Jim Carrey má nezpochybnitelný komediální talent a jeho grimasy už se staly legendárními. O tom se už diváci mohli přesvědčit v takových snímcích jako Blbý a blbější, Maska nebo Ace Ventura: Zvířecí detektiv. V posledních letech ale také dokázal, že zvládá i náročnější role. Vzpomeňme třeba jen vynikajícího Formanova Muže na Měsíci, mediální satiru Truman Show, případně oceňovanou romanci Věčný svit neposkvrněné mysli. Teď se ale tento příští rok už padesátiletý Kanaďan znovu vrací k humornému žánru ve filmu Pan Popper a jeho tučňáci. Ztvárňuje v něm úspěšného podnikatele, který v práci slaví jeden úspěch za druhým. Jak už to tak ale bývá, v osobním životě to není žádná sláva. Děti na něj kašlou, bývalá manželka, kterou pořád miluje, stejně tak. Jednoho dne však přijde poštou tajemný balíček, který je dědictvím po jeho otci. Jeho obsah je ale hodně netradiční - otec dobrodruh mu odkázal šestici tučňáků. Právě oni se stanou pojítkem mezi ním a jeho rodinou. Popper tak svůj byt naprosto přizpůsobí novým obyvatelům, což samozřejmě nezůstane bez povšimnutí a představitelé místní zoo by nejraději ptáky získali jen a jen pro sebe. Pan Popper a jeho tučňáci je adaptací klasické a za oceánem populární stejnojmenné dětské knihy z roku 1938, jejímiž autory jsou Richard a Florence Atwaterovi. A důležité je říci, že film není ničím víc než nenáročnou rodinnou zábavou se všemi klady a zápory, které tento žánr přináší. To znamená, že v rámci zábavy se rezignuje na dospěláckou logiku a sází se hlavně na pobavení nejmenších diváků. Jejich doprovod tak nesmí řešit to, že zimní podmínky vytvořené v uzavřeném bytě by jen horko těžko vydržely delší dobu nebo že voda, která přetéká z vany, vůbec neopustí koupelnu, ale nahromadí se za jejími dveřmi, aby nebohý hrdina, který je otevře, byl nemilosrdně spláchnut. Ani další vtipné momenty nejdou příliš na ruku divákovi, který už má první stupeň základní školy za sebou. Pořád někdo někde vtipně padá, naráží do stěny, chybět nesmí ani "vtipné" vylučování tučňáčích exkrementů nebo nějaký ten nechtěný úder míčem mezi nohy a do hlavy. Dospělí se pobaví jen občas, a to zásluhou několika povedených situačních fórků nebo solidních hlášek. Většinu času si ale budou připadat spíše jako nutné zlo, kterému se zkrátka rodinný film nemůže vyhnout. Největším problémem je ale paradoxně zmíněný Carrey, který se někdy až moc křečovitě snaží navázat na své nejúspěšnější role. To ale bohužel moc nefunguje, protože onen pověstný gumový obličej, který bavil miliony diváků po celém světě, je zbrázděn až příliš mnoha vráskami. Čas je prostě nemilosrdný a Carrey už nemůže hrát stejné role jako za mladých let. V úloze otce, který díky nečekanému daru dělá neuvěřitelné věci, tak působí mnohdy směšněji, než bylo zřejmě zamýšleno. Na druhou stranu jeho bývalá manželka v podání Carly Gugino je okouzlující natolik, že chápeme, proč o ni stále bojuje. I oba dětští představitelé jsou naprosto uvěřitelní, takže se Carreyho nedostatky trochu kompenzují. Mile překvapí i Angela "Jessica Fletcher" Lansbury, která si postavu navenek protivné majitelky staré restaurace nepokrytě užívá. Lehce pod průměr sráží tučňáky přehnaně násilná snaha tvůrců o moralizování. Režisér Mark Waters divákovi až příliš často podsunuje to, že rodina je nejdůležitější na světě a že hnát se celý den za prací a tučným kontem není úplně to, co by náš život naplňovalo. Je-li to ve filmu dvakrát třikrát, není to problém, zdůrazňuje-li se to každou čtvrthodinu, je to otravné. Jelikož jde o rodinný film, je distribuován s dabingem, který patří k lepšímu průměru. V hlavní roli tradičně Bohdan Tůma, na kterého jsme zvyklí, nicméně každý ví, že i sebehorší Carreyho kreace jsou v originálním znění lepší. Také ostatní role jsou poměrně vhodně zvoleny a celkově netahá dabing za uši, což je jedině dobře. Pan Popper a jeho tučňáci tak ve výsledku vůbec ničím nepřekvapí. Ani v dobrém, ani v tom zlém. Děti se nejspíš příjemně pobaví a jejich doprovod se nebude cítit úplně trapně, o což jde především. A fandové mistra gumové tváře si potvrdí to, že komická éra Jima Carreyho je definitivně pryč, o čemž svědčí i slabé finanční výdělky filmu v zámoří. Snad už se konečně dá na seriózní herectví, které by mu v tomto věku slušelo víc.