Robot je elektronická imitace ošetřovatele s vizáží kosmonauta. Frank je vysloužilý lupič, stíhaný mrzoutskými stařeckými problémy. Film, mající oba v názvu, je náladově i tematicky poněkud rozstřelený - stojí však za zhlédnutí?
Vztah člověka a umělé bytosti je ve filmu vděčným tématem už pěkných pár desetiletí. Své bytí na něm založila nejedna perla kinematografie, ať už to byla
2001: Vesmírná Odysea s počítačem HALem,
Terminátor s
Arnoldizovaným kyborgem nebo třeba
Já, robot, který spojil blockbusteroidní formu se slušným myšlenkovým podhoubím (byť jen letmo vysátým z knižní předlohy). Pokud jste fanoušky výše zmíněných filmů, raději svůj zájem kroťte;
Robot a Frank je spíše komorním konverzačním dramatem, jenž by chtěl cosi vypovídat o stáří a mezilidských faktorech.
Chtěl. Jenže mu to nejde. V průběhu expozice vypadá ještě všechno v pořádku:
Frank Langella podává přiměřený výkon a do své role se typově hodí, mrzutí dědkové jsou navíc populárním filmovým prvkem (zdravíme
Clinta Eastwooda). Zajímavost celého díla navíc pozvedá fakt, že je titulní geront vysloužilý zloděj a ani po boku svého robotického pomocníka se nehodlá jakkoliv morálně narovnávat. Potud dobře.
Problém je, že Frank (ano, titulní postava se jmenuje stejně, jako její představitel) má dvě děti a platonickou lásku v podobě knihovnice (
Susan Sarandon). Syn za otcem často jezdí a myslí to s ním dobře, takže mu pořídí umělého ošetřovatele. Dcera cestuje po světě, za otcem nejezdí a také to s ním myslí dobře, proto v zájmu svého silného sociálního cítění okamžitě napadá bratrův nápad s robotem. Knihovnice si s Frankem povídá, avšak drží si ho od těla. Tenhle nástřel situace samozřejmě nemůže nikoho překvapit, každopádně stále může vyrazit kupředu mnoha různými způsoby, což v divákovi probouzí určitá očekávání.
Frankovi se pochopitelně nápad s mudrující popelnicí příliš nelíbí, protože mu místo lupínků podsouvá zeleninu a permanentně po něm vyžaduje obdobně zdravé vylomeniny. To se změní v okamžiku, kdy vypluje na povrch, že konstruktéři a programátoři robota buď nebyli zrovna příčetní, nebo v sobě měli flašku becherovky, následkem čehož jejich robotický zdravotník nemá navzdory bohatému společenskému rejstříku potíže s porušováním zákona. Frank si tak se svým nově nabytým kamarádem procvičuje dávno opuštěné schopnosti páčení zámků, plánování loupeží a okrádání zbohatlických fracků. Komičtí zbohatličtí fracci následně samozřejmě otravují Franka, robota i diváka, to není ovšem zase tolik důležité.
Krátce poté do Frankova příbytku přifrčí zcestovalá dcerunka a začíná nejtrapnější epizoda v historii biologicko-virtuálních vztahů. Pokud pomineme fakt, že
Liv Tyler v roli morálně povznesené dcery opravdu nehraje dobře, pořád zůstává pachuť scenáristické křeče při tvorbě konfliktu - během několika mála chvil stačí děvče vypnout robota, pohádat se s tátou, zapnout robota, usmířit se a zase vypadnout, zatímco divákovi v hlavě rezonuje rozpačitý dojem z ohromně nahodilého zpracování vztahového klišé, které nejvíce připomíná krutou přestřelku mezi veganem a zarputilým masožravcem.
Budiž, jedno šlápnutí vedle film potopit nemusí. Největší problém
Robota a Franka je v jeho neschopnosti vyselektovat svou primární myšlenku, nebo alespoň jednu rozvést do smysluplné roviny. Ve finále není film ani komedií o starém lupiči, který chytil druhou robotickou mízu, ani dramatem o nástrahách stáří, ani filozofickým dílem o údělech člověka a umělé inteligence. Epizoda s dcerou je zoufalá, závěrečný zvrat nevzruší, prolínání a kontrasty lidského života s nezaujatou počítačovou logikou nejsou vytěženy ani z poloviny. Navzdory zvučným jménům v hereckém obsazení má film dosti laciný look, což odnesli nejvíce právě roboti - svým vzhledem i zpracováním jako by přicestovali odněkud ze sedmdesátých let. Svoji daň si jistě vybírá nezkušenost tvůrčího týmu.
Na jednu stranu je těžké filmu cokoliv zarputile vyčítat. Jeho obsah pravděpodobně nikoho neurazí, svoje si řekne, dialogy jsou dobře napsané,
Frank Langella je v titulní roli více než ucházející a kouzlo sem tam z příběhu vysvitne i přes širá mračna scenáristické nevýraznosti. Nic se však nemění na tom, že v závěru už pozornost udrží pouze kriminální linka s příznaky Alzheimera, zatímco předchozí brouzdání se v rodinných i jiných vztazích vyšumí absolutně do ztracena...
Originální trailer filmu Robot a Frank