Na konci osmdesátých let byl akční žánr na svém vrcholu, ale začínalo být znát, že nutně potřebuje změnu. Svalovci a machové typu Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, kteří byli jeho jasnými ikonami a hlavními hvězdami, totiž začínali ztrácet kontakt s realitou. V té době už to došlo tak daleko, že v jejich filmech pro ně nebylo nic nemožné a už v úvodních desítkách minut museli vystřílet minimálně stejný počet nepřátel. Tvůrci už zkrátka přestali řešit scénáře a vymýšleli si čím dál absurdnější situace, které se i tomu nejvěrnějšímu fanouškovi začaly zajídat, protože byly absolutně nemožné. Onu kýženou změnu nastartovali právě sám Arnold Schwarzenegger a nepřímo také dodnes ne moc známý literát Roderick Thorp. Ten v roce 1975 viděl snímek Skleněné peklo, po jehož zhlédnutí měl v noci sen o muži, kterého v mrakodrapu nahání skupina gangsterů s pistolemi. Na základě této vidiny sepsal román s názvem Nothing Lasts Forever (česky vyšlo o hodně let později pod slavnějším filmovým názvem), o policistovi, který přijíždí vyzvednout svou dceru na vánoční večírek olejářské firmy, kde pracuje. V průběhu párty ale sídlo korporace napadnou němečtí teroristé. Jelikož Joe, jak se strážce zákona jmenuje, je bývalým bojovým pilotem, neváhá se se zločinci pustit do nerovného boje, aby zachránil svou dceru a pochopitelně i co nejvíce rukojmí. Po zajímavé a úspěšné knize okamžitě sáhli filmaři, kteří ji nejprve plánovali jako sequel ke krimi Detektiv, která pochází od stejného autora a tím pádem by se zachovala jak literární, tak filmová návaznost. V hlavní roli by se tedy objevil Frank Sinatra. Ten ovšem odmítl a scenáristé se rozhodli, že příběh přepíší a zfilmují ho jako druhý díl dnes kultovního Komanda. Jenomže ani Schwarzenegger se do toho moc nehrnul a tak následovala ještě jedna verze, která byla samostatným filmem. Autoři se ale nechtěli vzdát rakouské akční hvězdy a hlavní roli tudíž nabídli přednostně jí, jenže Arnie opět odmítl. Druhou volbou tak logicky byl Sylvester Stallone, ani ten se ovšem nechtěl nejistému projektu upisovat. Abych to zkrátil - dalšími, kteří producenty s díky odmítli, byli Burt Reynolds, Richard Gere, Harrison Ford a Mel Gibson (a to se ještě uvažovalo o Donu Johnsonovi a Richardu Deanu Andersonovi, kteří ale osloveni nebyli). Až šestou volbou byl tehdy zcela neznámý Bruce Willis, jehož hlavní průpravou byl hláškující detektiv ze seriálu Moonlighting. Ten roli přijal a mohlo se začít pracovat. Aby toho nebylo málo, do role ústředního záporáka Hanse Grubera byl obsazen Brit Alan Rickman, kterého znali jen milovníci divadla. Na režijní sesli usedl Američan John McTiernan, který měl v té době za sebou vynikajícího Predátora. Ten byl mimochodem jediný, s nímž byl projekt spojen od jeho úplných počátků. Byl to do značné míry velký producentský risk, který se ale nakonec bohatě vyplatil. Smrtonosná past (v originále údernější Die Hard), jak se film nakonec jmenuje, totiž redefinoval akční žánr. Najednou se na plátně nepohybovala bezchybná osvalená mašina, která má v každé ruce minimálně kulomet a všechno, co se hýbe, střílí, ale obyčejný táta od rodiny, který se ocitl ve špatný čas na špatném místě. John McClane je prostě normální policista, který se snaží prekérní situaci řešit selským rozumem, tak, jak by to dělal každý z nás. Pochopitelně, že on má na rozdíl od většiny smrtelníků speciální výcvik, takže přece jen ví co a jak. To je ale dáno povoláním, které vykonává. Po nesmrtelných Rambech a Johnech Matrixech přišel obyčejný člověk, který krvácí, dělá chyby, je sympatický a když neví, jak dál, vtipně a cynicky hláškuje, což ho přibližuje divákovi ještě víc. Tvůrci zkrátka udělali z nouze ctnost a jelikož museli pracovat s jiným typem herce v hlavní roli, stvořili také nový typ akčního hrdiny. McTiernan se nezalekl ani nezvykle velkého množství dialogů, které byly navíc většinou improvizací, a dokázal je natočit s takovou bravurou a lehkostí, že si vlastně neuvědomíte, že ve Smrtonosné pasti chybí epická akční scéna, která by se vám vryla do paměti. Vybavíte si spíš tuny vtipných hlášek a jednotlivých situací, což svědčí o tom, že tenhle "akčňák" je tak trochu jiný. Uvědomíme-li si, jak velké riziko všichni podstoupili, nezbývá než smeknout pomyslný klobouk. Vždyť sám Bruce Willis se na prapůvodních plakátech k filmu vůbec neobjevil (byl tam pouze mrakodrap) a dodán na ně byl až po úspěšném prvním víkendu. Od věci není ani připomenout, že první výstřel ve filmu padne až po dlouhých osmnácti minutách! Za tu dobu už Schwarzenegger počítal mrtvé na desítky. Že zvolený přístup funguje, se ukázalo záhy - s rozpočtem osmadvacet milionů dolarů jich vydělal snímek přes sto čtyřicet a začínalo se mluvit o pokračování. To už je ale jiná kapitola.

Originální trailer filmu Smrtonosná past