Film ho sleduje od dětství, kdy jako malý chlapec jménem Reginald Dwight projevil obrovské hudební nadání a byl přijat na Královskou hudební akademii. Zároveň trpěl nezájmem a neláskou ze strany otce (Steven Mackintosh), který malého Reginalda nemiloval, neoceňoval jeho talent a ani chlapcova matka Sheila (Bryce Dallas Howard) k němu zrovna láskou nepřetékala. Pouze jeho babička Ivy (Gemma Jones) dokázala nadaného chlapce ocenit a podpořit. Dále sleduje jeho hudební počátky v bluesové kapele Bluesology, která měla další vliv na jeho hudební dráhu stejně jako na jeho proměnu v Eltona Johna (Taron Egerton). Obě jména jeho hudebního pseudonymu mu poskytli právě členové Bluesology, ačkoliv je ve filmu (vtipný) moment, v němž si Elton vypůjčí své příjmení od jiného slavného muzikanta: Johna Lennona.
Film dále ukazuje Eltonovo celoživotní přátelství s Berniem Taupinem (Jamie Bell), který mu psal texty, a jeho první homosexuální "vztah" s manažerem Johnem Reidem (Richard Madden), který na rozdíl od Eltona bral tento "vztah" jako záležitost na jednu noc. Ona homosexuální scéna je sice ve filmu ukázána, ale samozřejmě jen decentně. Nicméně celý film tu s homosexualitou zachází více názorně než Bohemian Rhapsody. Oba filmy mají také podobnou postavu "zlého" manažera, který manipuloval s "chudáky" hudebníky.
Po tomto prvním rozčarování film ukazuje Eltonovo veleúspěšné americké turné, kde zazní celá řada jeho hitů včetně skladby Rocketman, podle níž se film jmenuje. Vedle toho vidíme jeho bouřlivé soukromí poznamenané alkoholem, drogami a pokusem o sebevraždu a také neúspěšným manželstvím s Renate Blauel, kterým se pokusil žít jako "normální" člověk.
Rocketman podobně jako Bohemian Rhapsody události pozměňuje pro svůj účel, zahrává si s nimi i s časovými údaji. Jinými slovy nejde o "striktní" životopisný film, ale spíše o muzikál se skutečnou hudební postavou. Muzikál, kterému hlavně záleží na fantazii a hravosti. Po této stránce je Rocketman vskutku barevně i zvukově hýřivým ohňostrojem s mnoha skvělými hudebními čísly, v nichž na rozdíl od Bohemian Rhapsody představitel Eltona Johna Taron Egerton písně i sám zpívá. A zpěv tu zvládl perfektně. Jeho hlas samozřejmě není stejný jako Eltonův, ale to ani nejde.
Podobně ani celý tento film není imitací skutečného života Eltona Johna, ale muzikálovou fantazií inspirovanou osobností slavného muzikanta. A stejně jako jeho život je i Rocketman bohatý na události a má co nabídnout po celou dobu svého dvouhodinového trvání. Chvílemi sklouzává do "přílišné muzikálovosti", čímž myslím jakési klišé, v němž se prostě musí zpívat a tančit, i když by to nebylo nezbytně nutné. Ale co se dá dělat: je to prostě muzikál. Mimořádně zdařilá je třeba levitační pasáž, v níž Elton předvede na turné v klubu Troubadour v Los Angeles píseň "Crocodile Rock", což je asi nejlepší hudební číslo filmu. Ztvárnění písní je nejsilnější kvalitou celého filmu.
Celkově je Rocketman zdařilým hybridem hudebního životopisu a muzikálu, který oslavuje příznačně rozporuplnou osobnost hudebního génia a citlivého člověka. Rocketman se nejspíše nestane stejnou událostí jako biopic Queen, který minulý rok lámal komerční rekordy v Čechách a po celém světě, ale stejně jako v případě Bohemian Rhapsody i zde jde o vydařenou filmově-hudební záležitost. A to je hlavní.