Osmidenní filmový maraton se nachází v druhé polovině. Slabší kusy už se vrátily domů, ti vytrvalejší si stále dopřávají svou dávku tří, čtyř nebo i více filmů denně. Náladové počasí tomu ostatně napomáhá.
Přiznávám, že už nemám tu trpělivost (nebo lenost) mládí, kdy jsem se dokázal celé dny dívat vkuse na jeden film za druhým. Před Filmovkou jsem si předsevzal, že tři kousky denně jsou tak akorát, takže se snažím svůj limit nepřekračovat. I když to člověku někdy trhá srdce.
Jestli mě tu něco štve, tak snad otravné postávání ve frontách na Hvězdě, kde na rozdíl od dřívějška pouštějí do sálu až patnáct minut před projekcí, a občasné zjištění, že spolusedící na projekci to s hygienou nepřehání. To vám dokáže v narvaném sále věru znepříjemnit zážitek. Taky se už začíná ozývat tělo, kterému se pravidelné svíjení se na sedačkách či židličkách přestává líbit. Tříhodinový
Doktor Živago proto už byl spolu s
Mostem přes řeku Kwai na Blu-rayi odjednán z Amazonu, abych měl své cinefilní svědomí čisté.
Svého
Leana si ale i tak dopřávám v dávkách větších než malých: ať už je to intenzivní a přitom obyčejně umolousaná romance: impossible
Pouto nejsilnější, výtečná dickensovská adaptace
Nadějných vyhlídek, roztomilá "feministická" komedie
Buď, anebo nebo prázdninová romantika v Benátkách
Letní opojení. Všechno jsou to filmy, které vznikly ještě předtím, než se režisér skutečně epicky rozmáchl, ale víc než potvrzují jeho výjimečný talent. A nesmím zapomenout zmínit také zábavnou i zajímavou leanovskou přednášku Ivy Hejlíčkové, programové ředitelky LFŠ.
Jedna z programových sekcí se věnuje heydrichiádě, protože na letošek připadlo sedmdesáté výročí atentátu na říšského protektora. Díky tomu jsem konečně viděl velmi dobrou adaptaci Otčenáškovy klasiky povinné školní četby
Romeo, Julie a tma a chystám se na
Langovu zhollywoodštěnou verzi atentátu ve snímku
Katové také umírají a
Jenningsovu středometrážní
Tichou vesnici, která reflektovala vyvraždění Lidic.
Váhal jsem, váhal, jestli využít příležitosti konečně se podívat na
Okresní přebor . Vzhledem k tomu, že program nic atraktivnějšího nenabízel, jsem šel a nelitoval. Takhle dobře jsem se u českého filmu nepobavil už zatraceně dlouho. Famózní
Krobot v lidové komedii, která má úroveň, vkus a je vlastně dost hořká. Když o tom tak přemýšlím, nevím, jestli si mám jít ještě večer kazit dobrou náladu rakouskou podívanou o pedofilovi
Michael. Možná bude lepší toulat se jen tak městem a v letňáku na náměstí si dát ty čutálisty ještě jednou... s pivkem v ruce.
Originální trailer filmu Nadějné vyhlídky