Eli Roth slavil na festivalových okruzích úspěch se svou celovečerní prvotinou Cabin Fever, která byla přijata jako nadějné dílo hororového nadšence. Po jeho dalších dvou režijních a scenáristických počinech, první a druhé části Hostelu, ale mnozí hlavně z řad kritické obce obrátili s tím, že jde o špatně napsané a nepovedené žánrovky. Pouze fanoušci oceňovali odkazy na kultovní díla a cameo role ikon (Takashi Miike, Ruggero Deodato), přičemž pro mnohé problematické vyobrazení Slovenska jako buranova brali jako něco, co neodmyslitelně patří k exploatacím, resp. hixploatacím.Roth dál budoval svou značku díky kamarádčoftu s Tarantinem, jenž ho obsadil do své poloviny Grindhouse s podtitulem Auto zabiják a umožnil mu natočit jeden z fiktivních trailerů překlenující Rodriguezovu a Tarantinovu část pocty zašlých béček. Vedle toho píše pro jiné (kombinace katastrofického filmu a slasheru Aftershock).
A produkuje, jak dokazuje upoutávka na Clown. Z ní se zdá, že navzdory titulní postavě nebude snímek obsahovat ani trochu humoru, čímž se bude odlišovat od Klaunů zabijáků či Klauna k popukání. Měl by mít blíž spíš psychologickému dramatu o krizi středostavovského muže ve středních letech, jenž si jednoho dne navlékne kostým a nesundá ho. Jinými slovy, To bez dětských draumat, zato s více mrtvými dětmi.
