Dopravit na plátna snímek Mlčení nebylo pro režiséra Martina Scorseseho zrovna snadné. S adaptací začal již v 80. letech a chtěl se na natočení filmu zaměřit hned rok po uvedení Posledního pokušení Krista, to však církev tak pobouřilo, že se od náboženské tematiky odchýlil stranou a až nyní se ke svému vysněnému projektu vrací. Příběh je natolik silný, že je více než pochopitelné, proč právě Mlčení silně věřícího Scorseseho zaujalo a na samotném výsledku je zajisté patrná veškerá snaha režiséra vložená do něj.
Asi nejvýraznějším a nejpovednějším prvkem celého snímku bude představitel hlavní role Andrew Garfield, který se osvědčil jako výborná volba svým odzbrojujícím výkonem v roli Rodriguese zmítaného mezi výčitkami nad svou přítomností v Japonsku a držením se svého poslání šířit křesťanskou víru. Vesnice, do nichž kněží vkročí, jsou totiž velmi krutě trestány za jejich ukrývání. Menším kamenem úrazu pak jsou u této postavy ze začátku neustávající voiceovery, které přímo otravují a ruší. Každý vnímavý divák by totiž měl pochopit, co si postava myslí, ale zde je mu vše zbytečně podsouváno bez jakékoliv možnosti divákovy aktivní spolupráce.
Rodrigues dále čelí rozhodnutí, zda se po vzoru Ježíše obětovat za jiné, nebo nadále trpět s nimi. A pokud jsme již u podobenství s Ježíšem, tak menší kontroverzi by tu možná mohl vyvolat Rodriguesův odraz ve vodě, kdy sebe vidí jako Krista spasitele. Málokoho by ale tento snímek jako u Posledního pokušení Krista měl urazit, jelikož se jedná o velmi citlivou záležitost pokládající si filozofické otázky spjaté s vírou a uctivě se vypořádající s příběhem neuvěřitelné brutality japonské inkvizice.
Absurdní ve výsledku vyznívá zvolený název Mlčení, jelikož brzy zjistíte, jak upovídaný tenhle film je. Z celkové stopáže 2 hodin a 40 minut bohužel ale počin není silný v tolika scénách, aby se vůbec nestával nudným a dost často až uspává nadbytkem slov, méně zajímavými konverzacemi a sáhodlouhými monology. Naopak z jiných replik a dialogů přímo mrazí.
Jde tedy o ne úplně vyrovnaný kousek, který si ale možná přece jen zasloužil trochu více uznání od kritiků. Na Oscarech Scorseseho novinka totiž získala nominaci pouze za svou uhrančivou kameru pro Rodriga Prieta, který má úžasný smysl pro detail, stejně tak jako širokoúhlé záběry.