Životní tragédií postižený policista se v adaptaci literárního bestselleru snaží objasnit pět let starou kauzu zmizení populární političky. Potvrzuje dánský film současnou žánrovou dominanci severské kinematografie?
Obliba severských detektivních příběhů, potažmo celé kinematografie, je v poslední době (nejen) v našich končinách poměrně značná. Ať už mluvíme o trilogii
Milénium, dílu populárního norského spisovatele
Jo Nesbø, případně o manželské dvojici publikující pod jménem
Lars Kepler, vždy jde o literární bestseller, jehož filmová adaptace (ať už domácí, nebo zahraniční) na sebe nenechá dlouho čekat. Do výčtu dalších jmen už si můžete přidat dánského literáta
Jussiho Adler-Olsena, jehož román
Žena v kleci se své filmové podoby dočkal právě teď.

Jde tedy o první díl z rozsáhlé série tzv. Oddělení Q (se stejnojmennou sekcí z bondovek má opravdu společné jen ono písmeno) - oddělení, které má za úkol třídit nedořešené a odložené případy a udělat v nich trošku pořádek. Jeho nedobrovolným vedoucím se stává komisař Carl Morck, který je potřeba někam "odklidit" poté, co při tragické přestřelce, jejímž byl aktérem, zemřel jeden z jeho kolegů a další ochrnul. Jelikož nově zřízený policejní sektor má spousty papírů a jediným Morckovým pomocníkem se stává nadšenec Assad, věří nadřízení, že od něho budou mít chvíli klid. Jenže to se pletou.
Hned první den totiž tvrdohlavého policistu zaujme pět let stará kauza oblíbené političky Merete Lynggaard, která záhadně zmizela při plavbě na trajektu. Jediným svědkem události byl její duševně nemocný bratr, jenž byl nalezen v podpalubí. Celé to tehdy bylo uzavřeno jako sebevražda a nad vším se zavřela voda. Jenže Morckovi se řešení moc nelíbí a začne se případem podrobněji zabývat, což se pro změnu příliš nelíbí ostatním. Podaří se mu záhadu objasnit?
Předem recenze nutno říci, že názory a hodnocení
Ženy v kleci se budou dost lišit podle toho, zda knižní předlohu znáte a pamatujete si ji, nebo jste ji nečetli. Proto se setkáte s tím, že bodová, případně procenutální vyjádření kvality mohou být diametrálně odlišná. Přiznávám se, že jsem románem netknutý, takže snímek beru jako samostatný a na ničem nezávislý příběh.

U nás v podstatě neznámý režisér
Mikkel Nørgaard nemá problém s tím vytvořit odpovídající atmosféru, která je zde navíc dost fyzická, takže některé velmi nepříjemné scény jsem si "odžil", což se mi, přiznám se, dlouho nestalo. Nechybí tu ani napětí, které je bravurně stupňováno, aby ke konci bylo až nepříjemné. A vůbec nevadí, že oproti hlavním hrdinům má divák jistý náskok, protože tuší, co se s onou údajně mrtvou političkou stalo.
A možná tady je lehký kámen úrazu. Tvůrci se totiž rozhodli, že mimo samotné pátrací linie do děje zabudují ještě vyprávění paralelního osudu zmizelé ženy, které doplňují různými flashbacky. Ač i tato rovina má své kouzlo a velkou emocionální sílu, nemohl jsem se ubránit dojmu, že ústřední příběh je tím do značné míry zdržován a možná zbytečně odvádí a rozptyluje diváckou pozornost. To je ovšem jedna z mála výtek, kterou k filmu mám.

Jinak podle mého funguje všechno, jak má. Příběh je atraktivní a napínavý, scenáristických berliček je tu minimum, všechno do sebe zapadne a na nějaké zásadní nelogičnosti jsem taktéž nenarazil. Obsazení je zcela přesné a bezchybné.
Nikolaj Lie Kaas sice v titulní roli propůjčuje svému hrdinovi jeden jediný výraz (kamenná tvář bez jakéhokoli náznaku emocí), jenže je to vlastně sympaťák s charismatem, takže mu nelze nefandit. Za zmínku stojí taktéž vynikající
Mikkel Boe Følsgaard, který po šíleném králi z
Královské aféry ztvárňuje další psychicky narušenou postavu. I ostatní jsou ale výborní a nelze k nim mít větších námitek (a to včetně správně slizkého záporáka).
Jak už jsem upozorňoval výše, pokud románovou předlohu znáte, podobné nadšení asi sdílet nebudete. Scénář ji prý dost osekal a taktéž postavy jsou údajně hodně zjednodušené (a mnoho jich tu taky chybí), což odnáší práve ústřední komisař, neboť ten je v knize vykreslen mnohem vtipněji a cyničtěji, kdežto ve filmu je typickým severským samotářem a depkařem. I proto samozřejmě záleží na tom, s jakými znalostmi budete ke snímku přistupovat.
Žena v kleci jako samostatná filmová detektivka funguje dle mého výborně a plní svůj žánrový účel. Zprostředkuje hodně intenzivní a fyzický zážitek, což bude pro mnoho diváků hodně působivé. I z toho důvodu se nejspíš vyplatí snímek nejprve zhlédnout a až poté si přečíst knihu. V opačném případě se totiž nejspíš stane, že vám to celé malinko zhořkne a to si dle mého tvůrci nezaslouží.
Oficiální trailer filmu Žena v kleci / Kvinden i Buret