Na FilmServeru vyšly dva velmi zasvěcené texty, které kriticky reflektovaly Star Trek: Do neznáma. Kolega Pavel Klimeš ve své kinorecenzi konfrontoval očekávání odvislá od předprodukčních peripetií (změna scenáristy i režiséra) a zavádějící trailerové propagace (blockbuster plný atrakcí) s výsledným filmem. Adam Kotaška v tematickém článku z pozice fanouška hodnotil, jak (ne)byly naplněné předpoklady, které byly dány tou částí propagace, která kladla důraz na úctu k padesátileté historii franšízy. Oba se přitom shodovali jak na pozitivech (umné skloubení tradice s požadavky velkorozpočtového trháku), tak i negativech (antagonista není komplexní), přičemž svorně dílo hodnotili jako velmi dobré až výborné.
K jejich článkům se jenom těžko něco doplňuje, zvlášť když s nimi souhlasím, a tak následující řádky berte jako takový dodatek pod čarou. Dodatek, který nabízí perspektivu srovnávající Do neznáma (v režii Justina Lina a podle scenáře Simona Pegga a Douga Junga) se Star Trek a Star Trek: Do temnoty (obojí v režii J.J. Abramse a podle scénářů Roberta Orciho, Alexe Kurtzmana a u "dvojky" i s přispěním Damona Lindelofa). V něčem jsou si totiž podobné, a proto jsou všechny tři výborné, a v něčem se "trojka" liší od předchozích "dvou", a proto za nimi zaostává, i když právě díky tomu může vyhovovat početnějšímu publiku.
Až na tuto změnu (polyfonie namísto jedno či dvouhlasu) jako kdyby se nic nezměnilo, protože z hlediska stylu (využití technických prostředků) by neobeznámené publikum nezaznamenalo, že se změnil režisér. Justin Lin vědomě navazuje na styl (autorský "rukopis") J. J. Abramse, byť došlo ke změně i na pozici kameramana (abramsovského Daniela Mindela nahradil linovský Stephen F. Windon). Patrné je to nejenom na přítomnosti světelných odlesků od kamery, byť méně často přítomných, ale i na větší délce záběru, kinetické kameře a volbě netradičních úhlů či významotvorné práci s barvou (červená). Neodvádí ovšem pozornost od hlavního dění k druhému plánu, který by nabýval až abstraktní podoby, jako tomu bylo u Abramse.
V jedné podstatné věci se však Do neznáma oproti Star Treku a Do temnoty liší. Je výborně - klasicky - odvyprávěným filmem, ve kterém je vše zmíněné zužitkováno a styl se podřizuje vyprávění, čímž zajišťuje jasnost, srozumitelnost a přehlednost (například opojné záběry Yorktownu představující místo a obyvatele v prvním aktu napomohou lepší orientaci i větší citové angažovanosti v závěrečném aktu). Není ovšem - vinou změny režiséra a scenáristů?, uspěchanosti produkce? - pozoruhodným experimentem s možnostmi vyprávění napříč médii a hrou s nikoliv pouze kinematografickou minulostí.
"Trojce" oproti "jedničce" a "dvojce" nepředchází či nenásleduje (alespoň podle mých znalostí a rešerše) žádný komiks, který by uvozoval dění a který by představoval či dovypravoval osud/y postav, či hra, která by ústila přímo do filmu a předestírala by jeho témata. Jednotlivé scény či postupy se až na několik nemnoha narážek na jiné snímky (převrácení osvobození na motorce z Velkého útěku, mimozemšťaň plivající žíravou substanci jako z Vetřelce, antagonista získávající energii jako v Síle života) či epizody seriálu neodkazují k jiným audiovizuálním počinům. Nevyžadují dokonce ani jejich znalost a nepředpokládají poučené publikum. Naopak je mnohem konvenčnější, protože se nespoléhá na znalosti jiných děl, ale skutečného světa, který ovšem efektivně začleňuje do fikčního vyprávění (smrt Leonarda Nimoye a Antona Yelchina), aby se dosáhlo větší emocionální odezvy.
Videoklip Sledgehammer od Rihanny k filmu Star Trek: Do neznáma (2016)
BLU-RAY:
Star Trek: Do neznáma byl komerčně nejméně úspěšnou částí poté, co série prodělala rembranding. Paramount/Bad Robot proto nejspíš doufá ve velmi slušný druhý život filmu na nosičích pro domácí kina. Kromě jednodiskové (2D film s bonusy) a dvoudiskové verze (+ 3D konverze) v klasickém plastovém balení vychází steelbook, který svou grafikou upomíná na plakát k úplně prvnímu dílu (1979) a u jednoho specializovaného prodejce je k zakoupení i steelbook s Jeylah na přední straně i ve vnitřním artworku. Vedle toho je možné si pořídit i cenově zvýhodněnou kolekci "všech" tří dílů, ale pouze ve 2D a bez bonusového disku k "první" části. A když jsem u přídavných materiálů, nebyl by to Paramount/Bad Robot, aby podstatná část z nich nebyla dostupná pouze exkluzivně. Naštěstí se neopakuje extrémní případ se Star Trek: Do temnoty (viz náš tematický článek), kdy u jednoho prodejce byla jedna část featurettů, u druhého druhá - a u iTunes zase IMAX verze filmu s rozšířeným komentářem s videomateriály během přehrávání snímku. Tentokrát je sedmička featurettů, trojice upoutávek a videoklip o celkové délce zhruba šedesáti minut k sehnání v zahraničí u Targetu. Přesně tak, v zahraničí, protože na rozdíl od Chappieho (BD recenze zde) či SPECTRE (BD recenze zde) se k nám druhý disk nedostal ani do steelbookových variant, ani do kolekce.
Ukázka nepovedených scén z Blu-ray bonusů k filmu Star Trek: Do neznáma (2016)
OBRAZ A ZVUK:
Do neznáma je vůbec první částí Star Treku, která se natáčela nikoliv na klasické, ale na digitální kamery (Red Epic Drago, Arri Alexa, Prime), přičemž intermediát vznikal i s ohledem na efekty ve 2K, nikoliv 4K. (Ano, u nás bohužel neprodávané a v zahraničích recenzích díky větší detailnosti a lépe vynikajícím barvám chválené UltaHD představuje upgrade.) Následující řádky vedle zvuku v Dolby Atmos hodnotí dvourozměrnou verzi filmu, nikoliv 3D konverzi, která soudě dle ohlasů druhých z domova i ze světa snímek sice ztmavuje, ale je díky vesmírným sekvencím a celkově prací s hloubkou ostrosti nesmírně vtahující. Pro úplnost je třeba dodat, že podobně jako jsme se u prvního vydání Do temnoty nedočkali IMAX verze, ani tentokrát není u Do neznáma zprostředkován zážitek z tzv. Barco Escape varianty, ve které se několik scén (zejména akčních, vesmírných) roztahuje do poměru stran 5.95:1. Pokud by ale chtěl někdo zhlédnout modrý disk, který supluje projekci na tři plátna zároveň, může si ze zahraničí pořídit Napoleona (1927) od Abela Gance, aby se přesvědčil/a, že tato atrakce není nic nového.
Obraz (ve formátu 2.35:1, předchozí dvě části byly až na IMAX sekvence u Do temnoty ve 2.40:1) odpovídá tomu, jak film vypadal v kině. Veškeré nedostatky, které si můžete přečíst v některých dalších kritických textech jinde, jsou dle mého odvislé od filmařských voleb. Ano, barvy - zejména kostýmů - jsou méně výrazné a mají tendenci splývat, což je dáno utlumením barevné palety oproti předchozím "dvěma" dílům a nedosvěcováním v některých exteriérových i interiérových scénách. Ano, v trikových sekvencích a obzvlášť v těch ve vesmíru se ztrácí detaily, což je dáno tím, že film stejně jako triky se dokončovaly ve 2K právě proto, aby efekty nebyly tolik patrné. Ano, kvůli neustále se pohybující kameře, barevné jednolitosti některých prostředí (Yorktown, Enterprise) a natáčení na digitál výsledný přepis působí méně filmově a není ani doporučeníhodný jako referenční disk. S vědomím těchto limitů ovšem nelze Do neznáma nic vytknout, protože na modrém disku vypadá tak, jak byl zamýšlen (a plusem je, že vypadá jinak než valná většina blockbusterů tíhnoucí k modro-oranžové paletě).
Nejenom že vypadá, ale i zní, protože až na jednu výjimku s "klasickou" hudbou není upřednostňována kompozice Michaela Giacchina. Prim tak hrají zvukové efekty, které jednak napomáhají orientaci v prostředí, jednak se spolupodílejí na vytváření zdání trojrozměrnosti onoho prostředí. Akční sekvence s dominujícími basy jsou samozřejmě výrazné, nikdy však na úkor dialogů či monologů. Originální zvukové stopě v Dolby Atmos (potažmo v Dolby TrueHD 7.1) taktéž není co vytknout a je dobře, že aspoň něco si Paramount/Bad Robot nenechal pro další vydání či pro UltraHD, jako je tomu u jiných studií. (9/10)
Vystřižená scéna z filmu Star Trek: Do neznáma (2016)
BONUSY:
Star Trek: Do neznáma má mírně nadprůměrnou bonusovou výbavu, u které nechybí české titulky. Největším kladem je, že devět featurettů (plus vystřižené a nepovedené scény) přesahujících svou stopáží hodinu, nespadá mezi tradiční promo dokumenty, protože počítají s divákem/divačkou obeznámeným/obeznámenou s filmem, jelikož v nich je velká spousta spoilerů. Největším záporem je nepochybně výše zmíněná absence hodiny dalších bonusů (sedmička featurettů - například o kostýmech, zvukových efektech, tricích, natáčení konkrétních scén včetně závěru ad.; 3 upoutávky; videoklip k ústřední písni), které jsou na BD od Targetu.
Minutu vystřižených scén (dvě dialogovky se Scottym aneb je znát, že Pegg psal scénář) i pět minut nepovedených záběrů (zábavné přeřeky) můžete přeskočit, protože nejsou příliš přínosné. Zbývá bezmála padesát minut minidokumentů, ze kterých se nic nedozvíte o post-produkci, protože ta je zmapována na u nás nedostupném druhém modrém disku. Zato ovšem devítku dostupných featurettů spojuje rétorika fanouškovství, která jako kdyby se u paratextů blockbusterů stala za poslední více než dekádu normou (pro tolkienovské adaptace, pro superhrdinské počiny... a teď i pro ST). K fanouškovství se přidáva důraz na témata (předdigitální éra) a motivy (spojené s postavami a jejich vývojem), což z materiálů k Do neznáma dělá aspoň trochu něco, co stojí za pozornost a co vyčnívá.
Kompilace bonusových materiálů k filmu Star Trek: Do neznáma (2016)
ZÁVĚR:
Star Trek: Do neznáma je jedním z nejlepších blockbusterů, a tak otázkou není, zda-li si ho pořídit na nosiči pro domácí kino, ale: v jaké verzi? Jednoznačně nejhorší variantou je předražený jednodisk s 3D filmem, který navzdory zvyklostem (i prodejním pravidlům) neobsahuje 2D disk, a tudíž ani bonusy. Pokud máte Star Trek i Do temnoty a jste trekkie, doporučoval bych steelbook, protože má opravdu povedené balení upomínající na plakát k původnímu filmu (a navíc 2D i 3D variantu). Za předpokladu, že jste více feminist(k)a než trekkie, jděte do exkluzivky nejmenovaného e-shopu s tváří Jeylah na steelbooku (viz obrázek vlevo). Nevlastníte-li ovšem předchozí "dvě" části, řiďte se poučením "v jednotě je síla" z Do neznáma a zakupte společné balení, které cenově vyjde výhodně, i když musíte oželet bonusový disk u jedničky a konvertované 3D u posledních dvou dílů.
Oficiální upoutávka na Barco Escape verzi filmu Star Trek: Do neznáma (2016)
K jejich článkům se jenom těžko něco doplňuje, zvlášť když s nimi souhlasím, a tak následující řádky berte jako takový dodatek pod čarou. Dodatek, který nabízí perspektivu srovnávající Do neznáma (v režii Justina Lina a podle scenáře Simona Pegga a Douga Junga) se Star Trek a Star Trek: Do temnoty (obojí v režii J.J. Abramse a podle scénářů Roberta Orciho, Alexe Kurtzmana a u "dvojky" i s přispěním Damona Lindelofa). V něčem jsou si totiž podobné, a proto jsou všechny tři výborné, a v něčem se "trojka" liší od předchozích "dvou", a proto za nimi zaostává, i když právě díky tomu může vyhovovat početnějšímu publiku.
Obavy ohledně toho, že Lin nastupující po Abramsovi (resp. Orcim) udělá ze Star Treku blockbuster postavený na atrakcích a nikoliv na postavách a tématech, se ukázal být nepodloženým předsudkem z ranku věčných stížností Leonarda "Kostry" McCoye. Důvodem k obavám bylo, že Lin je spojován s franšízou Rychle a zběsile, jejíž čtyři díly režíroval. Zapomínalo se na to, že poslední dva (Rychle a zběsile 5 a Rychle a zběsile 6) byly týmovou podívanou, kterou se (nepochybně taktéž za přispění scenáristů) stalo i Do neznáma, čímž se Star Trek svou poetikou navrátil (nejenom) k Původní sérii založené na týmové spolupráci a objevování nových světů. I ona akce zde má své opodstatnění ve vyprávění, protože nastiňuje téma (úvodní vyjednávání vyjevující, že půjde o strach z neznámého a snahu o udržení humanistické utopie), profiluje postavy (vývoj Jeylah během ní, podobnosti a odlišnosti mezi Kirkem a Krallem v závěrečném osobním střetu) a podřizuje se strategii vyprávění (nezbytnost týmové spolupráce).
Zatímco Star Trek (2009) profiloval zejména Kirka a Star Trek: Do temnoty se soustřeďoval na bromanci mezi Kirkem a Spockem, Do neznáma navazuje na motivy z předchozích částí a dále prokresluje další postavy a vztahy mezi nimi (Spock a McCoy, Uhura a Sulu, Scotty a nově Jeylah, Kirk a Čechov). Příznačně promluva v epilogu nemá podobu "generačního" předání (Star Trek) či osamostatnění se kapitána nové generace (Star Trek: Do temnoty), ale je vícehlasem celé posádky, protože tak je pojato i samotné vyprávění (střídající hlediska) a sjednocující téma ("V jednotě je síla!"). Neopouští se přitom od sebeuvědoměle použitých postupů ze seriálů (záchrana na poslední chvíli a vůbec početná řádka cliffhanger momentů), naopak se i určitá epizodičnost přímo reflektuje (v Kirkově úvodním monologu ze záznamu do kapitánova deníku).
Zatímco Star Trek (2009) profiloval zejména Kirka a Star Trek: Do temnoty se soustřeďoval na bromanci mezi Kirkem a Spockem, Do neznáma navazuje na motivy z předchozích částí a dále prokresluje další postavy a vztahy mezi nimi (Spock a McCoy, Uhura a Sulu, Scotty a nově Jeylah, Kirk a Čechov). Příznačně promluva v epilogu nemá podobu "generačního" předání (Star Trek) či osamostatnění se kapitána nové generace (Star Trek: Do temnoty), ale je vícehlasem celé posádky, protože tak je pojato i samotné vyprávění (střídající hlediska) a sjednocující téma ("V jednotě je síla!"). Neopouští se přitom od sebeuvědoměle použitých postupů ze seriálů (záchrana na poslední chvíli a vůbec početná řádka cliffhanger momentů), naopak se i určitá epizodičnost přímo reflektuje (v Kirkově úvodním monologu ze záznamu do kapitánova deníku).
Až na tuto změnu (polyfonie namísto jedno či dvouhlasu) jako kdyby se nic nezměnilo, protože z hlediska stylu (využití technických prostředků) by neobeznámené publikum nezaznamenalo, že se změnil režisér. Justin Lin vědomě navazuje na styl (autorský "rukopis") J. J. Abramse, byť došlo ke změně i na pozici kameramana (abramsovského Daniela Mindela nahradil linovský Stephen F. Windon). Patrné je to nejenom na přítomnosti světelných odlesků od kamery, byť méně často přítomných, ale i na větší délce záběru, kinetické kameře a volbě netradičních úhlů či významotvorné práci s barvou (červená). Neodvádí ovšem pozornost od hlavního dění k druhému plánu, který by nabýval až abstraktní podoby, jako tomu bylo u Abramse. V jedné podstatné věci se však Do neznáma oproti Star Treku a Do temnoty liší. Je výborně - klasicky - odvyprávěným filmem, ve kterém je vše zmíněné zužitkováno a styl se podřizuje vyprávění, čímž zajišťuje jasnost, srozumitelnost a přehlednost (například opojné záběry Yorktownu představující místo a obyvatele v prvním aktu napomohou lepší orientaci i větší citové angažovanosti v závěrečném aktu). Není ovšem - vinou změny režiséra a scenáristů?, uspěchanosti produkce? - pozoruhodným experimentem s možnostmi vyprávění napříč médii a hrou s nikoliv pouze kinematografickou minulostí.
"Trojce" oproti "jedničce" a "dvojce" nepředchází či nenásleduje (alespoň podle mých znalostí a rešerše) žádný komiks, který by uvozoval dění a který by představoval či dovypravoval osud/y postav, či hra, která by ústila přímo do filmu a předestírala by jeho témata. Jednotlivé scény či postupy se až na několik nemnoha narážek na jiné snímky (převrácení osvobození na motorce z Velkého útěku, mimozemšťaň plivající žíravou substanci jako z Vetřelce, antagonista získávající energii jako v Síle života) či epizody seriálu neodkazují k jiným audiovizuálním počinům. Nevyžadují dokonce ani jejich znalost a nepředpokládají poučené publikum. Naopak je mnohem konvenčnější, protože se nespoléhá na znalosti jiných děl, ale skutečného světa, který ovšem efektivně začleňuje do fikčního vyprávění (smrt Leonarda Nimoye a Antona Yelchina), aby se dosáhlo větší emocionální odezvy. Do temnoty dokazuje, že v klasickém hollywoodském vyprávění (v jednotě) je síla, zvlášť když se k tomu přidá řev a mlácení od Beastie Boys, aniž by byl výsledek sabotáží padesátileté historie jedné sci-fi franšízy. Výborný film to je, pozoruhodný estetický objekt, jakým byl Star Trek a Do temnoty, nikoliv. (9/10)
BLU-RAY:
Star Trek: Do neznáma byl komerčně nejméně úspěšnou částí poté, co série prodělala rembranding. Paramount/Bad Robot proto nejspíš doufá ve velmi slušný druhý život filmu na nosičích pro domácí kina. Kromě jednodiskové (2D film s bonusy) a dvoudiskové verze (+ 3D konverze) v klasickém plastovém balení vychází steelbook, který svou grafikou upomíná na plakát k úplně prvnímu dílu (1979) a u jednoho specializovaného prodejce je k zakoupení i steelbook s Jeylah na přední straně i ve vnitřním artworku. Vedle toho je možné si pořídit i cenově zvýhodněnou kolekci "všech" tří dílů, ale pouze ve 2D a bez bonusového disku k "první" části. A když jsem u přídavných materiálů, nebyl by to Paramount/Bad Robot, aby podstatná část z nich nebyla dostupná pouze exkluzivně. Naštěstí se neopakuje extrémní případ se Star Trek: Do temnoty (viz náš tematický článek), kdy u jednoho prodejce byla jedna část featurettů, u druhého druhá - a u iTunes zase IMAX verze filmu s rozšířeným komentářem s videomateriály během přehrávání snímku. Tentokrát je sedmička featurettů, trojice upoutávek a videoklip o celkové délce zhruba šedesáti minut k sehnání v zahraničí u Targetu. Přesně tak, v zahraničí, protože na rozdíl od Chappieho (BD recenze zde) či SPECTRE (BD recenze zde) se k nám druhý disk nedostal ani do steelbookových variant, ani do kolekce. 
OBRAZ A ZVUK:
Do neznáma je vůbec první částí Star Treku, která se natáčela nikoliv na klasické, ale na digitální kamery (Red Epic Drago, Arri Alexa, Prime), přičemž intermediát vznikal i s ohledem na efekty ve 2K, nikoliv 4K. (Ano, u nás bohužel neprodávané a v zahraničích recenzích díky větší detailnosti a lépe vynikajícím barvám chválené UltaHD představuje upgrade.) Následující řádky vedle zvuku v Dolby Atmos hodnotí dvourozměrnou verzi filmu, nikoliv 3D konverzi, která soudě dle ohlasů druhých z domova i ze světa snímek sice ztmavuje, ale je díky vesmírným sekvencím a celkově prací s hloubkou ostrosti nesmírně vtahující. Pro úplnost je třeba dodat, že podobně jako jsme se u prvního vydání Do temnoty nedočkali IMAX verze, ani tentokrát není u Do neznáma zprostředkován zážitek z tzv. Barco Escape varianty, ve které se několik scén (zejména akčních, vesmírných) roztahuje do poměru stran 5.95:1. Pokud by ale chtěl někdo zhlédnout modrý disk, který supluje projekci na tři plátna zároveň, může si ze zahraničí pořídit Napoleona (1927) od Abela Gance, aby se přesvědčil/a, že tato atrakce není nic nového.Obraz (ve formátu 2.35:1, předchozí dvě části byly až na IMAX sekvence u Do temnoty ve 2.40:1) odpovídá tomu, jak film vypadal v kině. Veškeré nedostatky, které si můžete přečíst v některých dalších kritických textech jinde, jsou dle mého odvislé od filmařských voleb. Ano, barvy - zejména kostýmů - jsou méně výrazné a mají tendenci splývat, což je dáno utlumením barevné palety oproti předchozím "dvěma" dílům a nedosvěcováním v některých exteriérových i interiérových scénách. Ano, v trikových sekvencích a obzvlášť v těch ve vesmíru se ztrácí detaily, což je dáno tím, že film stejně jako triky se dokončovaly ve 2K právě proto, aby efekty nebyly tolik patrné. Ano, kvůli neustále se pohybující kameře, barevné jednolitosti některých prostředí (Yorktown, Enterprise) a natáčení na digitál výsledný přepis působí méně filmově a není ani doporučeníhodný jako referenční disk. S vědomím těchto limitů ovšem nelze Do neznáma nic vytknout, protože na modrém disku vypadá tak, jak byl zamýšlen (a plusem je, že vypadá jinak než valná většina blockbusterů tíhnoucí k modro-oranžové paletě).
Nejenom že vypadá, ale i zní, protože až na jednu výjimku s "klasickou" hudbou není upřednostňována kompozice Michaela Giacchina. Prim tak hrají zvukové efekty, které jednak napomáhají orientaci v prostředí, jednak se spolupodílejí na vytváření zdání trojrozměrnosti onoho prostředí. Akční sekvence s dominujícími basy jsou samozřejmě výrazné, nikdy však na úkor dialogů či monologů. Originální zvukové stopě v Dolby Atmos (potažmo v Dolby TrueHD 7.1) taktéž není co vytknout a je dobře, že aspoň něco si Paramount/Bad Robot nenechal pro další vydání či pro UltraHD, jako je tomu u jiných studií. (9/10) 
BONUSY:
Star Trek: Do neznáma má mírně nadprůměrnou bonusovou výbavu, u které nechybí české titulky. Největším kladem je, že devět featurettů (plus vystřižené a nepovedené scény) přesahujících svou stopáží hodinu, nespadá mezi tradiční promo dokumenty, protože počítají s divákem/divačkou obeznámeným/obeznámenou s filmem, jelikož v nich je velká spousta spoilerů. Největším záporem je nepochybně výše zmíněná absence hodiny dalších bonusů (sedmička featurettů - například o kostýmech, zvukových efektech, tricích, natáčení konkrétních scén včetně závěru ad.; 3 upoutávky; videoklip k ústřední písni), které jsou na BD od Targetu.Minutu vystřižených scén (dvě dialogovky se Scottym aneb je znát, že Pegg psal scénář) i pět minut nepovedených záběrů (zábavné přeřeky) můžete přeskočit, protože nejsou příliš přínosné. Zbývá bezmála padesát minut minidokumentů, ze kterých se nic nedozvíte o post-produkci, protože ta je zmapována na u nás nedostupném druhém modrém disku. Zato ovšem devítku dostupných featurettů spojuje rétorika fanouškovství, která jako kdyby se u paratextů blockbusterů stala za poslední více než dekádu normou (pro tolkienovské adaptace, pro superhrdinské počiny... a teď i pro ST). K fanouškovství se přidáva důraz na témata (předdigitální éra) a motivy (spojené s postavami a jejich vývojem), což z materiálů k Do neznáma dělá aspoň trochu něco, co stojí za pozornost a co vyčnívá.
V desetiminutovce Za temnotou je probráno vše podstatné, ale nic pořádně. Dozvíme se nejenom to, že Justin Lin (nový režisér) a Simon Pegg (nový scenárista) jsou fanoušci, ale i to, jak se "trojka" oproti předchozím "dvěma" dílům posouvá (tým namísto vztahu Kirk/Spock, Suluho partner) a v čem se naopak vědomě obrací do minulosti ("klasická hudba", jízda na motorce jako upomínka na kultovní válečné dílo klasického Hollywoodu, využití předdigitálních věcí pro vítězství). Zkáza Enterprise ve čtyřech a půl minutách rozebere nejenom zničení jedné velké lodi řadou malých, ale i to, jaký dopad to má na Kirka s ohledem na jeho vývoj. Osmiminutovka Rozděl a panuj se soustřeďuje na "spárování" postav (Spock a Kostra, Uhura a Sulu, Jylan a Scotty, Kirk a Čechov), které je má lépe prokreslit. Pětiminutovka Touha po pomstě pro změnu představí záporáka i jeho chápání Federace a Hvězdné flotily, vedle toho dále probere ústřední téma vztahu utopie a antiutopie, resp. udržitelnosti utopie.
Pouštní trekking v pouhých třech minutách působí jako promo na natáčení v Dubaji, přestože obsahuje velkou spoustu scén z natáčení před zeleným pozadím. Zvláštní nové světy v šesti minutách naopak ukazují, jak se pracovalo se skutečnými modely, jak na ně reagovali herci a herečky i jak se na celkovém designu podepsala snaha o futuretro. Osmiminutovka Nový život, nové civilizace v "trendu" nastoleném předchozím featurettem pokračuje, když pojednává o make-upu a kostýmech mimozemšťanů (zejména Kralla, Jaylah i Spocka), čímž dává najevo, že se dávalo přednost praktickým efektům před těmi digitálními. Skoro osmiminutové Žít dlouho a blaze zdůvodňuje, že ST se dožil padesáti let díky tomu, že si franšíza udržela po celou dobu své existence určitý humanistický idealismus. Ukazuje utopii, ke které by lidstvo mohlo dospět, a odhaluje některé easter-eggy vložené tvůrci-fanoušky. Poslední pětiminutovka Pro Leonarda a Antona je památkou obou v názvu zmíněných. (5/10)
Pouštní trekking v pouhých třech minutách působí jako promo na natáčení v Dubaji, přestože obsahuje velkou spoustu scén z natáčení před zeleným pozadím. Zvláštní nové světy v šesti minutách naopak ukazují, jak se pracovalo se skutečnými modely, jak na ně reagovali herci a herečky i jak se na celkovém designu podepsala snaha o futuretro. Osmiminutovka Nový život, nové civilizace v "trendu" nastoleném předchozím featurettem pokračuje, když pojednává o make-upu a kostýmech mimozemšťanů (zejména Kralla, Jaylah i Spocka), čímž dává najevo, že se dávalo přednost praktickým efektům před těmi digitálními. Skoro osmiminutové Žít dlouho a blaze zdůvodňuje, že ST se dožil padesáti let díky tomu, že si franšíza udržela po celou dobu své existence určitý humanistický idealismus. Ukazuje utopii, ke které by lidstvo mohlo dospět, a odhaluje některé easter-eggy vložené tvůrci-fanoušky. Poslední pětiminutovka Pro Leonarda a Antona je památkou obou v názvu zmíněných. (5/10)
ZÁVĚR:
Star Trek: Do neznáma je jedním z nejlepších blockbusterů, a tak otázkou není, zda-li si ho pořídit na nosiči pro domácí kino, ale: v jaké verzi? Jednoznačně nejhorší variantou je předražený jednodisk s 3D filmem, který navzdory zvyklostem (i prodejním pravidlům) neobsahuje 2D disk, a tudíž ani bonusy. Pokud máte Star Trek i Do temnoty a jste trekkie, doporučoval bych steelbook, protože má opravdu povedené balení upomínající na plakát k původnímu filmu (a navíc 2D i 3D variantu). Za předpokladu, že jste více feminist(k)a než trekkie, jděte do exkluzivky nejmenovaného e-shopu s tváří Jeylah na steelbooku (viz obrázek vlevo). Nevlastníte-li ovšem předchozí "dvě" části, řiďte se poučením "v jednotě je síla" z Do neznáma a zakupte společné balení, které cenově vyjde výhodně, i když musíte oželet bonusový disk u jedničky a konvertované 3D u posledních dvou dílů. 
