Režisér Peter Berg prý natočil sci-fi blockbuster Bitevní loď jen proto, aby mu studio dovolilo realizovat vysněný válečný snímek Na život a na smrt (v originále Lone Survivor) podle vlastního scénáře. Ten je založen na stejnojmenné předloze s kompletním názvem Lone Survivor: The Eyewitness Account of Operation Redwing and the Lost Heroes of SEAL Team 10 bývalého příslušníka zvláštní vojenské jednotky Navy SEALs Marcuse Lutrella, který jako jediný přežil (a to není spoiler, jelikož se tato okolnost objevuje i v traileru) operaci Red Wings v noci z 27. na 28. června 2005, jejímž úkolem bylo zneškodnit na jedné ze základen Talibánců islámského teroristu Ahmada Shaha, blízkého přítele Usámy bin Ládina. Toť hrubý nástin skutečné události.

V zápletce filmu je čtyřčlenná jednotka vysazená v afghánských horách ke splnění pečlivě naplánované mise, avšak do cesty se jí připlete nečekaný problém v podobě horského pastevce se dvěma chlapci. Vojáci tak stojí před nelehkým morálním dilematem – mají dotyčné zabít, nebo je pustit a riskovat prozrazení celé operace? Peteru Bergovi se situování filmů do prostředí americké armády a Blízkého východu zřejmě po politickém thrilleru Království zalíbilo natolik, že ihned po jeho realizování v roce 2007 se snažil Lone Survivora prosadit u studií. To mu však neprošlo, tak během šesti let čekání natočil dva ryze komerční tituly (Hancock, Bitevní loď) a několik epizod televizních seriálů, aby mu nakonec na jeho vysněný projekt byl přidělen odpovídající rozpočet. Ten režisérovi roku 2012 dalo studio Universal a nákladný válečný snímek mohl být konečně realizován.

A je nutno říci, že vypadá přesně tak, jak byste ho od režiséra Vítejte v džungli a Světel páteční noci čekali. Žádné chladné a odosobnělé procedurální drama jako od Kathryn Bigelow se nekoná, Berg je až příliš opatrný na to, aby náhodou zobrazované skutečné osoby nevykreslil ve špatném světle, proto s nimi operuje v ryze hollywoodských mezích a skutečné události samozřejmě přikrášluje spoustou dramatizování a hrdinného boje z něho pramenícího.

Už při prvních minutách filmu, kdy jsou nám v úvodních titulcích představovány reálné dokumentární záběry z tréninku vojáků, je jasné, že Berg Na život a na smrt konstruuje jako rozmáchlou poctu armádě a jejím padlým členům. Ze začátku to možná vypadá příliš pateticky, ale celek se ve výsledku odklání od pojetí snímku jako agitačního náborového videa (za jehož plnokrevného zástupce můžeme například považovat loňské Act of Valor), ale spíše se žánrově přibližuje armádnímu thrilleru ve stylu Černý jestřáb sestřelen, avšak s banálněji načrtnutým politickým konfliktem a s větší zálibou v hollywoodském estetizování viděného.

Snímek jako takový by se dal vlastně rozdělit do tří částí, a ta první platí bohužel za tu nejslabší. V ní se na vojenské základně velmi pozvolna seznamujeme s jednotlivými členy týmu, jejich rodinným zázemím, malými radostmi a strastmi spojenými s vojenskou prací. Vcelku nezáživný úvod za doprovodu kytarových indie vybrnkávaček a povinných proamerických hlášek „o rodině a bratrství“ však nabere doražením na místo mise v afgánských horách obrátky a s přepadením Talibánců se zvrhe v napínavou a řemeslně velice zručně natočenou hollywoodskou podívanou.

„Hollywoodskou“ píši proto, že se v žádném případě nejedná o chladnou military akci jako z 30 minut po půlnoci, kde mohl divák sledovat až dokumentaristicky přesný průběh profesionální tajné operace. Na život a na smrt, ač sám sebe reprezentuje jako „podle skutečné události“, si zmíněnou akci upravuje, dramatizuje a povyšuje na hranici audiovizuálního spektáklu. Čtveřice hlavních hrdinů najednou bojuje proti desítkám neustále se zjevujících nepřátel, snáší ve vlastním těle desítky kulek a tržných ran, přežívá několikanásobný pád ze skály a když náhodou někdo z nich zemře, tak jedině ve stylovém slow-motionu.

V těchto chvílích, ač na poměry skutečné události značně nerealistických a přepálených, se Berg opět projevuje jako jeden z nejzručnějších akčních režisérů, který dokáže povznést obyčejnou honičku po lese nebo přestřelku na skalách na nervydrásající a napínavý zážitek. Pokud navíc vyhledáte kino s perfektním ozvučením, vychutnáte si každnou vystřelenou kulku, výbuch, zlomení kosti či ustřelený palec, jelikož je film mimo jiné uváděn v nepřístupném ratingu R.

Závěrečná třetina, která je oproti dvěma týmovým částem už čistým survival thrillerem po vzoru originálního názvu filmu a soustřeďuje se jen na postavu Marka Wahlberga, však do zatím čistě proamerického vyprávění (všichni s turbanem jsou zlí a basta!) přináší jeden zásadní zvrat, který na celou situaci nahlíží z jiné perspektivy. Nutno říci, že touto přidanou hodnotou si Berg zásadně polepšil a i když načrtává konflikt mezi bojujícími stranami nečernobílou, byť značně zjednodušenou cestou, přidává to výslednému snímku rozhodně na zajímavosti.

Pokud budeme Na život a na smrt brát jako poctu hrdinným americkým vojákům, kteří padli v boji za vlast, lepší snímek zdůrazňující jejich hodnoty a statečnost, byste zřejmě nenašli, protože film neobsahuje na rozdíl od svých žánrových soukmenovců žádnou sebekritiku, jen poměrně prvoplánovou heroizaci. Při ignoraci tohoto faktu si však dosyta můžete užít zručně natočený válečný film s povedenými akčními scénami, kterých se v poslední době urodilo pomálu.

Český trailer filmu Na život a na smrt