Ještě to není ani měsíc, co jsme psali o soundtracku k Světové válce Z z pera Marca Beltramiho, a už se tento italo-američan objevuje na scéně znovu. A možná ani ne naposledy, protože letos skládá pro jeden trhák za druhým. Wolverine je však jednoznačně tím nejskloňovanějším z nich.

Co se týče X-Men, nikdy jsme se vlastně do dalšího dílu nemohli spolehnout, co nám z původního složení zbude. Režisér střídal režiséra a to pochopitelně ovlivnilo i pozici hlavního skladatele. První díl byl svěřen americkému skladateli Michaelu Kamenovi, ten však v roce 2003 předčasně zemřel na srdeční infarkt, a tak se ke dvojce dostal oblíbenec Bryanä Singera John Ottman (naposledy se sešli u projektu Jack a obři, o němž jsme vám psali zde). Poslední vzdor, který přišel do kin o tři roky později, zhudebnil John Powell a X-Men Origins spadl do klína Harrymu Gregson-Williamsovi. První třídu, která se vymyká kontinuálnímu příběhu a naopak vypráví příběh úplných začátků, doplnil hudbou Henry Jackman a konečně Wolverine byl svěřem Marcu Beltramimu, jenž s režisérem Jamesem Mangoldem spolupracoval už na snímku 3:10 Vlak do Yumy, za který byl nominován na Oscara.

Teď se tedy dostáváme k samotnému soundtracku, jehož playlist se dočkal hned několika úprav - změna pořadí, přidání některých tracků a jejich přejmenování. Celkem se ven dostalo dvaadvacet relativně krátkých skladeb, které tvoří hodinové album plné akce na straně jedné a něžných nadějeplných melodií na straně druhé. Od svých předchůdců se ovšem výrazně liší, protože Beltramiho podání nejdramatičtějších scén nejede podle šablony.

Hned první tři tracky mohou na první dojem vyvolat pochyby, o jaký filmový žánr se vlastně jedná. Otvírák A Walk In The Woods rozehraje na strunách smyčců jedno z nejpovedenějších témat celého alba. Tesklivá melodie zmizí stejně rychle jako vypluje na povrch, a po jediné minutě ji střídá v tracku Trenody For Nagasaki ponuré sólo na violoncello.

Marco Beltrami - Logan's Run První výraznější akce přijde až s trackem Logan’s Run, který je zároveň jedním z úplně nejzajímavějších počinů alba. Teprve tady se naplno proberou japonské bubny taiko, které naprosto vtáhnou dosud váhajícího posluchače do víru východní hudby. Taiko Beltrami následně používá i ve Funeral Fight nebo Ninja Quiet, čímž staví každou z těchto skladeb mezi špičku na tomto soundtracku.

PátáThe Offer znovu zpomaluje tempo, které udávají nejprve zvonky a housle na pozadí elektronického základu, později však hlavní úlohu přebírá opět velmi dominantní cello. Silnější zásah syntetizátorů je patrný v následující Arriving At The Temple, která si ovšem stále zachovává klidnější ladění. Závěr ovšem dává jasně najevo, jaký směrem se budou ubírat již zmiňovaná Funeral Fight. Nadějeplný motiv z The Offer se znovu objevuje ve skladbě Two Handed, který v druhé části skladby narůstá do šíře orchestru.

Někdy Beltrami jemně zabrousí do Světové války Z, zejména v tracku Bullet Train, jindy naopak tvoří zcela neotřelé kombinace, které mají co dočinění s westernem. Klasicky táhlé melodie na harmoniku protkané množstvím glissand dopňuje ve skladbě Thrusting japonská flétna šakuhači, kterou v The Hidden Fortress variuje tradiční nástroj koto. Typicky hororově zní skladby Sword Of Vengence nebo Silver Samurai, kde absolutně šéfují burácivé žestě.

Beltrami postoupil od Světové války Z zase o krok vpřed. Jinak celkem obyčejný akční soundtrack posunul na jiný level asijskými motivy a použitím tradičních nástrojů, což z OSTčka udělalo značně atraktivnější materiál k poslechu. Škoda jen, že rozdělil kompaktní dílo na spoustu malých částí, v nichž se zajímavá melodie kolikrát ani nestačí patřičně rozvinout.

Album: Marco Beltrami - Wolverine OST
Celkový čas: 61:42
Skladby: A Walk in the Woods // Threnody for Nagasaki // Euthanasia // Logan’s Run // The Offer // Arriving at the Temple // Funeral Fight // Two Handed // Bullet Train // The Snare // Abduction // Trusting // Ninja Quiet // Kantana Surgery // The Wolverine // The Hidden Fortress // Silver Samurai // Sword of Vengence // Dreams // Goodbye Mariko // Where To? // Whole Step Haiku