Řekne-li se španělský film, mnoho z vás určitě první napadne jméno režiséra Pedra Almodóvara a není se čemu divit. Jeho filmy patří k velmi oceňovaným (Vše o mé matce mu dokonce vynesl Oscara za cizojazyčný film) a často se tím pádem objevují na různých festivalech. Jsou zkrátka zárukou kvality a zkušenější a zběhlejší divák už víceméně ví, co od nich očekávat. Jenže i tak renomovaný filmař dostane čas od času chuť natočit si něco čistě pro radost. A oním kouskem je právě Rozkoš v oblacích. Děj je velmi jednoduchý - letadlo směřující ze Španělska do Mexika se kdesi nad Mexickým zálivem porouchá a potřebuje přistát. Problém je, že v okolí není žádné volné letiště, a celé posádce tak nezbývá než doufat, že se to v nejbližších chvílích změní a všichni se budou moci podívat zpátky na zem. Jenže mezitím je třeba nebohé a mnohdy i vyděšené cestující nějak zabavit a pokud možno zatajit skutečný stav věcí. O to se postarají poněkud vyšinutí a většinou homosexuální stewardi, kteří mají připraveno několik hudebních čísel. Jenže let se začíná pomalu zvrhávat v cosi nečekaného a všichni se o všech dozví něco, co by rozhodně vědět neměli. Pokud to ze synopse nevyplynulo, Rozkoš v oblacích je dost ztřeštěná komedie. Jak už jsem uvedl v úvodním odstavci, Almodóvar rezignoval na všechny umělecké ambice a za malý peníz si natočil nenáročný snímek, který by měl pobavit. Je to vskutku tak, že náklady nebyly extra závratné, protože vše se odehrává v kokpitu letadla a všechny problémy, které stroj má, jsou naznačeny a zachyceny pouze zvukově. Důležité jsou tu úplně jiné věci a to byl alespoň pro mě kámen úrazu. O komplexním příběhu jako takovém nemůže být vůbec řeč. Jde spíše o sled jednotlivých epizod, které u sebe drží jen horko těžko a bohužel se vůbec nikam nepohnou a celou dobu se točí v kruhu. Humor, který tvůrce zvolil, se zcela diametrálně míjí s mým vkusem, tudíž nemohu hodnotit příliš pozitivně. Nechybí tu zmínka o homosexuálním pohlavním styku, kterým si heterosexuál testuje svou orientaci, znásilnění spícího a nic netušícho pasažéra nebo sex mladého muže s o hodně starší ženou. To ovšem vzbudí maximálně pousmání, což je zásadní problém. Pokud tedy nebudete naladěni na stejnou vlnu jako tvůrce, nemá vás Rozkoš v oblacích šanci zaujmout. Almodóvar se vůbec nesnaží o nějakou originalitu a sází na ten nejprvoplánovější humor, jaký si lze představit. Psychologie postav tu neexistuje a všechny jsou zoufale jednorozměrné a zcela předvídatelné. Co ale zarazí úplně nejvíc, je to, že režisér, ač sám gay, příslušníky homosexuální komunity karikuje tím nejstrašnějším způsobem. Pokud patříte mezi homofóby, bude pro vás sledování filmu s přibývajícími minutami dost nesnesitelné a vůbec bych se nedivil, kdybyste odešli ze sálu. Herecky sice není nic špatně, jenže u nás povětšinou neznámé tváře zkrátka nemají co hrát. Žádný charakter není natolik výrazný, abyste si ho zapamatovali déle, než je nezbytně nutné. Pokud čekáte na Antonia Banderase a Penélope Cruz, kteří jsou v titulkách také uvedeni, tak nezmeškejte začátek, protože tyto dvě hvězdy si tu střihnou cameo, které je na celém filmu asi to nejvtipnější. A to mluvi za vše. Je možné, že Rozkoš v oblacích je reakce na něco, co je aktuální v režisérově rodném Španělsku, jenže to jeho kvality nikterak neomlouvá. Místy bych se nebál některé momenty přirovnat k tomu, co točí Zdeněk Troška, a klidně bych věřil tomu, že pokud by ten dostal do ruky tento scénář, výsledek by vypadal dost podobně. Celý film mi přijde nedotažený a šíleně do sebe zahleděný. Almodóvar si zkrátka chtěl udělat radost a vůbec nebral ohledy na diváky ani nikoho jiného a výsledek tomu bohužel odpovídá. Není tu čeho se chytit, ani nic, co by stálo za větší pozornost. Snímek zkrátka devadesát minut plyne odnikud nikam a sem tam nabídne jakž takž vtipný moment nebo nějakou hlášku. Víc nic. A to mi na tak zkušeného filmaře přijde hodně málo.

Český teaser filmu Rozkoš v oblacích