Je krátce po půlnoci 31. srpna 1997 a princezna Diana právě opouští pařížský hotel Ritz v doprovodu svého milence Dodi Al-Fayeda a několika jeho přátel. Zavírají se za nimi dveře výtahu a oba spolu nasedají do auta a vydávají se na poslední zběsilý úprk před dotěrnými paparazzi. I když jejich mercedes nejede nijak závratnou rychlostí, bohatě to stačí na to, aby se jejich smrtelná nehoda navždy zapsala do historie. Tragický konec světem milované a obdivované britské princezny zná zřejmě každý. Biografické drama Diana se zaměřuje na poslední dva roky z jejího života.

Lady Diana (Naomi Watts) již nějakou dobu žije odděleně od svého manžela, prince Charlese (ve filmu se vůbec neobjeví), ve svém luxusním zámku v Londýně. Při jedné z návštěv v nemocnici se seznámí s pákistánským chirurgem Hasnatem Khanem (Naveen Andrews). Právě na detaily jejich vztahu se zaměřuje většina pozornosti filmu režiséra Olivera Hirschbiegela natočeného podle knihy Kate Snell Diana: její poslední láska. Pouze epizodní kapitolu v něm tvoří Dianin krátký románek s jejím posledním milencem, zámožným milionářem Dodi Al-Fayedem (Cas Anvar) končící jejich tragickou smrtí (tu mimochodem ve filmu neuvidíme). 

Diana je v zásadě více než biografií světoznámé osobnosti milostným příběhem, jehož předmětem je intenzivní, ale nenaplněný vztah dvou zcela rozdílných jedinců. Na jedné straně stojí lidmi po celém světě oblíbená a zbožňovaná Lady Di, která svůj život více než královským povinnostem zasvětila charitativní činnosti, ať už v podobě pomoci africkým dětem či lidem nakaženým virem AIDS. Na druhé straně stojí pákistánský chirurg, který svůj veškerý život zasvětil své práci, kterou je záchrana lidských životů (což mají oba společné). Z filmu vychází najevo, že právě tato nerovnost, kterou ještě zesiluje mediální pozornost na ně upjatá, mezi ně postavila nepřekonatelnou bariéru. Ta jí znemožnila sňatek s Hasnatem, což nezměnila ani návštěva jeho rodiny. Epizodně se ve filmu objevuje Dianina charitativní mise v Angole a její pomoc především dětským obětem nášlapných min.

Diana, která měla premiéru v Londýně pátého září, sklidila dosud velmi negativní reakce. Ukazuje se, že osoba princezny Diany a její "rebelský" život je pro mnoho lidí stále tvrdý oříšek a její milostný život a "zakázaná láska" zřejmě nepatří k "vzorovým" kapitolám z britské historie. Výstižně to zazní ve filmu z úst samotné Diany, která svou upřímně míněnou veřejnou "zpovědí" před televizními kamerami mnoho lidí popudí. Diana, jednoduše řečeno, do královské rodiny ani do politických kruhů nikdy nezapadla. V kajícných monolozích se vrací také problémy s její vlastní rodinou. Její tragédie spočívala především v tom, že čím více milovala (známý je její výrok "Chtěla bych být především královnou lidských srdcí"), tím méně na oplátku dostávala zpět. Všechny tyto pocity traktuje Diana velmi zřetelně a sugestivně.

Hirschbiegelovi při tom znatelně pomáhají především oba hlavní herci představující ústřední romantickou a mileneckou dvojici. Naomi Watts je znamenitá herečka a její výběr pro roli Diany byl více než jen dobrý tah a myslím, že také lepší volbou než původně plánovaná Jessica Chastain. Watts je fyziognomicky i věkově skutečné Dianě mnohem blíže a své herecké kvality už ukázala mnohokrát. Celý film prakticky táhne ona a dokáže přesvědčivě překlenout i na mnoha místech slzopudné a sentimentální momenty (například Dianin rozchod s Hasnatem). Naveen Andrews, známý například z televizního seriálu Ztraceni, byl rovněž velmi dobrou volbou. Herecky sice stojí spíše ve stínu Watts, ale typově je velmi přesvědčivý. Ostatní herecký ansámbl pak dotváří jen dojem živé kulisy pro vztah ústředního páru. K nepochybným kladům patří i práce kameramana Rainera Klausmanna, kterou oceníte při mnoha nádherných a exoticky působících exteriérových záběrech a také nenápadná, ale funkční hudební složka. 

Diana sklidila negativní ohlasy nejspíše proto, že Hirschbiegel natočil v podstatě "jen" epizodu z červené knihovny pouze s tím rozdílem, že v ní vystupuje skutečná osobnost, jejíž odkaz je stále živý a jejíž tragická smrt stále vzbuzuje mnoho spekulací a kontroverzí. Kdyby se jednalo o jakoukoliv tuctovou červenou knihovnu z dílny například Danielle Steel, nevzbudila by potom nejspíše negativní reakce vůbec. Navzdory všem takovým ohlasům ale Diana není "tak" špatná a ve srovnání s jinými životopisnými snímky o významných britských postavách, jakými byly z poslední doby například Královna a Železná lady,  vychází jen zdánlivě nejhůře.  

Český teaser filmu Diana