Soutěžní sborové zpívání je po středoškolském úspěchu seriálového fenoménu Glee zase v kurzu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se v kinech objeví talentovaní nerdové se zlatem v hrdle a loserovskou vizáží. Tentokrát ale uslyšíte vysoké tóny na vysoké škole, protože právě tam se odehrává hudebně-romantická komedie režiséra Jasona Moorea. Hlavní hrdinka se jmenuje Becca (Anna Kendrick), která by mohla figurovat v encyklopedii postmoderních hipsterů. Jejím velkým snem je stát se hudebním producentkou a dobýt se svými remixy svět. Nicméně její otec, profesor na univerzitě, trvá na tom, že než odjede zkusit štěstí do Los Angeles, musí alespoň rok vydržet na univerzitě. A aktivně se zapojit do dění. Becca umí slušně zpívat, a tak se po přemlouvání v dámské sprše přidá ke skupině holek, které se snaží se svou a capella skupinou prorazit do světa. Nebo alespoň prorazit světu ušní bubínky. Říkají si Barden Bellas a nemají za sebou nejlepší rok- jejich autoritativní šéfka Aubrey (Anna Camp) totiž v národním finále vyvrhla oběd i večeři, a tak mají o reklamu na YouTube postaráno. Jejich klesající postavení na campusu se vzápětí projeví i na castingu: zatímco dřív měly šanci jen křišťálově čisté hlásky s postavou modelek z Victoria´s Secret, tenhle rok namísto sladkých blondýnek vezmou tichou Asiatku, hřmotnou obézní Australanku (Rebel Wilson), Afroameričanku a nepoddajnou hipsterku Beccu. Právě Becca si ráda dělá věci po svém, a tak to mezi ní a upjatou šéfovou grupy začne pořádně jiskřit. A není jediná, mezi kým to jiskří: při brigádě ve školním rádiu se Becca spřátelí s členem konkurenční chlapecké grupy (Skylar Astin). Půdorys je tedy jasný: máme tu prvky komedie (školní škatulky, komické figurky ultranerdů, válka mezi sbory, boje v rámci nesourodé skupiny), romantiky (Becca a její nápadník, který ji balí na filmovou muziku a Snídaňový klub) , okořeněné zhruba desítkou hudebních čísel, několikerým zvracením a špetkou erotiky. Vysokoškolské prostředí je jen tapetou, která nemá pro utváření žádný význam, připomíná snad jen to, že zatímco na střední jsou nerdové a protivný zlý holky odděleny berlínskou zdí a pravidla jejich vzájemného styku odpovídají kastovnímu systému v Indii, vejška občas donutí odlišné typy spolupracovat a vzájemně se tolerovat. Právě střet mezi anarchistickou uvolněností Beccy, která ráda improvizuje a je, řečeno slangem dnešních středoškoláků“ na pohodu, a autoritářskou upjatostí šéfky Aubrey, jež má všechno nudně nalajnováno a běda, když chcete uskočit o půltón, tvoří páteř filmu. Klišé sice stíhá klišé, ale leccos se dá odpustit. Možná proto, že postavy jsou sympatické a inteligentní, takže se dočkáme i popkulturních narážek, neotřelých vtípků, ironických hlášek a nadhledu, který bývá v tomhle žánru bílou vránou. Těžce stírací povahu mají i poznámky komentátorů soutěže (Elizabeth Banks a John Michael Higgins), kteří shazují jeden tým za druhým. Nebo možná proto, že pár hudebních čísel včetně bitvy sborů vyčnívá originální choreografií i nadšeným provedením zejména chlapeckého osazenstva. Nebo i díky tomz, že romantická linie mezi Beccou a filmovým geekem je příjemně civilní a uvěřitelná. Takhle nějak to ve sboru opravdu chodilo. Zatímco zápletka je tedy vcelku ohraná variace na "jak kluk potkal holku", po herecké stránce je tenhle snímek mnohem zajímavější. Zásadním tahounem filmu je jednoznačně Anna Kendrick, která dovedla rčení „ukradl si film pro sebe“ k dokonalosti. Ve svých 27 letech je díky své dětské tváři a malému vzrůstu uvěřitelná jako vysokoškolský nováček, zároveň v sobě má charisma, to, čemu se v angličtině říká „powerful presence“. I když stojí na okraji plátna nebo skupiny, nespustíte z ní oči, a to ani v konkurenci vysoké koncentrace krasavic. Anna navíc v tomhle filmu těží ze svých hudebních kořenů: už ve dvanácti dostala jednu z hlavních rolí v muzikálu na Broadwayi, ve třinácti byla za High Society nominována na několik hudebních cen. Ve filmu je poznat, že na hudebním pódiu se cítí jako ryba ve vodě. Už v dramedy Lítám v tom Jasona Reitmana na sebe a svůj talent upozornila. Teď by si rozhodně zasloužila nějakou pořádnou dospěláckou roli, zvláště, když konečně dokončila upírskou sérii Stmívání. Nejlepší náhravačkou je Australanka Rebel Wilson, která působí jako buldozer. Silný hlas, silné nohy, silný charakter. Holka od rány, co nejde pro ostřejší slovo daleko, ale s dobrým srdcem a slušným hlasovým rozsahem. A i ten Jesse, kluk, který se zhlédl v kultovních filmech Johna Hughese, působí jako vcelku snesitelný tvor. Právě tyhle postavy, ironický nadhled a vysmívání se nerdovskému kultu dělají z Ladíme! příjemnou, byť trochu předvídatelnou záležitost. Pro bývalé sboristy ale Ladíme! poslouží jako nostalgická zpátečka do doby, kdy trefit vysoké C byla událost týdne.

Český trailer filmu Ladíme!