Dalším filmem, který má tu čest vrátit se na velké plátno kin díky Projektu 100, je klasický psychothriller, který bývá označován i jako horor Mlčení jehňátek. To zpočátku nevypadalo jako film, který změní filmovou historii. Zpočátku to měl být jen druhý pokus převést do filmu knihu spisovatele Thomase Harrise, který Mlčení jehňátek napsal o tři roky dříve, než měla premiéru v únoru 1991 její filmová verze. Prvním pokusem převést na plátno jeho knihu byl film Lovec lidí podle jeho knihy Červený drak, kterou vydal už v roce 1981 a v níž se poprvé představil dr. Hannibal Lecter.

Lovec lidí byl komerční nezdar, tudíž se nečekalo, že by Mlčení jehňátek mohlo dopadnout jinak. Majitel práv na postavu dr. Lectera, známý italský producent Dino De Laurentiis, který produkoval Lovce lidí, proto zadarmo postoupil práva společnosti Orion. Natolik nevěřil tomu, že by se z této látky, kterou neúspěšně adaptoval pro film, dalo "něco vytřískat". Lovec lidí měl smůlu, neznámo proč. Mlčení jehňátek mělo naopak štěstí a slízlo zaslouženou smetanu v podobě naprosto kladného přijetí diváky i kritikou, sprchou cen a velmi slušnými tržbami. Ze začátku to tak vůbec nevypadalo, ale postupem času se z něj stalo kultovní dílo, jeden z pilířů žánru a vlastně jeden z nejslavnějších a nejcitovanějších filmů světa. 

Mlčení jehňátek mělo vcelku zajímavou genezi vzniku. Nejdříve měl totiž práva na film americký herec Gene Hackman, který měl pro Orion filmovou adaptaci režírovat a možná i hrát postavu dr. Lectera. Jak by takovýto film vypadal a zda by měl také celosvětový úspěch, lze dnes těžko odhadnout. Jisté je, že scénář napsal Ted Tally, kterému dokonce Harris osobně poslal kopii své knihy. Hackman posléze z projektu vycouval a Mike Medavoy z Orionu slíbil Tallymu, který byl uprostřed psaní scénáře, že najde nového režiséra a snímek zafinancuje. Logickou volbou tu byl Jonathan Demme, se kterým už Orion spolupracoval několikrát předtím, například na jeho předchozím filmu, krimikomedii Manželství s mafií.

Demme si přečetl Harrisovu knihu a chtěl film režírovat. Naprosto stejně k tomu přistoupila Jodie Foster, která si rovněž přečetla knihu a chtěla získat hlavní roli agentky FBI Clarice Starling. Demme chtěl ale zpočátku obsadit do této role Michelle Pfeiffer, s níž spolupracoval na Manželství s mafií. Do role Lectera chtěl Demme zase Seana Conneryho. Pro tuto roli se uvažovalo i o hercích Dereku Jacobim a dokonce i o Danielu Day-Lewisovi. Poté, co roli oba odmítli (Pfeiffer i Connery), získali je Jodie Foster a Anthony Hopkins. A zbytek už je známá historie. 

Clarice Starling je ambiciózní začínající agentka FBI, která dostane speciální úkol od svého nadřízeného Jacka Crowforda (Scott Glenn). Ten ji pověří tím, aby zkusila ze zavřeného zločince dr. Hannibala Lectera vymámit nějaké informace ohledně aktuálního případu, kterým je pátrání po masovém vrahovi "Buffalo Billovi" (Ted Levine). Mezi Starling a Lecterem se vyvine jakýsi druh přátelství a Lecter jí pomůže Billa dopadnout. Na oplátku mu ona vylíčí "pár kapitol" ze svého dětství a také nepřímo pomůže k útěku.

Mlčení jehňátek mělo naprosto zásadní vliv především na kariéru Anthonyho Hopkinse, který byl do té doby prakticky neznámým hercem i přes to, že se ve filmu pohyboval už od poloviny šedesátých let. Hopkins tu zúročil svou dlouholetou hereckou zkušenost a svým distingovaným, inteligentním herectvím udělal z postavy chladnokrevného psychopata charismatického zabijáka s vytříbeným estetickým vkusem stejně jako se zálibou v pojídání lidských orgánů skoro sympatickou, ale především nezapomenutelnou a přitažlivou postavu. Foster mu byla rovnocennou hereckou partnerkou a tento film se soustředí hlavně na ni, přesto jsou vrcholem filmu scény, v nichž se s ní vyskytuje Hopkins. Jejich společné scény jsou díky jejich skvěle fungující chemii opravdu jedinečné. 

Výborná je tu ale také práce kameramana Taka Fujimota, zvláště při "smyslném proplouvání" labyrintem domu Buffalo Billa. Také hudební složka, jejíž autorem byl Howard Shore, zdařile napomohla k tomu, že je Mlčení jehňátek tím, čím je, tedy přelomovým dílem žánru, které se dokonce dostalo na seznam "chráněných" děl samotnou knihovnou Kongresu, která sbírá filmy, které "musí přežít", třeba i atomovou katastrofu. Všeobecný úspěch Mlčení jehňátek pak završilo pět hlavních Oscarů, za film, režii pro Demmea, oba herecké pro Foster a Hopkinse a za adaptovaný scénář pro Tallyho. Poprvé v historii byl jako nejlepší film zvolen snímek zařazený do kategorie "horor". Předtím se tato čest být nominován jako "nejlepší film" dostala dvěma hororům: Vymítači ďábla a Čelistem.

Úspěch Mlčení jehňátek později zapříčinil vznik jednoho sequelu (Hannibal), dvou prequelů (Červený drak, Hannibal - Zrození) a televizní série (Hannibal) o třech sezónách. Ani jednomu z nich se ale podle hesla "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" takové odezvy od diváků ani kritiků už nedostalo, a to i přes to, že Hannibal byl komerčně úspěšnější než Mlčení jehňátek. 

Originální trailer filmu Mlčení jehňátek