O adaptacích videoher panuje představa, že až na výjimky z pravidla (Silent Hill, Final fantasy: Esence života) neměly spatřit světlo promítaček kinosálů, případně neměly zabírat místo na disku jiných filmům v digitalizovaných multiplexech. Warcraft: První střet měl onu kletbu špatných filmových adaptací kultovních videoher prolomit, protože do něj byly nejenom zainvestovány nemalé peníze (rozpočet se uvádí ve výši 160 milionů), ale hlavně byl jako režisér najat Duncan Jones. Ten Duncan Jones, jehož jméno je spojováno s chytrými středněrozpočtovými sci-fi jako Moon a Zdrojový kód, které si pohrávají s myslí a mírou vědění postav i s publikem. Warcraft ovšem v kinech zklamal (s výjimkou čínského trhu), protože propadl jak komerčně, tak i kriticky (ačkoliv přijetí angloamerickou odbornou obcí bylo drtivější než v případě evropských - a obzvláště tuzemských - recenzentů a recenzentek). Krátce před premiérou se vytvořilo zdání, že film je určen výhradně fanouškům a fanynkám videoherní předlohy, respektive předloh, což potvrdily i první reakce, které byly bezmezně nadšené ze strany fandomu, zklamané od ostatních. Zacílení na oddané - přitom početné publikum - není překvapující, protože jde o dlouhodobější strategii studií. Mytologie není dostatečně představena, členitým světem se skáče, jak je zrovna potřeba, a navzdory archetypálnosti postav není dostatek času na jejich prokreslení. Předpokládá se, že vše je známo předem, publikum se dokáže emocionálně zaangažovat proto, že u her strávilo minimálně několik hodin svého života.
Warcraft totiž není v prvé řadě filmová adaptace videohry (konkrétně prvních dvou z poloviny 90. lett), ale součástí rozsáhlé transmediální franšízy, která čítá řadu přidružených výrobků (včetně universum rozšiřujících komiksů, kanonických knih a dalších předmětů). Své vyprávění a světy buduje napříč médii, film je pouze střípek, který má potěšit oddané (a ideálně nabrat další). Těm udělá radost převzetím postupů známým z warcraftových videoher, jako je barevné podání, přelety nad bojištěm, funkce některých postav (kouzelníků apod.) ve vyprávění atd. Nesejde na tom, že Duncan Jones je spojován s vypravěčsky sofistikovanými tituly, protože důležité pro jeho angažmá je oddanost franšíze a dostatečná obeznámenost s ní. Vedle toho jeho jméno jakožto značka může přitáhnout i tzv. niche publikum, které se podle předsudečných představ o něm vyvyšuje nad videohrami a jejich filmovými verzemi, ale dá na jméno tvůrce. Otázkou je, jestli má Warcraft: První střet co nabídnout i těm, kteří, či které nejsou obeznámeni, či obeznámené se světem, ve kterém se střetávají lidé a orkové, a celovečerní snímek je pro ně prvním seznámením s tímto rozsáhlým fenoménem.
Paradoxně snaha zavděčit se početné fandovské základně tím, že po vzoru předloh dostanou dostatečný prostor obě strany konfliktu (lidé, orkové), je na filmu jakožto fantasy ozvláštňující. Warcraft: První střet není vysokou fantasy, ve které by byla jasně dána strana dobrá a strana zla a nepřipouštěly by se jakékoliv odstíny šedi (trilogie Pán prstenů). Není ani pohádkovou fantasy, ve které by chyběl materiál nevhodný pro děti (naopak PG-13 je vytěženo, jak jen to jde) a ve které by fantaskní svět sloužil jako pozadí pro vývoj nezletilé/ho hrdiny/hrdinky (Letopisy Narnie). Nemá ani svět, potažmo světy, které by vycházely z konkrétního historického období, do kterého by přidávaly trochu nadpřirozena (Hra o trůny). Warcraft: První střet navazuje na zcela jinou tradici, kterou představuje osmdesátkový Barbar Conan, a to fantasy subžánru meč a magie. Podstatné je, že se to mezi sebou dostatečně řeže, přičemž v atrakcích jde více o vyřešení osobních sporů, než věcí je přesahujících, jelikož často jde o pomstu (zde Duraton za své orky) či romanci (zde románek mezi Gamorou a Lotharem). S tímto subžánrem je navíc spojena určitá pokleslost, či spíše v dobrém slova smyslu pulpovost (brakovost). Nevadí, že charaktery postav a jejich vývoj jsou jasně dané, zvraty předvídatelné, vyprávění skokové, svět nedostatečně zadefinovaný a mnohé je záminkou pro zřetězení atrakcí, protože to k braku neodmyslitelně patří.
Duncan Jones se svým přístupem ovšem staví dost netradičně k fantasy meče a magie. Jednak namísto příběhu jedné morálně nejednoznačné postavy jich máme hned několik, jednak namísto jasného rozdělení na dvě strany se mezi oběma (lidé, orkové) hledají na úrovni vyprávění (např. zrádný čaroděj u lidí i orků, individualita v každém táboru) i stylu (např. modře vs. zeleně tónované sekvence) paralely. Jones si po dvou středněrozpočtových hardcore sci-fi (Moon, Zdrojový kód), ve kterých významové přesahy ustoupily hře s nestabilní myslí postav, zkusil vysokorozpočtové fantasy, ve kterém výchozí brakovost posloužila ke hře s paralelismy (Warcraft: První střet). Opět se mu povedlo žánr ozvláštnit, jenže tentokrát se nenašel dostatečný počet diváků a divaček, a tak má nyní Blu-ray vdechnout druhý život sofistikovanému braku. (7/10)
BLU-RAY:
Warcraft: První střet v kinech neutržil ani tolik, aby se zaplatily náklady na výrobu, natož na propagaci. Možná proto, že většina tržeb pocházela z evropských a asijských oblastí, nikoliv ze Spojených států amerických, se studio snaží dostat do černých čísel vydáváním "modrých" sběratelských edic. Film u nás vychází nejprve v o něco dražších steelbokových baleních, z nichž jedno je jednodiskové (člověk s modře pomalovanou tváří na jedné, Orkem s červeně pomalovaným obličejem na druhé straně a tuto dichotomii dál rozpracovávajícím vnitřním artworkem), druhé dvoudiskové (s mírně embosovaným erbem lva na přední straně, na druhém disku je 3D verze). Na klasické plastové balení si bude třeba počkat víc než měsíc a půl, oficiální datum vydání je stanoveno na 30. 11. Studia se ale snaží, aby druhý život snímku na nosičích pro domácí kina byl dlouhý, protože nechybí zvukový mix v Dolby Atmos a skoro dvě hodiny bonusových materiálů. Součástí balení je dokonce leták s hesly na postavy do hry zdarma, což hráče a hráčky nepochybně potěší.
OBRAZ A ZVUK:
Platí, že animované filmy na Blu-rayi povětšinou představují demo materiál, jelikož vznikaly rovnou v počítači. Warcraft: První střet je z velké části v podstatě animovaným počinem, jelikož se využila technika motion capture pro většinu nelidských postav a prostředí se dorenderovalo. I díky teplé barevné paletě, ve které převládá zelená a modrá, je míra detailnosti u postav a míst spojených s Orky ohromující. Nejenom jejich obličej, ale i vlasy či vousy, věci, kterými jsou ověšeni. To stejné platí pro brnění a vůbec kostýmy či meče a další rekvizity lidí. Mírné měkčení není dáno zaváháním obrazového přepisu, ale odpovídá tomu, jak film vypadal v kině, respektive jak se pracovalo s kulisami a jejich kombinací s animací.Originální zvuková stopa je v Dolby Atmos, což je mix, který se poslední dobou začal používat z podobných důvodů, z jakých dochází ke konverzím do 3D: divák/divačka si za něj v kině (potažmo na BD) připlatí, a to nehledě na výslednou kvalitu. Odstrašujícím případem z poslední doby byli poslední X-Meni s podtitulem Apokalypsa, naopak jako vzor může mnohým sloužit Revenant: Zmrtvýchvstátní. Atmos u Warcraft: První střet je někde mezi těmito dvěma póly, protože místy napomáhá zdání trojrozměrnosti prostředí, orientaci v něm (při zvucích z mimobrazového prostoru přecházejících do vněobrazového prostoru) a vnoření do fantaskního světa, jindy - byť v menšině případů - je jenom ohlupující kakofonií zvuků (při některých atrakčních scénách u videoherních záběrů shora). Dialogy i monology jsou bezproblémově srozumitelné, hudba Ramina Djawadiho vyniká a stejně tak rozmanité ruchy (neexistujících zvířat, ale i řinčení mečů, seker a dalších zbraní). (9/10)
BONUSY:
První dobrá zpráva je, že bonusy vydají skoro na dvě hodiny času, což ve srovnání s valnou většinou výbavy blockbusterů činí nadprůměr. Druhou dobrou zprávou je, že všechny materiály mají docela kvalitní české titulky, a tak jim porozumí i neangličtináři. Špatnou zprávou je, že namísto skutečného vhledu do dlouholetého vzniku filmové adaptace videoherní franšízy se dočkáme několika spíše propagačních featurettů, audiokomentář bohužel absentuje. Vzhledem k tomu, nakolik studia zasahovala do výsledné podoby letošních velkorozpočtových titulů, si mnozí a mnohé jistě hodně slibovali/y od vystřižených a prodloužených scén, ale namísto v různých textech často zmiňovaných čtyřiceti minut nepoužitého materiálu je na disku ani ne čtvrthodina. Co tedy v bonusové složce je? Necelých čtrnáct minut vystřižených a prodloužených scén v různých fázích dokončenosti. Většina z nich lépe vykresluje vztahy mezi postavami - hlavně mezi Lotharem a Gamorou, a tak je škoda, že nebyly dokončeny a použity. O něco méně přínosné jsou nepovedené scény, které ve třech a půl minutách sestávají z přeřeků a obecně velmi pubertálního žertování, což některým nemusí sednout. Naopak na disku přítomný dvou a půl minutový teaser z roku 2013 není klasickou upoutávkou sestávající ze záběrů z filmu, ale prodlouženou úvodní scénou, která byla promítnuta v rámci propagace na Comic Conu. Jako součást filmu, která se do něj z různých důvodů nedostala, lze považovat i pětidílný animovaný komiks Pouta bratrství, jehož zhlédnutí zabere bezmála 54 minut. Škoda, že se nedá přečíst v klasické statické podobě, protože necelá namluvená hodina s obrázky je na sledování vyčerpávající - a ve výsledku svou ledabylou propojeností se snímkem není tak obohacující jako prequelové komiksy na BD Inception či Predátorů.
"Zbytek" bonusů tvoří několik kratších tematických dokumentů, které sice dohromady dají padesát minut, ale samy o sobě jsou tak krátké, že si od nich nelze slibovat víc než několik pochvalných vyjádření a záběry z natáčení a realizace triků. Šestidílný Svět Warcraftu ve filmu v pěti až sedmiminutových featurettech zběžně zmapuje vývoj herní sérii a Jonesovo rozhodnutí zanechat obě hlediska (Origin Story, 4:54 min.); vychválí herce a herečky, jak jen to jde (Svět talentu, 5:35 min.); poodhalí tvorbu několika trikových postav jako Gryfon či Golem (Svět VFX, 5:09 min.); prozradí, jak se kostýmy věrně držely hry, ale mají v sobě i určitou realističnost (Odívání světa, 6:16 min.); dá nahlédnout na "oživování" Orků v podobě prvních testů, animace vlasů ad. (Svět mo-capu, 6:50 min.) a podívá se na zásadní moment jedné bojové scény (Svět kaskadérských kousků, 5:07 min.).Tuhle šestici doplňuje tříminutový showreel ILM, ve kterém sledujeme několik scén od prvních animací až k jejich výsledné podobě, sedm a půl minut dlouhé promo featurette Warcraft: Expozice v muzeu Madame Tussaud o tvorbě warcraftových figurín do slavného muzea a šest a půl minutový dokument o fandomu Fanoušci Warcraftu, ale fakticky hlavně o cosplayerech a cosplayerkách. Z padesáti minut dokumentárního materiálu člověk nabude dojmu, že na prvním místě jsou fanoušci a fanynky, ale jenom když platí. (7/10)
ZÁVĚR:
Warcraft: První střet již mají na Blu-ray či DVD doma hráči a hráčky, a tak pro ně následující (ne)doporučující řádky pozbývají smyslu. Ostatní si fantasy mohou pořídit, aby se přesvědčili, že podle videoherní předlohy (či spíše předloh) může vzniknout celkem zdařilý film. Blu-ray má obrazový a zvukový přepis, který je možné označit za demo materiál, a to zvlášť díky vtahujícímu 3D a spíše otupujícímu než orientaci v atrakčních scénách usnadňujícímu Dolby Atmos. U bonusů potěší, že k nim nechybí české titulky, ale přestože zabaví na bezmála dvě hodiny, jsou spíše zklamáním. Žádný opravdu informativní audiokomentář, pouze menší část z těch dobře čtyřiceti minut vystřižených scén a featuretty, které jsou spíše propagačního rázu (plus kvůli své délce ubíjející pohyblivý komiks). 
