Špionážní filmy zažívají svůj revival, což musí být zjevné každému, kdo se podívá na kinopremiéry roku 2015. Vedle stálic (tradiční a revizionistické prvky mísící bondovka Spectre a do kinematografické minulosti se ohlížející thrillerová "huntovka" Mission: Impossible - Národ grázlů) byly k vidění další tři žánrově spřízněné počiny. Prvním byla (výsměšně?) bondovská, postmoderně rozjívená nápodoba Kingsman: Tajná služba, oproti ní (zdánlivě?) klasicky hollywoodský Most špiónů... a třetí vzadu zůstalo Krycí jméno U.N.C.L.E.. Poslednímu jmenovanému k větším tržbám nepomohlo ani spoléhání se na původní značku (snímek je adaptací kultovního britského seriálu ze 60. let), ani jiné značky - herecké (vycházející, typově přesně obsazené hvězdy Henry Cavill, Armie Hammer, Alicia Vikander) a režijní (Guy Ritchie jako "rozjížděč" frančíz). Ačkoliv je Krycí jméno U.N.C.L.E. nejslabší z uvedené pětice, opomenutí (nízké tržby, nepříznivé zahraniční kritiky a opatrně pozitivní tuzemské) si nezaslouží. A to ani v případě, že jste viděli všechny ostatní zmíněné tituly, protože každý k žánru přistupuje odlišně, respektive čerpá z jiných tradic a má zcela odlišné ambice. Na posledním Ritchieho snímku, který se dá považovat za prequel ke stejnojmennému černobílému seriálu, je sympatické, že na rozdíl od ostatních se nevyjadřuje k našemu žitému světu. Vztahuje se výhradně k minulosti, a to navíc kinematografické, a tak obstojí jako eskapistická, nápaditě inscenovaná zábava.
Co je však důležitější, "vztažení ke kinematografické minulosti" nemá podobu shodnou s tím, co bylo k vidění u "druhých". Nesetkáme se ani s glosováním bondovské franšízy (Kingsman), ani kombinováním vypravěčských a významových vzorců Franka Capry s těmi žánrovými Alfreda Hitchcocka/Stanleyho Kramera (Most špiónů), ani navázáním na rozmanitou bondovskou historii (Spectre), ani různým pojetí série a toho nejlepšího z klasického Hollywoodu (Mission Impossible - Národ grázlů). Krycí jméno U.N.C.L.E. se obrací k jiné britské špionážní tradici - harrypalmerovkám, a to co do různých okázalých obrazových kompozic a vyprávění až zpětně poskytujícího spolehlivé informace. Tuto u nás nepříliš známou tradici však kombinuje s italskými spaghetti westerny, ve kterých proti sobě stály dvě vzájemně nevraživé ústřední postavy okolnostmi přinucené spolu pracovat. Obrat "však" nebyl v předchozí větě náhodný, protože největší přednost snímku (kombinace špionážních tradic s těmi spaghetti-westernovými) je zároveň jeho největší slabinou. Vliv italských špageťáků je patrný nejenom na několika stylistických postupech (nechybí skladba od Morriconeho, konfrontace postav je založena na vyčkávání s okázalými detaily), ale i na těch vypravěčských (dvě ústřední postavy se společným cílem, ale povahově velmi rozdílné a pro dosažení svého schopné kdykoliv podrazit toho druhého). Střetu dvojice protagonistů je podřízena i výstavba, která má podobu kontrastních bloků (nucené spojení protikladných povah, jejich rozdělení, znovuspojení kvůli třetí osobě atd.), což ovšem z diváckého hlediska začne být po určité době předvídatelné, a tudíž méně záživné svou nápaditostí. A co hůř, rezignuje se na jakýkoliv kontinuální vývoj, protože ten je dán pouze paralelami v oněch kontrastních blocích (např. jeden zachrání druhého, druhý poté zachrání prvního) a zužitkováním volných motivů (hodinky, vztah ke třetí osobě).
Krycí jméno U.N.C.L.E. tak výborně funguje na rovině dílčích scén, je opojné řadou nápaditě inscenovaných sekvencí, ale rozpadá se jako celek. Výše uvedení agentští konkurenti jsou o poznání soudržnější... a u většiny styl nezastírá nedostatky vyprávění. Kdo ovšem přistoupí na to, že cílem hry je hra samotná, měl(a) by být nadprůměrně spokojen(a). (7/10)
Featurette o stylu k filmu Krycí jméno U.N.C.L.E. (2015)
BLU-RAY:
Filmové Krycí jméno U.N.C.L.E. je příkladem "style over substance". Blu-ray vydání na tom nic nezmění, naopak dává stylu ještě více vyniknout. Vedle plastové krabičky vychází u jistého e-shopu varianta ve futurepacku, která je však designově nenápaditá, i když lepší než amaray, jehož obálka vychází z plakátu "na první dobrou". Z obrazu člověk na disku vidí víc (2.40:1) než v kině (1.39:1) a nechybí mix v Dolby Atmos, i když obě technické složky (obraz a zvuk) nemají na letošní špičku. Česky otitulkovaný bonusový materiál je pak standardem, ve kterém jsou jednotlivé aspekty stylu probrány v krátkosti, ale informačně dostatečně hutně.
Featurette o hudbě k filmu Krycí jméno U.N.C.L.E. (2015)
Vůči Dolby Atmos a zvuku obecně lze mít stejné námitky, ale kdo Ritchieho špionážní dobrodružství zhlédl v multiplexu v DA mixu, ví, že konkrétní zvukové efekty, či zrovna konkrétní píseň, dominovala nad všemi ostatními zvukovými a hudebními plochami. Dialogy jsou jasné a srozumitelné, kde být mají (místy jsou ve vyprávění záměrně potlačeny). Zvuky prostředí jsou dobře slyšitelné, ale nevytváří vtahující zážitek, protože vždy má něco převládat nad něčím jiným: tu zvuky formulí, tam zase píseň znějící z rádia apod. Komu však nutně nejde o prezentaci domácího kina, ale o výborný a věrný obrazový a zvukový přepis, ten/ta bude s Krycí jméno U.N.C.L.E. maximálně spokojen. (9/10)
Featurette o režisérovi k filmu Krycí jméno U.N.C.L.E. (2015)
BLU-RAY:
Filmové Krycí jméno U.N.C.L.E. je příkladem "style over substance". Blu-ray vydání na tom nic nezmění, naopak dává stylu ještě více vyniknout. Vedle plastové krabičky vychází u jistého e-shopu varianta ve futurepacku, která je však designově nenápaditá, i když lepší než amaray, jehož obálka vychází z plakátu "na první dobrou". Z obrazu člověk na disku vidí víc (2.40:1) než v kině (1.39:1) a nechybí mix v Dolby Atmos, i když obě technické složky (obraz a zvuk) nemají na letošní špičku. Česky otitulkovaný bonusový materiál je pak standardem, ve kterém jsou jednotlivé aspekty stylu probrány v krátkosti, ale informačně dostatečně hutně. 
OBRAZ A ZVUK:
Krycí jméno U.N.C.L.E. na Blu-ray vypadá a zní skvěle, resp. vypadá a zní tak dobře jako při svém uvedení v kině, protože věrně odráží jednotlivá stylistická rozhodnutí. Nutno však uvést, že pokud hledáte demo materiál, doporučujeme spíše sáhnout z letošních vydání blockbusterů na nosičích pro domácí kina po Šíleném Maxovi: Zběsilé cestě (obraz a zvuk), potažmo po Mission: Impossible - Národ grázlů (zvuk).
Krycí jméno U.N.C.L.E. na Blu-ray vypadá a zní skvěle, resp. vypadá a zní tak dobře jako při svém uvedení v kině, protože věrně odráží jednotlivá stylistická rozhodnutí. Nutno však uvést, že pokud hledáte demo materiál, doporučujeme spíše sáhnout z letošních vydání blockbusterů na nosičích pro domácí kina po Šíleném Maxovi: Zběsilé cestě (obraz a zvuk), potažmo po Mission: Impossible - Národ grázlů (zvuk).Proč Krycí jméno U.N.C.L.E. není tou nejlepší volbou, přestože má velmi dobrý až výborný obrazový a zvukový přepis? Právě a paradoxně z důvodu filmařských voleb. Kameraman John Mathieson natáčel na digitál (převážně na Arri Alexu), a tak vyniká to, co digitál zvládá nejlépe: barvy, barvy a zase barvy. Snímek pracuje z počátku s chladnou paletou (Berlín), než se přesune jinam a začne okázale pracovat s teplou barevnou paletou (Itálie), přičemž důležitý je kontrast mezi jednotlivými pojetími. Pokud by se vám zdálo, že v italské části je obraz neostrý, projevuje se měkčení a barvy jsou jiné než předtím, je to záměr. Stejně jako zrnitější, tmavší závěrečná honička, pro jejíž natáčení se využívalo GoPro kamery. Výsledkem je přepis odpovídající kinozážitku i intencím tvůrců, ale z hlediska nejvyšších nároků se vinou tohoto (v porovnání se Šíleným Maxem: Zběsilou cestou) jedná o nevyrovnaný přepis.
Vůči Dolby Atmos a zvuku obecně lze mít stejné námitky, ale kdo Ritchieho špionážní dobrodružství zhlédl v multiplexu v DA mixu, ví, že konkrétní zvukové efekty, či zrovna konkrétní píseň, dominovala nad všemi ostatními zvukovými a hudebními plochami. Dialogy jsou jasné a srozumitelné, kde být mají (místy jsou ve vyprávění záměrně potlačeny). Zvuky prostředí jsou dobře slyšitelné, ale nevytváří vtahující zážitek, protože vždy má něco převládat nad něčím jiným: tu zvuky formulí, tam zase píseň znějící z rádia apod. Komu však nutně nejde o prezentaci domácího kina, ale o výborný a věrný obrazový a zvukový přepis, ten/ta bude s Krycí jméno U.N.C.L.E. maximálně spokojen. (9/10) 
BONUSY:
Málokdo nejspíš bude spokojen s bonusy. Mají sice české titulky a svou stopáží odpovídají "podvýbavě" současných velkorozpočtových filmů, ale působí jako součást něčeho, co nakonec ve finální podobě nebylo kvůli nízkým tržbám z kin realizováno. Krátkýé dokumenty (featurettů) a ještě kratší pohledy na natáčení scén jsou v podstatě tzv. Focus Points, které bývají součástí Maximum Movie Mode. Fičury MMM se bohužel nedočkáme, přestože se prostřednictvím ní Warner Bros. odlišuje od ostatních studií (Universal má svůj U-Control) a přestože byla na obou Sherlocích.
A co tedy na disku je? Kombinace pěti informativních, tematických featurettů, u nichž společný rámec tvoří "pastišovost", a čtyř příliš krátkých záběrů z natáčení, které působí jako nepoužité momenty z featurettů. Druhé zmíněné tvoří soubor čtyř minutu až dvě dlouhých momentek z natáčení spolu s krátkými výpověďmi herců a tvůrců. Jejich názvy jsou dostatečně návodné (Don´t Swim Elegantly, You Want to Wrestle?, Heli Restored), snad s výjimkou jednoho (A Family Thing), které pojednává o rekonstrukci fotografie rodičů Ritchieho, Granta a asistenta režie Roryho Gibba.
Pět dokumentů naštěstí trvá víc než minutu-dvě (nejdelší má osm a půl, nejkratší tři a čtvrt minuty) a s jednou ryze propagační výjimkou se z nich člověk něco dozví. Většinou zdroje inspirací, protože Krycí jméno U.N.C.L.E upřednostňuje styl před čímkoliv jiným, ale ten styl zároveň odkazuje k něčemu z minulosti, a to povětšinou té z minulosti. Spy Vision: Recreating 60´s Cool (8:34 min.) letem světem probere vše možné (kostýmy, lokace, rekvizity ad.), přičemž se dozvíme, že ústředním zdrojem byly evropské filmy z 60. let (britské špionážní snímky, evropský art - o vlivu italských spaghetti-westernů se překvapivě mlčí). Oproti tomu A Higher Class of Hero (7:13) zase vypovídá o tom, jak vznikaly akční scény, které neměly vypadat jako cokoliv, co jsme viděli jinde - a člověk by tomu skoro uvěřil, kdyby neviděl tu vliv Spielberga, tamhle Leoneho atd. Nechybí tradičnější představení ústředních hereckých hvězd (The Guys from U.N.C.L.E, 4:57 min.) a režiséra (A Man of Extraordinary Talents, 3:16 min.), který z nějakého důvodu musí mít v každém dokumentu o sobě zmínku o své lasce k šachům. Drama ze šachového prostředí bychom viděli raději než promo featurette Métisse Motorcycles: Proper—and Very British (4:49), kde je fetišizována archivní motorka, která byla použita ve filmu.
Featurette - performance písně You Work for Me k filmu Krycí jméno U.N.C.L.E.(2015)
ZÁVĚR:
A co tedy na disku je? Kombinace pěti informativních, tematických featurettů, u nichž společný rámec tvoří "pastišovost", a čtyř příliš krátkých záběrů z natáčení, které působí jako nepoužité momenty z featurettů. Druhé zmíněné tvoří soubor čtyř minutu až dvě dlouhých momentek z natáčení spolu s krátkými výpověďmi herců a tvůrců. Jejich názvy jsou dostatečně návodné (Don´t Swim Elegantly, You Want to Wrestle?, Heli Restored), snad s výjimkou jednoho (A Family Thing), které pojednává o rekonstrukci fotografie rodičů Ritchieho, Granta a asistenta režie Roryho Gibba.
Pět dokumentů naštěstí trvá víc než minutu-dvě (nejdelší má osm a půl, nejkratší tři a čtvrt minuty) a s jednou ryze propagační výjimkou se z nich člověk něco dozví. Většinou zdroje inspirací, protože Krycí jméno U.N.C.L.E upřednostňuje styl před čímkoliv jiným, ale ten styl zároveň odkazuje k něčemu z minulosti, a to povětšinou té z minulosti. Spy Vision: Recreating 60´s Cool (8:34 min.) letem světem probere vše možné (kostýmy, lokace, rekvizity ad.), přičemž se dozvíme, že ústředním zdrojem byly evropské filmy z 60. let (britské špionážní snímky, evropský art - o vlivu italských spaghetti-westernů se překvapivě mlčí). Oproti tomu A Higher Class of Hero (7:13) zase vypovídá o tom, jak vznikaly akční scény, které neměly vypadat jako cokoliv, co jsme viděli jinde - a člověk by tomu skoro uvěřil, kdyby neviděl tu vliv Spielberga, tamhle Leoneho atd. Nechybí tradičnější představení ústředních hereckých hvězd (The Guys from U.N.C.L.E, 4:57 min.) a režiséra (A Man of Extraordinary Talents, 3:16 min.), který z nějakého důvodu musí mít v každém dokumentu o sobě zmínku o své lasce k šachům. Drama ze šachového prostředí bychom viděli raději než promo featurette Métisse Motorcycles: Proper—and Very British (4:49), kde je fetišizována archivní motorka, která byla použita ve filmu.
ZÁVĚR:
Krycí jméno U.N.C.L.E. nejspíš nebude patřit k zvlášť dobře prodávaným diskům. Nevalné tržby z kin se však bude snažit napravit svým provedením, které má podobné nedostatky jako snímek samotný, protože sází na styl a značku před skutečnou kvalitou. Je možné zakoupit edici ve futurepacku, balení, které ovšem mezi tuzemskými sběrateli a sběratelkami není ve srovnání se steelbookem příliš oblíbené. Zvuk v Dolby Atmos zní dobře, ale s letošní konkurencí se nemůže rovnat, a tak demo disk repro soustavy bude v mnoha domácnostech zastupovat jiný špionážní blockbuster. Obraz ve výsledném hodnocení končí taktéž pod vrcholem, protože konkrétní filmařské volby neumožňují, aby zcela vyniknul. A bonusy jsou slibným základem pro Maximum Movie Mode, které není, protože (pravděpodobně) v kinech nebyli lidé. Kdo ovšem preferuje styl nad vyprávěním a dává přednost dílům inspirovaným více britským špionážním thrillerům s Harry Palmerem před klasickým Hollywoodem (Most špiónů), bondovkami (Kingsman, SPECTRE) a jinými celovečerními verzemi seriálových dobrodružství (Mission Impossible - Národ grázlů), může si doplnit sbírku o Krycí jméno U.N.C.L.E. (7/10)
