Poválečná komedie Howarda Hawkse s Cary Grantem a Ann Sheridan nabízí navzdory názvu i plakátům překvapivě jemnou zábavu podle skutečných událostí. Na přestrojení hlavního hrdiny za ženu ale samozřejmě dojde.
Co se škádlívá, rádo se mívá, praví staré pořekadlo. Rozhodně to platí i pro francouzského kapitána Henriho Rocharda (
Cary Grant), který už nějakou dobu pracovně potkává americkou poručici Catherine Gates (
Ann Sheridan), byť jejich společné mise v poválečném Německu končí vždycky poněkud divoce. Třeba Henriho na modro obarvenou kšticí.
Během společného posledního úkolu před návratem do jejich vlastí už zasáhne snad i osud, který se na to nemůže dívat, a tak oba vojáci vedle podání hlášení o splnění mise zároveň oznámí i své záměry svatební. Obřad se sice musí konat kvůli směšným zákonům a regulím třikrát, hlavní problém ale nastane, když se oba ani nedočkají svatební noci, protože vojna není kojná a přesuny se konají v tu nejmíň vhodnou dobu.
Začíná tak hlavně Henriho odysea za hledáním obyčejné postele, kde by si mohl na pár hodin odpočinout, nemluvě o štrapácích týkajících se jeho cesty do Ameriky. Protože zákony sice znají termín válečná nevěsta, nikoliv však válečný manžel. Z Henriho se tak stává z donucení válečná nevěsta - muž, což s sebou přináší značné komplikace...
Režisér
Howard Hawks má v portfoliu dnes nepoměrně známější kousky ať už s
Cary Grantem (screwballové klasiky
Leopardí žena či
Jeho dívka Pátek) nebo bez něj (jen namátkou gangsterka
Zjizvená tvář, noir
Hluboký spánek nebo western
Rio Bravo), o to zajímavější je ale okusit tuhle překvapivě decentní, ale rozhodně zábavnou záležitost.
Navzdory šťavnatému názvu a plakátu lákajícim na Granta v ženském přestrojení totiž nejde o žadného staršího bratříčka
Někdo to rád horké. Nejedná se kupodivu ani o bláznivými gagy a ďábelsky rychlou konverzací nabitou screwballovou komedii. Tomuhle snímku bez problémů uvěříte, že vznikl podle knižní předlohy člověka, kterému se "to" opravdu přihodilo, protože spíš než třeskutě vtipný je roztomilý. Za břicho se tak asi popadat nebudete, ale úsměv vám z tváře nezmizí. Jinak se sluší poznamenat, že skutečný Henri Rochard byl Belgičan a vzal si americkou zdravotní sestru.
Ústřední dvojice
Grant -
Sheridan je rozhodně sympatická, na druhou stranu když si vzpomenete na všechny Caryho božské herecké partnerky a jejich vzájemné jiskření, něco podstatného tu chybí. Navíc v druhé polovině se už vyprávění soustředí především na Henriho a jeho administrativní lapálie coby "nevěsty". Je to trochu škoda, protože první část "on the road" v Německu má nejen díky exteriérům neodolatelné romantické kouzlo, které v druhé polovině chybí.
Natáčení snímku se protáhlo na celých osm měsíců kvůli sérii zdravotních komplikací režiséra i jeho hvězd. U
Hawkse propukla podivná a silná kopřivka,
Sheridan chytila zápal plic a
Cary Grant onemocněl hepatitidou. Filmování se kvůli němu muselo na tři měsíce přerušit, do doby než se vyléčil a zase nabral zpátky patnáct kilo.
Nakonec ale všechno dobře dopadlo, diváci se do kin jen hrnuli a ze snímku učinili třetí nejnavštěvovanější film roku 1949 a Hawksův třetí nejúspěšnější film vůbec. Vzhledem k tomu, že na takové čsfd je momentálně pouhých necelých třicet hodnocení, je nejvyšší čas s tím něco udělat. Už jen proto, že máte šanci vidět Caryho hrajícího Francouze a mluvícího německy! Já jsem svou povinnost splnil, teď je řada na vás, fandové klasického Hollywoodu!
Originální trailer filmu I Was a Male War Bride