První Halloween natočil v roce 1978 slavný režisér John Carpenter, který tím dal vzniknout kanonické hororové sérii, v níž je nicméně opravdu dobrý jen ten úplně první film (jediný, který Carpenter režíroval), zatímco ty ostatní oscilují od mírně nadprůměrných slasherů po zoufale špatné žumpy. V něm byly představeny postavy hlavní hrdinky Laurie Strode v podání Jamie Lee Curtis a maskovaného vraha Michaela Myerse, který se ji snažil zabít. V roce 1981 vzniklo pokračování Halloween II, které přímo navazovalo na události z jedničky, a o rok později i Halloween III., který pro změnu s dějem svých předchůdců nesouvisel absolutně nijak, kromě názvu s nimi neměl vůbec nic společného a nevystupovali v něm ani Laurie Strode, ani Michael. Oba se vrátili až v roce 1988 ve filmu Halloween 4.V následujících letech (1989-2002) vznikly další čtyři pokračování, z nichž stojí za zmínku snad jen sedmý díl s názvem Halloween H20, který se pokusil o jakýsi restart, ignorovat díly 3 až 6 a dějově navázat na Halloween 2 po dvaceti letech, a katastrofálně hrozný poslední díl Halloween: Zmrtvýchvstání, v němž mimo jiné postava Jamie Lee Curtis konečně zemřela (a herečka se tehdy zařekla, že tím s touto dávno zmírající sérií definitivně končí). V roce 2007 pak režisér Rob Zombie natočil remake původního Carpenterova Halloweenu a v roce 2009 i jeho pokračování, ale oba filmy byly jen průměrně až podprůměrně kriticky i divácky úspěšné, čímž se série Halloween ocitla znovu u ledu.
No a v roce 2018 přichází zbrusu nový restart, protože nový Halloween je přímým pokračováním toho úplně prvního Haloweenu z roku 1978 po čtyřiceti letech, přičemž zcela ignoruje všechny ty filmy natočené v průběhu onoho čtyřicetiletého mezidobí. Znovu se v něm vrací Jamie Lee Curtis (teď už v roli babičky), která žije sama v domě prošpikovaném pastmi, zbrojním arzenálem a bezpečnostními opatřeními, kde zároveň vychovala svou dceru, a touží po pomstě. A vrací se i Michael, jenž je zavřený pod dohledem v ústavu, ale když má být na čtyřicáté výročí svého vraždění (shodou okolností zrovna na Halloween) přesunut do jiného zařízení, tak se mu samozřejmě podaří utéct z transportního autobusu a ocitnout se na svobodě. Což je chvíle, na kterou Laurie čekala…Nový Halloween kupodivu natočil a napsal režisér David Gordon Green, který má za sebou nejen několikero seriózních a pozoruhodných snímků (Joe, Prince Avalanche), ale i dementní huličské vulgární komedie (Princ a pruďas, Travička zelená), na nichž s ním herecky nebo scenáristicky spolupracoval Danny McBride, jenž s Greenem (a debutujícím filmovým scenáristou Jeffem Fradleym) napsal i scénář k Halloweenu. Horor přitom David Gordon Green nemá na kontě žádný, přesto překvapivě natočil prakticky nejlepší díl celé série od toho Carpenterova, který je konečně nejen důstojnou tečkou pro řádění Michaela Myerse, ale především důstojným zadostiučiněním pro postavu Laurie Strode.
Hlavní hrdinka totiž prošla zajímavou proměnou, kdy namísto nemohoucí křičící oběti vidíte na plátně silnou a odhodlanou ženu ve stylu Sarah Connor v Terminátorovi 2. Sice trpí silným strachem a traumaty, která ji stála dvě rozpadlá manželství a odebrání jediné dcery do náhradní péče, je ale připravena ochránit sebe i svou rodinu a být Michaelovi neústupnou soupeřkou, která dychtí po jeho smrti stejně intenzivně, jako on dychtí po té její. Stále nemluvný a tajemný Michael je pak vylíčen jako čisté zlo v podobě démonického přízraku, který toho vydrží až překvapivě mnoho díky tomu, že ho udržuje naživu nutkání zabíjet a hlavně osudové poslání konečně odpravit tak dlouho vyčkávající Laurie.Film se však bohužel pořádně rozjede až spolu s Michaelovým útěkem na svobodu, a to nejen z hlediska slasherové zábavy, ale i filmařsky. V první třetině příběhu je totiž potřeba se prokousat nutným úvodem, který zřejmě i samotné tvůrce nudil, ačkoli si byli vědomi toho, že jej nesmějí opomenout. Výsledkem jsou rutinní a nezajímavé expozice řady osob, které nejsou nijak režijně ani scenáristicky ozvláštněné, a nejen kvůli tomu se tvůrcům moc nedaří zainteresovat diváka do postav dostatečně na to, aby mu pak na nich záleželo a bál se o ně. Nejvíce to zamrzí u dcery hlavní hrdinky (Judy Greer) a vnučky (Andi Matichak), které jsou hned po Laurie a Michaelovi nejzásadnější. Ty pak doplňují ještě dceřin manžel, vnuččini spolužáci, Michaelův doktor a dvojice investigativních novinářů.
Jakmile ale dojde na očekávané vraždění, tak David Gordon Green začne předvádět, že dokáže být nápaditý jak ve vytváření celkové atmosféry, tak v realizaci konkrétních scén (skvělá pasáž se světlem na pohybové čidlo), a že je schopen dopřát fanouškům série to, co si vysnili. Z velké části se sice spoléhá na atributy, které sérii proslavily už prvním Halloweenem (zejména fyzické vzezření Michaela ve strašidelné masce a nekonečně působivá Carpenterova hudba – přítomná v asi čtyřech různých variacích), ale využívá je velmi zručně a ku prospěchu věci. Dění ve druhých dvou třetinách tepe v konzistentně dynamickém tempu, krvavé scény jsou patřičně brutální a v přímočarém příběhu je u všech postav vždy zřejmé, co která z nich chce a proč, aniž by to přitom působilo hloupě, nejasně nebo nesmyslně.
Jakmile ale dojde na očekávané vraždění, tak David Gordon Green začne předvádět, že dokáže být nápaditý jak ve vytváření celkové atmosféry, tak v realizaci konkrétních scén (skvělá pasáž se světlem na pohybové čidlo), a že je schopen dopřát fanouškům série to, co si vysnili. Z velké části se sice spoléhá na atributy, které sérii proslavily už prvním Halloweenem (zejména fyzické vzezření Michaela ve strašidelné masce a nekonečně působivá Carpenterova hudba – přítomná v asi čtyřech různých variacích), ale využívá je velmi zručně a ku prospěchu věci. Dění ve druhých dvou třetinách tepe v konzistentně dynamickém tempu, krvavé scény jsou patřičně brutální a v přímočarém příběhu je u všech postav vždy zřejmé, co která z nich chce a proč, aniž by to přitom působilo hloupě, nejasně nebo nesmyslně.Nový Halloween tak nakonec dodává hororovým nadšencům přesně to, co by jim správně pokračování Halloweenu dodávat mělo, aby pro ně bylo dostatečně uspokojivé. V tomhle ohledu je film úspěšným završením, které rozhodně vypadá tak, jak by završení nějakého žánrového fenoménu vypadat mělo, ale na druhou stranu jde bohužel o završení poměrně staromódní, v němž nelze spatřovat jakýkoli žánrový vývoj, což je trochu škoda. Pořád je to sice nadstandardně natočená, ale jinak celkem obyčejná vyvražďovačka, v níž se maskovaný zabiják prochází po městě a po domech, kde útočí na lidi, kteří se před ním snaží utéct, případně ho sami zabít. Chybí tomu nějaká nová úroveň, sofistikovanější průběh, zajímavý zvrat, zkrátka něco navíc. Takhle je to jen nadprůměrný přírůstek do kánonu hororových legend, který sice obecně není až tak napínavý, jak evidentně chtěl a mohl být, ale na druhou stranu si udržuje konzistentní laťku zábavnosti, příběhovou soudržnost a úctu k motivům, které dělají Halloween Halloweenem.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
