A navíc nebylo pravdivé, což ale nikomu nelze mít za zlé, protože nejinak tomu je u jiných "jednozáběrovek". Například uruguayský horor Tichý dům se uchyluje k tomu, k čemu tvůrci Hany, tj. k provázání scén na základě kompoziční návaznosti (spojením dvou střihem oddělených záběrů vizuálně podobným prvkem), přičemž tento montážní postup má zůstat divákovi skryt. V tiskových materiálech Hany je (zdánlivé) nasnímání na jeden záběr odůvodněno tím, že má jít o drzé a cynické vyobrazení společnosti, jíž protéká čas mezi prsty.
Režisér by možná dodal něco v tom smyslu, že by rád, aby kamera sledovala protagonisty, jako je můra přitahována ke světlu. A že podle oficiální synopse bude koho pozorovat, když má jít o vyprávění s mnoha hlavními hrdiny, které by - odvisle od způsobu výstavby - mohlo odpovídat i tomu z děl Roberta Altmana: "Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura."
První zveřejněná upoutávka ale nevyzdvihuje narativní (velké množství postav ve vyprávění ala Horem pádem či Knoflíkáři) ani stylistické devizi ("jednozáběrovost") snímku, protože je pouhým teaserem. A v něm je na prvním místě představení atmosféry jednoho večera, během kterého je vše dovoleno, což zároveň umožňuje naplnit zvyk teaserů či trailerů na české filmy a obsáhnout nadávky a nahotu. Pokud jste nebyli v kině na Vejšce, kde je "dráždič" na Hany k vidění, můžete si ho pustit níže a v galerii se podívat na víc než 30 fotografií, které jsme nově nahráli do systému.