Na místě je ale nejdříve trochu poopravit oficiální synopsi k filmu. V úvodní scéně a prologu filmu vidíme mladou dívku, která vyběhne polonahá z domu bez zjevné viditelné příčiny. Nedbá otázek sousedky ani rodičů "zda je v pořádku" a prchá autem na pláž. Zde ještě zatelefonuje rodičům, které hystericky ujišťuje, že "je miluje". Druhý den je na místě v groteskní pozici nalezena mrtvá. Už ve vlastním ději jsme svědky toho, kterak se mladá studentka Jay (Maika Monroe) konečně vydává na toužebnou milostnou schůzku s pohledným Hughem (Jake Weary). Nejdříve jdou spolu do kina, ale poté, co se Hugh začne chovat divně, z kina rychle odejdou. Druhý den mají spolu sex v Hughově autě. Chvíle milostného opojení ale brzy vystřídá hrůza. Hugh Jay spoutá a odveze ji do opuštěné továrny, kde jí chce "něco" ukázat. Tím "něčím" se ukáže být nahá neznámá žena, která se k nim pomalým krokem blíží. Oba před nahou ženou odjíždějí autem a Hugh Jay vysvětlí, že jí sexem předal "prokletí", před kterým "neutečeš", ale které můžeš sexem opět předat dál někomu jinému. Nyní je na Jay, jak se s pronásledováním neznámou nadpřirozenou silou, kterou vidí jen "nakažení", s pomocí své sestry Kelly (Lili Sepe) a svých přátel Paula (Keir Gilchrist) a Yary (Olivia Luccardi) vypořádá. Tato síla na sebe dokáže brát jakoukoliv lidskou podobu.
Bylo nutné synopsi trochu zkorigovat a minimálně alespoň rozvést expozici, abychom mohli v recenzi o něčem smysluplně diskutovat. Jak vidíte, nejde zde o žádné "démony" ani "přízraky", ale o jakousi neznámou entitu, sílu, bytost či jednoduše "to", které je koneckonců obsažené i v originálním názvu filmu "It follows". Nevymítají se tu ani ďáblové, ani démoni a ačkoliv má neznámá entita vždy něčí fyzickou podobu a svým pomalým, loudavým pohybem připomíná slavné zombies z filmů George A. Romera, nejde o masožravé nemrtvé. O tom, odkud se "to" vzalo, se tu (zatím) nereferuje. V Neutečeš pak sledujeme pouze snažení partičky teenagerů, jak před "tím" utéct, případně, jak "to" zabít. Neutečeš nepřichází vůbec s ničím originálním. O napadení neznámou entitou už byla natočena přinejmenším dosti podobná a vynikajicí, ale starší a proto málo známá Bytost.
O spojení sexu a smrti v komické poloze natáčel vtipně své filmy Woody Allen (např. Láska a smrt), ve vážné poloze najdeme toto téma v celé řadě filmů, béčkovými sedmdesátkovými horory počínaje a Bergmanovými filozofickými opusy konče. Motiv "infikace" či "infekce" (např. Cabin Fever), kterým se neznámá síla přitahuje, také není ničím objevným. Zda si k těmto prvkům přiřadíte své vlastní interpretace, jako to udělali zahraniční kritici, kteří zde nalezli živnou půdu pro své teorie o Neutečeš jako metafoře o přenosu pohlavních chorob včetně AIDS, je na vás.Neutečeš má opravdu slibnou expozici. Úvodní scéna s neznámou dívkou, která se v evidentním strachu a zmatku ocitne polonahá uprostřed ulice obklopená všednodenní realitou, je působivá. Dokáže navodit tu správnou nedefinovatelnou tíživou atmosféru strachu a úzkosti. Neboť ještě netušíme, s čím máme tu čest. Dokud pak ještě režisér a scenárista v jedné osobě David Robert Mitchell drží své eso v rukávu, což platí ještě pro scénu druhého rande Jay a Hugha, je Neutečeš stále na koni a má diváka pevně v hrsti. Problém ale nastane, když se odtajní celá "metodologie" filmu a neustále se dovysvětlují a objasňují "principy", na kterých tajemná síla funguje a pracuje.
Když nad tím budete navíc ještě víc přemýšlet, bude se vám tato celá záležitost jevit ještě více zmatená a dostatečně nepromyšlená. Takový jsem si alespoň já utvořil dojem. Po "odtajnění" pak již jen následuje monotónní a stereotypní prchání před "tím", při čemž vždy víme, že se "to" stejně znovu objeví, a jen čekáte, jakou podobu si "to" na sebe vezme. Zamýšlené "nervydrásající" finále pak už pro mě bylo vyloženým zklamáním. Neutečeš má přesto pěkně dusnou atmosféru, několik dobrých lekaček a ve výsledku vám slušně pocuchá nervy. Hlavní, nebo přinejmenším velkou zásluhu, na tom ale má spíše než neoriginální příběh vizuální stránka Mitchellova snímku, která v sobě nezapře inspiraci základními kameny "předměstského" hororu, jak je definovali mistři svého řemesla John Carpenter a již jmenovaný Romero. Automobilové (kamerové) jízdy zchátralými čtvrtěmi opuštěných domů Detroitu jsou minimálně stejně působivé jako pronásledování neznámou entitou.
Vizuálně s častým použitím širokoúhlých objektivů Neutečeš skutečně vypadá spíše jako film z osmdesátých let než z jednadvacátého století, což může každý vnímat rozdílně jako klad nebo zápor podle toho, jaký typ filmů (a doby) preferuje. Velkou předností Neutečeš je propracovaná zvuková složka, které Mitchell věnoval velkou pozornost. Hudební doprovod, který vytvořil jako svůj filmový debut Disasterpeace, také nezapře ovlivnění Carpenterovým syntetizátorovým minimalismem. Jinými slovy, filmařský talent a cit Mitchellův lo-fi horor v sobě má. V hereckém obsazení pak s přehledem zaujme a dominuje vycházející hvězdička Maika Monroe, která (mě) zaujala už v home invasion thrilleru The Guest ze stejného roku jako Neutečeš. Ostatní mladí herci pak jako typický "supporting cast" nezklamou ani výrazně nezaujmou.
Se všemi svými plusy i mínusy je Neutečeš filmem, který se od současné filmové produkce minimálně v některých aspektech dost liší, a je na vás, zda si to s "tím" budete chtít vyzkoušet. Můžete si tak alespoň ověřit, zda u Neutečeš prožijete "nejděsivější orgasmus", jak se snaží chytře navnadit upoutávací one-liner z českého plakátu. 
