Mavis Gary (Charlize Theron), šťastně rozvedená sedmatřicetiletá minneapoliská spisovatelka a autorka anonymních pokračování kdysi populární brakové série pro středoškolačky, si užívá bezstarostného městského života na volné noze. Denně se opíjí po klubech, když se jí zachce, sbalí nějakého kořena na jednu noc, až jí to kocovina dovolí, naťuká do notebooku několik stránek něčeho kýčovitě romantického, mrskne po čoklovi konzervu psího žrádla, do sebe hodí něco v KFC a jde zase polykat dvojité s ledem. Prostě sen - pokud je vám dvacet. Chatrnou iluzi spokojenosti naruší až hromadný e-mail od dávné lásky ze střední Buddyho (Patrick Wilson) radostně oznamující čerstvě narozeného potomka. Mavis, která odmítá duševně dospět a jejíž uvažování je profesionálně deformované na primitivní úroveň naivních hrdinek jejích young adult románů, si onu šťastnou novinu vyloží po svém - Buddy si na ni vzpomněl, to znamená, že ji stále miluje. A uvědomí si, že on byl ten pravý a osudový hřebec, jediný, který ji kdy udělal skutečně šťastnou. Proto sbalí mopse do kabelky a vyrazí směr rodný zapadákov, to smetiště bezvýznamných nul a upocených buranů, díra, odkud kdysi jako královna plesu a rozmazlená školní hvězda s velkou pompou a napudrovaným nosíkem vysoko zdviženým pyšně odešla. Cíl je jasný, získat Buddyho zpět, a to za každou cenu. Spisovatelskou "celebritu" však doma čeká mnohem méně vřelé přijetí, než na jaké byla zvyklá za školních let. "The Bitch is back!". Hlavní hrdinové filmů režiséra Jasona Reitmana nikdy nepatřili mezi jednoduché a jednoznačně kladné postavy, spíše by se dalo říci, že bývají ztělesněním charakterových vad a nedostatků a jejich jedinou předností je schopnost ze všeho se elegantně vykecat. A přesto je ve výsledku máme raději, než by se nějakému Mirku Dušínovi vůbec snilo. Po eskapádách neodolatelného cynického propagátora cigaret (Děkujeme, že kouříte), drzé, nechtěně těhotné puberťačky (Juno) a sebevědomého sukničkářského "vyhazovače zaměstnanců" (Lítám v tom) však režisér společně se svou kamarádkou a teď již dvorní scenáristkou (buď mu scénáře píše ona, nebo on sám) Diablo Cody přišel se zatím nejtěžším kalibrem. Jakkoliv se totiž jeho předchozí hrdinové chovali nemorálně či asociálně, šlo o sympaťáky, v nichž vždy to dobrosrdečné zrnko kdesi uvnitř klíčilo, a divák věděl, že až půjde do tuhého, pravda a láska zvítězí. Ale Mavis Gary? V té klíčí maximálně cirhóza jater. Stejně jako v minulých Reitmanových filmech, i zde je hlavní hrdina zcela zásadní postavou. Z plátna prakticky nesleze a je středobodem všeho dění. Míra pochopení, jakou si u diváka vypěstuje, se tedy významně odrazí na vyznění celého filmu. A zde je, myslím, celý kámen úrazu, proč je Znovu a jinak nezaslouženě divácky přijímáno z režisérových filmů nejhůře. Na Mavis totiž není nic dobrého, nic, čeho by se divák toužící fandit správňáckému hrdinovi mohl chytit. A to kvůli zápletce slibující romanticko-komediální nášup á la Svatba mého nejlepšího přítele mnohým způsobilo nepříjemné zklamání. Přitom to, že Mavis je sobecká, bezcitná, psychicky narušená mrcha žijící s přeludem, že svým odchodem do velkoměsta dokázala něco velkolepého, za což zasluhuje nekonečný obdiv, z ní dělá jednu z nejzajímavějších a nejsvéráznějších filmových postav nejen loňského roku. Charlize Theron, nominovaná na Zlatý glóbus, si náročnou roli evidentně s chutí užívá a i přes nesmírné zápory v hrdinčině povaze a nulovou snahu o jejich zlepšení ji dokázala ztvárnit tak osobitě, že je stále možné si ji oblíbit, nebo s ní alespoň soucítit. (A někteří z nás se do ní dokonce bezhlavě zamilují, protože sebevědomá sprostá opilá kráska je prostě sebevědomá sprostá opilá kráska, howg.) "Mami, myslím, že jsem alkoholik." "No jasně, nedělej si ze mě srandu.". Cody už s Juno předvedla, že cynické, úderné a především výstižné dialogy jsou její doména. Mavis co do výřečnosti a prostořekosti za rychlohubou pubescentkou ani o píď nezaostává, a pokud se zrovna neztrapňuje teatrálními výstupy ve snaze ulovit svého ex-přítele, je radost jí naslouchat. Především během diskuzí s jediným člověkem, který vzal neoblíbenou mrchu na milost, zmrzačeným bývalým spolužákem a školním loserem Mattem Freehaufem (vynikající Patton Oswalt). Reitman pak zkušeně vše poskládal do úžasně sobeckého a trestuhodně nedoceněného "feel-bad" celku, který by si neměl nechat uniknout nikdo, kdo má slabost pro špatné a trochu (více) narušené holky, krutě pravdivé slovní přestřelky a ostrý humor.

Český trailer filmu Znovu a jinak