Završení prequelové trilogie X-Men: Apokalypsa je rozporuplně přijímané. Lide se nejsou schopni shodnout ani na tom, jestli je film dobře odvyprávěný, potažmo jak se to má s jeho významovou bohatostí/zploštěním. Klíč k tomu, proč panuje takový nesouhlas a od čeho se odvíjí zklamání/spokojenost, spatřuji ve výlučnosti x-menovské série co do dobových tradic a konvencí. Původní trilogie jako první výrazně autentizovala superhrdinské adaptace a díky důrazu na společenský přesah jim zajistila pozornost a uznání ze strany odborné, nejenom fanouškovské obce. Nová trilogie zase oproti konkurenčním marvelovkám netestovala možnosti vyprávění napříč médii, nýbrž si pohrávala s výstavbou, proměnou počtu ústředních postav a zmnožením linií ve filmech samotných. A neměla podobu děl odehrávajících se v současnosti, ale napodobujících kinematografii dob minulých, nýbrž retro snímků, které skrz minulost komentovaly současnost.
Z této perspektivy se X-Men: Apocalypse jeví jako pozoruhodný počin, který si nezaslouží hodnocení "toho nejslabšího z celé x-menovské série" (potažmo "toho nejslabšího s výjimkou X-Men: Poslední vzdor, ale na Bryana Singera má člověk přece jenom jiné nároky"). Má sbíhavou konstrukci vyprávění, kdy je paralelně vedena řada linií, které se efektivně protínají v dílčích bodech obratu (např. Cyclops ve škole s Jeane a Profeserem v 15. minutě, nástup Quick Silvera v cca. 75. minutě atd.), zlomové body jsou organizovány kolem Magneta a Apocalypse. Oproti jiným takto vystavěným a odvyprávěným počinům si Apokalypse udržuje pozornost nejenom tím, jak se jednotlivé linie proplétají, ale i přidáváním dalších postav (Quick Silver, Wolverine) až do závěrečného aktu. Klimax navíc dokazuje, že x-menovská série byla vždy o postavách, a tak onen střet neprobíhá jenom navenek jako záminka pro digitální bordel, ale i uvnitř jednotlivých mutantů, jelikož se noříme do Xavierovy mysli. Významová hutnost není dána okázalým symptomatickým významem (ne, není to queer film - antagonista Apokalypse není metaforou AIDS), ale prací s tématy (atomové zbrojení, lidé experimentující na mutantech) napříč starou i novou trilogií. Jsou variovány konkrétní scény (např. Mystique a Nightcrawler vs. Rogue a Wolverine), případně témata napojená na místa (kanadská "pevnost" z X-Men 2) i rekvizity (přívěšek jako připomínka rodičů z X-Men: První třída a obdobná funkce ve scéně v lese). A retro stylizace (po šedesátkové První třídě vycházející hlavně z bondovek a sedmdesátkové X-Men: Budoucí minulost čerpající z politických thrillerů či útěkářských snímků) umožňuje díky campovým a aluzivním osmdesátkám navrátit X-Meny zpátky k jejich komiksové rozjívenosti a jednoduchosti. A to především stran motivace postav, zejména titulního antagonisty. Tím zároveň vymezit X-Men: Apocalypse vůči významově ambiciózním a přepsychologizovaným marvelovkám a "DCčkovkám", protože eklekticky kombinuje několik osmdesátkových syžetů: teenagerovský coming-of-age film a dobrodružnou podívanou s příměsí body hororu.
V podstatě jediný problém se snímkem X-Men: Apokalypsa vězí v tom, že chce pojednávat o konci metanarativů (Apokalypse a jeho nietzscheovské "padlí bohové" v souvislosti s učením se z médií), čemuž přizpůsobuje své vyprávění. Přitom se v závěru upíná k jednomu narativu (mýtu): rodina je nejvíc. Hlavně ta smíšená, nenormativní. Počkat, že by to přece jenom byl queer film? (8/10)
X-Men: Apokalypsa vychází v několika edicích. Jak je u blockbusterů zvykem, vedle jednodiskové a dvoudiskové (navíc s filmem ve 3D) v klasických plastových baleních je pro sběratele určena i varianta ve steelbooku, kterému na přední straně dominuje titulní antagonista a na zadní jsou hieroglyfy. Vedle toho, jelikož je X-Men: Apokalypsa završením prequelové trilogie a je i součástí rozsáhlé série šestice x-menovských filmů (wolverinovské sólovky mezi to nepočítaje), je X-Men: Apokalypsa k sehnání v kolekci s předchozími dvěma díly (X-Men: První třída a kinoverze X-Men: Budoucí minulost). K ní si lze - taktéž ve steelbooku - pořídit původní trilogii (X-Men, X-Men 2, X-Men: Poslední vzdor), přičemž obě na poličce vedle sebe stvoří díky nápaditému grafickému řešení písmeno X. 
Obrazový a zvukový přepis je referenční, což překvapí každého či každou, kdo slyšel/a X-Men: Apokalypsa v kině. Poslední příspěvek do mutantí ságy byl uváděn v Dolby Atmos, který ani na jednom z filmových disků (2D, 3D) nenalezneme, což je nakonec dobře, protože šlo o jeden z nejhorších za poslední roky, jelikož namísto prostorovosti a vtažení převládalo smyslové otupení z agresivního mixu.Naopak originální zvuková stopa v DTS-HD MA 7.1 (přítomná na 2D i 3D verzi) je výborná v tom, že si zachovává srozumitelnost v případě dialogů a monologů, zatímco dokáže vtáhnout díky skvěle rozmixovaným zvukovým efektům, které směrují diváckou pozornost a usnadňují orientaci v atrakčních sekvencích. Jako demo materiál může posloužit několikaminutová pasáž se skladbou Sweet Dreams Are Made of These, ve které vyniká uvedená skladba, zatímco zvuky prostředí (postupně vybuchující budova, voda z akvárka ad.) poutají pozornost k dění v obraze.
Obrazovému přepisu (ve 2.40:1) taktéž nelze co vytknout, snad s výjimkou toho, že míra detailnosti a ostrosti odkrývá některé ne zcela dokonalé triky. Oproti předchozímu dílu Budoucí minulost, který v budoucí i minulé rovině pracoval s chladnou barevnou paletou, má Apokalypsa tradiční oranžovo-modrý nádech typický pro velkorozpočtové produkce posledních několika let. Změna tónu nevedla k měkčení, která se vyskytuje u děl s teplou barevnou paletou, ani ke ztrátě detailů, protože lze žasnout nad precizností kostýmů (zejména u Apokalyspy) i maskérské práce (zejména u Mystique). Snímek se jako první x-menovský natáčel nativně ve 3D (Budoucí minulost byla do třetího rozměru konvertována, a to zdařile), které je součástí dvoudiskové verze. Bohužel jsme snímek mohli posoudit pouze ve 2D, ale podle zahraničních recenzí a ohlasů patří trojrozměrná varianta k jedněm z nejzdařilejších, protože zprostředkovává imerzivní zážitek díky práci s několika plány. (9/10)
O natáčení ve 3D a tomu se podřizujících stylistických volbách (rozestavení postav v předkamerovém prostoru, velikost rámování ad.) hovoří Bryan Singer v audiokomentáři, ve kterém se k němu přidává scenárista Simon Kingberg. Mluvená zvuková stopa, ke které bohužel nejsou žádné titulky, pokrývá velkou spoustu témat (obsazení, místo natáčení, přístup k tomuto dílu oproti předchozím, spojení se starou i novou trilogií ad.), z nichž nejzajímavější je odkrytí inspiračních zdrojů u několika scén.Další bonusy, které svým množstvím a kvalitou předčí většinu současné blockbusterové produkce, jsou vybaveny českými titulky. Vystřižené a prodloužené scény mají k půlhodině (23 minut, s volitelným úvodem režiséra 28 minut) a dávají více prostoru staronovým mladým postavám (především Scottovi), ale je dobře, že byly vystřiženy či zkráceny, protože tempo první poloviny je na velkou produkci nezvykle poklidné. Nepovedené záběry se se svou stopáží (bezmála 8,5 minut) mohou zdát dlouhé, ale na rozdíl od většiny ostatních u dalších snímků tyto opravdu pobaví. Trojice upoutávek a nepříliš obsáhlá galerie, rozdělená na náčrtky (82 - některé zajímavé) a fotografie z natáčení (12 - přeskočitelné), nepřichází s ničím zajímavým, což platí i pro pětiminutové Video z dotočné, které je montáží záběrů doprovázených skladbami z filmu.
Není to však vše, protože vedle audiokomentáře je hlavním bonusem a zdrojem informací celovečerní film o filmu Odhalená Apokalypsa, který je možné si pustit buď po tematických částech (o postavách, o kostýmech, o tricích, o budoucnosti ságy...), nebo v celku (64 min.). Dokument není tak povedený jako ty k předchozím dvěma dílům x-menovských "prequelů", ale stále se řadí mezi ty nadprůměrné. Dá divákovi/divačce dobrou představu o tom, proč se tvůrci rozhodli víc přiblížit komiksové poetice, od které se původní trilogie odkláněla, a zaměřuje se na postavy a jejich pojetí, čímž se chce odlišovat od ostatních superhrdinských podívaných, ale co do strategie oslovování publika se v tomto nijak zvlášť neliší. (7/10)
X-Men: Apokalypsa je velmi dobrým završením "prequelové trilogie". Rozvíjí motivy a témata předchozích částí, a proto lépe obstojí při zhlédnutí všech tří dílů za sebou v rámci jednoho maratonu. Zklame ovšem ty, kteří či které si k x-menovské franšíze vytvořili/y vztah díky profilaci postav a odpoutání se od komiksového předobrazu, protože právě k němu se navrací. Blu-ray má referenční obrazový a zvukový přepis, přestože - nebo právě protože - absentuje zvukový mix v Dolby Atmos. Vyslechnutí a zhlédnutí bonusových materiálů zabere dobře čtyři hodiny, ale i když audiokomentář i celovečerní film o filmu spolu s vystřiženými a prodlouženými scénami patří k nadprůměru, nejdou tak do hloubky jako bonusy k X2 či z prodlouženého sestřihu Budoucí minulosti. Kdo nemá ani jeden z předchozích dílů, měl/a by jít do kolekce ("prequelové") trilogie ve steelbooku. 
