Film nám představuje životem (a alkoholem) unaveného rytíře řádu Sokolů, Johna Gregoryho (Jeff Bridges), který si po útěku a následném útoku královny čarodějnic Matky Malkin (Julianne Moore) vybírá nového učně, jímž podle obyčejů řádu musí být sedmý syn sedmého syna. Tím vyvoleným je nyní Thomas Ward (Ben Barnes), jehož život začne znepříjemňovat nejen neortodoxní výcvik mistra Gregoryho, ale i láska k záhadné dívce Alici (Alicia Vikander). Společně se pak musejí utkat s Matkou Malkin i s její družinou démonů oplývajících rozličnými schopnostmi.
Lidé ze studia Legendary Pictures jsou si dle vlastních slov vědomi určité „sterilnosti“ fantasy žánru, a proto se vydali do Ruska pro tajnou zbraň, aby do jejich adaptace vnesla pověstný „nový svěží vítr“ – režiséra Sergeje Bodrova, který se proslavil zejména filmy Kavkazský zajatec a Mongol – Čingischán, nominovanými na Oscara. Druhý jmenovaný film si z historických reálií kolem slavného vládce největší říše středověku moc nedělal a právě výsledný mix fantasy na historickém pozadí zapříčinil, že se Bodrov zdál být pro produkci Sedmého syna tím pravým esem v rukávu. Tato snaha se však poněkud minula účinkem a musím bohužel s trochou nadsázky zkonstatovat, že si producenti mohli hledání za oceánem odpustit a sáhnout raději po nějakém „erárním“ režisérovi v Americe. Výsledek by dle mého názoru o moc horší být nemohl.
Snímek připomíná slepenec několika filmů podobného zaměření a bohužel notně „béčkové“ úrovně. Častokrát mi přišly na mysl Van Helsing, Solomon Kane a Hon na čarodějnice. Posledně jmenovaný má dokonce i ty čarodějnice a tamní postava Rona Perlmana trochu evokuje „hodnou obludu“ jménem Špičák v aktuálním Sedmém synovi. Jakýkoli větší zvrat zde nečekejte, protože nepřijde, zato se nám dostane spousty klišé a stokrát ohrané zápletky. Ani humor a nadhled zde téměř nenajdete a snímek sám sebe bere smrtelně vážně.
Scénář vznikal velmi dlouho, ztěžka a z pera tří autorů a je to na filmu velice znát. Snad i proto se to s tou adaptací nakonec má tak, že vlastně jde pouze o příběh „na motivy knihy“. Oficiální vyjádření to zčásti připisují i režisérovu tvůrčímu záměru, kdy kupříkladu ryze staroanglické prostředí z knih nahradil jakousi neurčitou všehochutí euroasijských středověkých architektonických prvků - prý, aby se film líbil divákům z celého světa. Další úlitbou větší divácké atraktivitě je potom zcela zásadní „postaršení“ hlavního hrdiny Toma, který byl v knize dvanáctiletým chlapcem. Tvůrci to omlouvají snahou o milostný příběh, který jim tam prostě chyběl a kterého mohli dosáhnout obsazením třicátníka Barnese.
Ale abych zde jen nedštil síru a netříbil si svůj škodolibý ostrovtip, musím vypíchnout výkony všech hlavních hereckých představitelů, díky nimž je film o mnoho snesitelnější. Zvláště Jeffa Bridgese jsem v charakteru podobném Roosteru Cogburnovi z Opravdové kuráže viděl opravdu rád. Rovněž Ben „Kaspian“ Barnes předvádí to nejlepší, co umí, a snaží se vyklouznout ze škatulky pouhého „hezouna s mečem“, kterým byl v Letopisech Narnie. Julianne Moore se mi tu z hereckého hlediska líbila mnohem více než v nedávných Hunger Games: Síla vzdoru 1. část a potěšila mě i rolička Kita Haringtona z Hry o trůny.
K zahození nejsou ani vizuální efekty, u nichž je třeba poznamenat, že se určitě vyplatí jít na 3D projekci. Opravdu působivých momentů není mnoho, ale několik jich je opravdu dobrých. Na druhou stranu trojrozměrně si film kromě IMAXu užijete pouze s českým dabingem, který jsem sice neměl možnost slyšet, ale nad typovým výběrem dabérů, zejm. Jiřího Štěpničky (Bridges) a Zlaty Adamovské (Moore) mi při vší úctě k jejich umu zůstává rozum stát.
CGI efekty jsou na několika místech (zvláště v druhé polovině filmu) slabší a zvláště na průletech nad horami a městy je znát, že rozpočet nebyl zase tak astronomický. Hudba pochází zpod taktovky Marca Beltramiho (Terminátor 3: Vzpoura strojů, 3:10 Vlak do Yumy) a popravdě řečeno pouze slušně plní svou funkci a na poslech soundtracku po zhlédnutí filmu jsem už chuť neměl. Stopáž je pak příjemně pod dvě hodiny, což přispívá k tomu, že se nestihnete začít u filmu příliš nudit.
V celkovém zhodnocení se jedná o průměrností nasáklý a zcela zapomenutelný snímek, který zachraňují pouze herečtí představitelé a několik povedených scén. Fanoušci knihy nechť si od hodnocení odečtou body v míře úměrné tomu, jak moc se těšili na filmové zpracování své oblíbené dark fantasy. Lze jej doporučit pouze v případě, že si chcete po Hobitovi užít ještě trochu ohně, draků, mečů a pseudostředověké vizuální poetiky.
