Hned v úvodu je dobré čtenářům a potenciálním divákům předeslat důležitou informaci o tom, co mohou od snímku Joe čekat. Rozhodně ne akční snímek, ani klasické psychologické drama. Joe je sice drama, ale dosti svébytného ražení a pro běžné, nebo méně informované diváky může být (a bude) dosti těžce stravitelným. Mnohým se bude zdát nudný, divný anebo rovnou hloupý. Jde o ten druh filmů, který není dělaný pro masy a cestu k němu si najde asi jen hrstka diváků. Tu pak ale odmění dosti zvláštní a výjimečnou zkušeností. Joe se zkrátka a dobře moc neblíží tomu, co nám obvykle naše distribuce nabízí. Z poslední doby se mu trochu podobá Out of the Furnace, i když i od něj se Joe docela liší.

Muž, zhruba kolem padesátky, jménem Joe (Nicolas Cage) žije sám jen se svým psem, respektive fenou, v jakémsi nejmenovaném a blíže nespecifikovaném zapadákově v americkém Texasu. Má svou práci, živí se likvidací nepotřebných stromů, a svůj život kromě práce tráví občasnými návštěvami lokálního nevěstince nebo popíjením v baru, případně rvačkami. Joe je bývalý vězeň a nemá rád, když se do něj někdo naváží. Což zrovna činí jeden z místních buranů, "zjizvená tvář" Willie-Russell (Ronnie Gene Blevins). V zásadě se ale nejedná o nic výjimečného. Joe se jakžtakž snaží protloukat životem bez větších "průserů", kterých už má dost. Jenže cestu mu zkříží mladý, patnáctiletý Gary (Tye Sheridan), který hledá práci a také jeho otec, alkoholik a bezdomovec Wade (Gary Poulter). Osudy všech postav tak spějí k dramatickému a vypjatému rozuzlení.

Zápletku jsem popsal poněkud obšírněji jen proto, aby měl divák trochu představu, co ho vlastně může s Joem (pokud se k tomu odhodlá) potkat. Nicméně jsem nastínil jen děj. To, co jej však činí zajímavým (anebo naopak), je tu způsob vyprávění, který je záměrně antidivácký. Je antidivácký v tom smyslu, že se snaží tvářit, a povětšinou se mu to úspěšně daří, že žádné diváky nemá (což je v pořádku) a nepotřebuje (což by v pořádku nebylo). Samozřejmě jde jen o klam, ale tak dovedně maskovaný, že máte pocit, že se nedíváte na film, ale jen na náhodně (nebo omylem?) zachycenou a odpozorovanou skutečnost. A v tom je hlavní problém.

Ačkoliv má Joe několik dramatických momentů a spěje k dramatickému rozuzlení, které každopádně není jeho nejsilnějším okamžikem, povětšinou se ve filmu jakoby nic neděje. Zvláště úvodní pasáže při práci v lese můžou diváka natolik nebavit a nezajímat, že pak zabalí celý film. Pokud vám ale tato trochu hluchá místa nebudou vadit a vydržíte je, pak se vám možná podaří proniknout i do svébytné poetiky celého filmu. Ona se totiž v průběhu příliš nemění a musíte se zkrátka smířit s tím, že tady nic světového neuvidíte. Uvidíte "jen" mimořádně autentické, syrové a místy značně vypjaté, až patologicky vyhrocené situace (v literatuře tento směr představoval například Zola).

Joe není klasicky uměřené hollywoodsky vyleštěné drama a jeho autentičnost, včetně mnoha kazů je zkrátka opravdová nebo přinejmenším opravdově míněná. Anebo se o to tvůrci tohoto filmu alespoň snažili. Dost jim tu vypomohli i herci. Zvláště Nicolase Cage zastihnul minulý rok asi ve zvláštní, antihollywoodské náladě, neboť po nezávisle laděné kriminálce Zmrzlá zem šel v tomto směru s Joem ještě dál a předvádí zde výkon jako za svých starších a herecky lepších časů. Cage má prostě rád pestrost a tak si sem tam dopřeje vedle tuctových studiových snímků i nějaké to artově laděné "dobrodružství" a Joe je postavou, ve které mohl zase i něco předvést.

V dobrém světle se tu ukázal i jeho mladý spoluhráč Tye Sheridan, který po Mudovi naznačuje, že se s ním musí do budoucna počítat. Do role jeho násilnického otce byl v zájmu autenticity obsazen skutečný bezdomovec a tudíž neherec, který mimochodem brzy po dokončení filmu zemřel (a má v závěrečných titulcích věnování), což byl určitě dobrý tah. Gary Poulter sice neumí hrát, což vysvitne zvláště ve scéně, kde se vyskytuje s Cagem, zato ale "umí" nepracovat, nadávat a opíjet se, což bylo pro tuto roli to hlavní.

Joe je rozhodně zajímavým a dosti výjimečným počinem, kterému se ale radši vyhněte, pokud nepatříte k cílové skupině diváků (pak to pro vás bude stěží na dvě hvězdičky). O tom, zda k ní patříte, musíte ale nejdříve trochu popřemýšlet.

 

Oficiální trailer filmu Joe