoná skutky, to je už věc individuální morálky.
V Zimohradu se mezitím všechno připravuje na válku s mrtvými, tedy přesněji řečeno na její průvodní jev, kdy se celý Sever stáhne do pevnosti Starků jako posledního útočiště. Na tyto činnosti dohlíží Sansa (Sophie Turner), zatímco Malíček (Aidan Gillen) jí začíná našeptávat, aby nikomu nevěřila. Kromě toho dojde na Severu ještě k jednomu setkání, k němuž se schyluje už dlouho. Toto setkání je potěšující pro dlouholeté diváky seriálu, ale, jak už to tak bývá, všechno se nakonec vyvine trochu jinak, neboť ani jedna z jednajících postav už není taková, jako když se viděly naposled. Příběhová linie Samwella Tarlyho (John Bradley) je pak jednoznačně tím, co je na této epizodě odlehčené, třebaže nyní, když má Sam svůj bezprostřední úkol splněn, může dál pokračovat ve své kariéře aspirujícího mistra pod přísným vedením arcimistra Ebrose (Jim Broadbent).
První dlouho očekávané setkání Jona s Daenerys je pak vyvedeno dostatečně realisticky, kdy je poněkud zvláštní vidět dvě postavy, kterým od začátku držíme palce, v přinejlepším chladném a odtažitém rozhovoru. Je velmi uspokojivé vidět tyto dvě postavy, které v seriálu prošly diametrálně odlišnými formativními vlivy. Na druhou stranu se v tuto chvíli zřetelně ukazuje, že tou oblíbenější postavou bude nyní rozhodně Jon. Matka draků si však bude muset ujasnit své priority, protože to, co bylo na konci minulé řady podáváno jako cesta k rychlému vítězství, nyní už tak růžově nevypadá. Na Dračím kameni také proběhne rozmluva Varyse (Conleth Hill) a Mellisandry (Carice van Houten), přičemž by bylo velmi zajímavé vidět, kdyby na sebe „náhodou“ narazili vyslanci ze Zimohradu a rudá kněžka.Celkově jde o dosud nejlepší díl sedmé řady a jednu z nejlepších epizod v rámci celého seriálu, kdy se pomrkává na fanoušky stejnou měrou, jakou se děj řítí kupředu. Epizoda neobsahuje žádné hluché místo, naopak, armády jsou v pohybu, zrada je všudypřítomná a důležité postavy umírají. Prostě Hra o trůny ve své nejlepší kondici.
