Slováci mu po druhému Hostelu nemohou přijít na jméno. (Pro neznalé: observační dokument z prostředí nejznámějšího bratislavského sídliště Petržalka. ;)) Fanoušci se zálibou v exploatacích zase oceňují jeho zápal a odkazy na kultovní a mnohem lepší filmy, než jsou ty jeho. (Pro neznalé: ani v rámci žánru jeho počiny nejsou moc dobré, a to jsou kvalitativní standardy nastaveny už dost nízko, ale aspoň "je jeden z nás" a dává to najevo.)S The Green Inferno se ale Eli Rothovi může povést comeback, který by ho zase vrátil do centra pozornosti, v jakém se ocitl po svém na několika festivalech uvedeném a v zahraničí poměrně nadšeně přijatém debutu Cabin Fever. Ohlasy tomu nasvědčují, navíc v kanibalském subžánru není příliš početná konkurence, ačkoliv se musí poměřit s kultem z největších: Cannibal Holocaust.
Srovnání se nevyhne už z toho důvodu, že The Green Inferno je název odkazující na italský horor z konce 80. let, jehož jeden z distribučních titulů byl Cannibal Holocaust II (ačkoliv nebyl pokračováním, ale pouhým parazitem na mediálně známém díle... a vlastně v něm ani ti kanibalové jaksi nebyli). V pořadí druhá upoutávka je ale efektivní, alespoň co se týče práce s hudebním podkresem a s náznaky. Podívat se na ni můžete níže. Uvedení v českých/slovenských kinech zatím bohužel plánováno není. 
