Foxy Brown má trable. Její přítel, tajný policista Dalton Ford, je zdánlivě po smrti, ve skutečnosti však leží v nemocnici po plastice obličeje a očekává život pod novou identitou. Foxyin bratr Link je zoufalý feťák a dealer, který místním bossům dluží dvacet klacků, a když náhodou příjde na to, že sestřin přítel je nový jen zdánlivě, neváhá a cennou informaci náležitě zužitkuje. Osud milence je tak rychle zpečetěn. Rázná sestra se ale nedá a místo pláče nad hrobem se vydává vypátrat, kdo za vším stojí, a odpuštění rozhodně nebude na pořadu dne. Foxy Brownová se řadí k těm nejznámějším kouskům (sub)žánru blaxploitation. Ten vznikl a víceméně zase zanikl v první polovině let sedmdesátých, a jak název (složenina slov černý a exploatace) napovídá, šlo o snímky s dominantním černošským obsazením před i za kamerou a tématy, která měla oslovovat převážně chudé černošské návštěvníky kin. U boomu tehdy stálo nezávislé drama Sweet Sweetback's Baadasssss Song (také uvidíme v Uherském Hradišti), stejně tak ale i hollywoodský Detektiv Shaft, který se dočkal dvou pokračování (Filmovka představí sequel Shaft skóruje) a moderního remaku se Samem Jacksonem. Blaxploitationy byly většinou otevřeně misogynní, sexuální, sprosté a násilnické. Lákaly své diváky na fantazie o světě, kde to správní černí natřou bílým padouchům, případně na příběhy o vzestupu černošských jedinců, které v cestě po společenském žebříčku nezadrží žádná přikázání či zákony. Archetyp pasáka (anglicky pimp) je dodnes k vidění v nejednom hiphopovém videu. Na druhou stranu tyto snímky daly pracovní příležitost spoustě černošských herců a filmařů a ty nejlepší z nich jsou nejen díky Quentinu Tarantinovi populární dodnes. Určitě mezi ně patří dvojice snímků (mimochodem bělošského) scenáristy a režiséra Jacka Hilla Coffy a Foxy Brownová, jejichž hvězdou byla zatraceně vnadná Pam Grier se svým tradičním afrem, která ztělesňovala nový typ černošské ženy, jež si nenechá nic líbit a ten, kdo ji opravdu naštve, by měl urychleně přemýšlet nad svou poslední vůlí. Navzdory silné ženské hrdince jde ale těžko tyto filmy nazvat feministickými, už jen proto, že zejména první z nich využívá každou záminku k tomu, aby z Pam i dalších žen strhával šaty co nejčastěji. I to je ale určitě jeden z důvodů, proč jsou ty filmy stále vyhledávané. Pam se mimochodem s režisérem setkala už v jeho předchozích, na Filipínách natáčených snímcích pro producenta Rogera Cormana The Big Doll House a The Big Bird Cage, které patřily do dalšího oblíbeného "upadlého" subžánru women-in-prison, tedy ženy ve vězení, a byly... hádejte o čem. Koho tato tematika zajímá, měl by si určitě sehnat solidně zábavný dokument Machete Maidens Unleashed! Foxy Brownová měla být původně pokračováním nečekaně úspěšné Coffy (uvažovaný název zněl Burn, Coffy, Burn!), kde si to Pam jako nebojácná sestřička kvůli pomstě rozdá s drogovým gangem. Hlavouni studia American International Pictures ale přišli na poslední chvíli s tím, že kvůli špatným zkušenostem sequel nechtějí, a tak Hill narychlo scénář přepracovával. I tak jde ale o podívanou ve velmi podobném duchu. Oproti nesmlouvavé Coffy je Foxy film poněkud sofistikovanější, ale to je asi relativní. Je fakt, že obnažování je tu tentokrát podstatně méně, Pam v úvodu filmu nikoho nesejme brokovnicí do hlavy a chybí nezbytný pasák v kýčovitém upnutém oblečku, přes který se mu rýsují genitálie, ale hlavní hrdinku tentokrát padouši zase zdrogují a znásilní a ona v rámci pomsty... Ne, nepřipravím vás o dokonale šokující a nechutnou pointu. Důležité je, že film má solidní tempo a božskou Pam, která má co předvádět a do čeho se každou chvíli převlékat. Soulový soundtrack sice není tak dobrý jako u Coffy a Hillův oblíbenec Sid Haig se objeví až příliš pozdě, na druhou stranu leccos kompenzuje v Coffy chybějící ultimátní záporák, kterým je tentokrát navíc žena. A k pozitivům rozhodně patři i velká rvačka, která se odehrává v lesbickém baru! Na tom, že se na Pam Grier, Jacka Hilla a jejich filmy nezapomnělo, má nepochybný vliv Quentin Tarantino, který pro herečku v devadesátých letech napsal velké sólo jménem Jackie Brownová. Fanouškům tedy nějakou dobu trvalo, než tuto poctu Pam i žánru docenili, ale s odstupem jde určitě o tarantinovinu s největším srdcem. A to se počítá.

Originální trailer filmu