Na plátně tedy znovu sledujeme život geniálního mladíka pracujícího pro NSA, ovšem kromě opravdového Edwarda Snowdena sledujete Josepha Gordon-Levitta. Divákům je poskytnut pohled na celou jeho kariéru u bezpečnostních složek a postupné hromadění motivací, které vedlo k jeho činu. Ten byl krádeží a následným zveřejněním dat potvrzujících, že vedení USA vědomě shromažďuje informace o obyčejných lidech po celém světě nepovolenými způsoby.
Oproti co nejobjektivnějšímu novinářsky pojatému dokumentu, který byl k vidění již před dvěma lety, má Snowden nový rozměr díky své emocionální stránce. Sice vás taktéž nechává udělat si na tuto rozporuplnou osobnost vlastní názor, ale utváří hlavně jeho obraz jako člověka. Jednou ze stěžejních dějových linek tu totiž je Snowdenův vztah s Lindsey Mills (Shailene Woodley), který příběhu dodává na dynamice a napomáhá sžití se s jeho postavou. Stejně pozitivní změnou jsou pak menší interakce s jeho spolupracujícími a neustálé hloubání nad správností toho, co se děje.
Snowden sice nebádá po pravdě v nějakých filozofických hlubinách, ale jasně a zajímavě nastiňuje příběh obyčejného člověka, který se rozhodl odhalit pravdu všem ostatním, ať to stojí, co to stojí. Jeho ztvárnění velmi pomáhá herecký výkon Josepha Gordon-Levitta, který s úžasnou civilností zahrál přerod oddaného občana v člověka, který ztrácí víru ve svou zemi. Opravdu zdatně mu sekunduje Shailene Woodley, která konečně dostala roli vhodnou jejímu umu. A hlavně ve vypjatých situacích oba předvádějí to nejlepší, co dokážou.
Jediná problémovější část je pak celkové rozvržení filmu. Ten totiž zbytečně skáče mezi časovými liniemi, místo držení se chronologické návaznosti. Poměrně bezdůvodně je tu užita časová linie, kde vidíme Snowdena při natáčení zmíněného dokumentu se třemi novináři (Melissa Leo, Zachary Quinto, Tom Wilkinson), což často až ruší. Tyto sekvence navíc nejsou tak časté, tudíž se mohly hromadně přesunout až na konec a ne místy vyskakovat během celkové stopáže. Jejich jediný plus je občasné urychlení děje, které se více jak 130 minutovému Snowdenovi sice hodí, ale není nutné.
Stone bohužel zařadil až přespříliš scén, které dění prodlužují bez toho, aby měly ve finále nějaký význam. S celkovým vyzněním snímku, který se nesnaží hlavní postavy zbytečně heroizovat, je to ale odpustitelná chyba a ve filmografii tohoto tvůrce se zajisté nebude jednat o titul, za nějž by se měl stydět.