Když se člověk ohlédne za blockbustery (nejen) letošního léta, padne na něj smutek. Kde je okouzlení, úžas, dojetí, jaké zažíval u velkolepých filmů jako dítě? Kam se poděla citlivost, inteligence a rafinovanost tvůrců? Letošní velmi průměrné léto zachraňují na poslední chvíli (vinou o čtvrt roku za Amerikou zpožděné distribuce) hodní strýčkové Abrams a Spielberg. Ve filmu, který nostalgicky vzpomíná na časy, kdy druhý jmenovaný vládl světu. Pamětníci těch skvělých dob, kapesníky s sebou! Spielbergova generace tvůrců (dále třeba George Lucas, Joe Dante, Robert Zemeckis a další) určitě zásadně přispěla k infantilizaci filmového průmyslu, jeho zaměření na děti a teenagery, hračky, počítačové hry a další merchandisingové "nesmysly". Ve svých počátcích ale dala vzniknout snímkům, které úspěšně odolávají zubu času, dodnes baví malé i dospělé a nepotřebují k tomu neustálé dodatečné vylepšování, jako se to děje třeba v případě Star Wars. Jako by si Lucas neuvědomoval, že jejich největší síla nebyla jen v tricích, ale i síle podmanivého vyprávění a vytváření nových světů, v nichž bychom byli rádi přítomni spolu se sympatickými hrdiny. A je jedno, jestli se děj odehrával v galaxii "far far away", nebo na anonymním předměstí. Abrams svoje první filmové zkušenosti sbíral právě na produkcích Stevena Spielberga, takže jeho letošní nostalgický a osobní návrat, ještě k tomu pod produkčním dohledem svého velkého vzoru, dává smysl. Sice se poslední dobou zdá, že velký Steven svá produkční dítka příliš nehlídá (letošní Transformers 3 či Kovbojové a vetřelci), na place Super osmičky se prý ale pohyboval nezvykle často a náramně si to s režisérem užívali. Vím, toto říkají tvůrci jakékoliv kraviny, ale tentokrát tomu naštěstí odpovídá i výsledek. Příběh partičky puberťáků, kterým natáčení amatérského filmu o zombících zkomplikuje jeden rozzlobený mimozemšťan, obsahuje ingredience spielbergovské celorodinné zábavy konce sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let, jakou představují kousky jako Blízká setkání třetího druhu, E.T. - Mimozemšťan, Poltergeist, Gremlins, Rošťáci... Z nespielbergovských snímků osmdesátých let si možná vzpomenete na skvělou adaptaci Stephena Kinga Stůj při mně. Stejně jako v nich nejde ani tentokrát pouze o akci, ale i o postavy, které se musejí vyrovnávat s rodinnými problémy a složitými vztahy, a své místo má samozřejmě i první láska. Není tu nic, co už byste někde neviděli, kouzlo Super 8 spočívá v tom, že si uvědomíte, jak vám podobně "nevinné" filmy chybějí. Hra na nostalgickou strunu je natolik nedílnou součástí snímku, že se bojím, že ty, kteří "to" nezažili, současné děti a teenagery, asi neosloví. Naopak generace 25, nebo spíše 30 plus a milovníci osmdesátkové popkultury budou vrnět blahem. A nejde jen o to, že hrdinové v roce 1979 nemají mobily a neexistuje internet... Společným znakem všech filmových projektů J. J. Abramse je jednak inteligence, s jakou jsou jeho příběhy vyprávěny, a pak také silná emocionalita. Zdánlivě vytěžená a překonaná žánrová klišé v jeho podání stále dobře fungují a dokazují, že vždycky záleží na šikovnosti tvůrce, jak s nimi bude pracovat - kdy nečekaně uhne z diváky očekávané cesty a kdy se na ni k potěše a uspokojení publika zase vrátí. Abrams - režisér zatím nemá jednoznačně definova(tel)ný rukopis a v Super 8 se prostě stylizuje do role mladého Spielberga, což můžete považovat za přednost i nedostatek zároveň. Hranice mezi bravurně zvládnutou poctou a nehorázným vykrádáním je obzvlášť tenká. Uvidíme, kam se posune příště. Na spielbergovskou notu zahrál i režisérův stálý spolupracovník Michael Giacchino, jehož williamsovské kompozice tuto poctu stylově dotahují. Herecké obsazení je sympaticky nehvězdné, ovšem zároveň naprosto přesné. Nejznámější je určitě objekt klučičích citů Elle Fanning, na kterou čeká velká kariéra, pokud bude chtít a unese nelehký úděl dětských hvězdiček. I ostatní děcka disponují potřebnou dávkou sympatií a přesvědčivosti. Jestli je snímku něco vyčítáno, je to hlavně jeho závěr, ve kterém jakoby otěže najednou přebíral Spielberg starší, zodpovědný za temnou Válku světů. Leckoho to může vyhodit ze sedla, najednou se toho stane na omezené časové ploše opravdu hodně, rozpoutá se válečné peklo a postavy začnou umírat. Nevinnost a citlivý příběh o dospívání a vyrovnávání se se ztrátou vytrácejí, a pak přijde náhlý konec. Osobně mi tato změna celkový dojem nezkazila, zejména když závěrečné titulky provázejí roztomilé záběry z hrdiny natáčeného filmu. Není kouzelnějšího vyjádření Spielbergovy i Abramsovy celoživotní vášně.

Český trailer filmu Super 8 Super 8 není dokonalý film (a E.T. je opravdu jen jeden), i když k němu má dost blízko. Je to zároveň asi jediný letošní letní biják, který si vždycky rád zopakuji a který mě dokáže okouzlit, přivést k úžasu a dojmout. Přesně tak, jak to uměly filmy kdysi. Nepřekvapí, že k tomu filmařům stačilo dnes už pouhých padesát milionů dolarů. V penězích to totiž není.