Papír nelže, na stránkách scénářů vidíte tvůrcům tak trochu pod prsty. Takže vás tolik nedojmou, nefascinují, jako tváří v tvář kouzlu režisérské představivosti…
Ono to samozřejmě tak úplně není – dobré příběhy okouzlí i na papíře. Akorát, nejspíš k nevoli režisérů a herců, ve své syrové podobě bez masa a vizuálního balastu najednou vylézají na povrch prvoplánově používané rekvizity. Zvláště u adaptací zjistíte, že jde jen o výtah určený pro to, aby si někdo mohl dojít pro sošku (tenhle výraz vymyslela jedna má kolegyně, ale ztotožňuji se s ní). Tak pojďme na nominace.
NEJLEPŠÍ ADAPTOVANÝ SCÉNÁŘ
Sázka na nejistotu (The Big Short)
Scénář: Adam McKay, Charles Randolph
Otevírá sérii „podle skutečné události“. Jestli vás bavil Vlk z Wall Street nebo Wall Street, tak budete trochu zklamaní. Scénář vychází z knihy Michaela Lewise, který má na svém kontě také Moneyball. Něco tomu ale chybí. Charles Randolph je dobrý, mě osobně naposledy oslovil scénářem k filmu The Life of David Gale. Své kvality loni ukázal i Adam McKay na Ant-Manovi. Ale… Něco tomu chybí. Finanční krize z pohledu finančníků je zajímavá jen z části. Chybí tam cosi, co by film povýšilo mezi dva jmenované v úvodu. Realita vždycky nemusí být strhující, skutečný život není hollywoodsky pozlacený a vypointovaný, jenže zatímco u Spotlight se zpracování povedlo (dojdeme k němu), tady na mě scény působí tak nějak useknuté před vrcholem. Sázka na nejistotu je určitě moc dobrá, ale nejlepší prostě není. Film jsem zatím neviděl, ale scénář mi připadá jako kurz finančnictví pro začátečníky. Nějak tam není nic, co by mě vysloveně bavilo. Ujít si obrazovou verzi ale nenechám.
Brooklyn
Scénář: Nick Hornby
Ačkoliv Nick Hornby nemá na kontě žádnou mainstreamovou pecku, tohle se mu povedlo. Příběh dokáže velmi dobře udržet meze a nesklouznout do prvoplánového patosu. Jistě, že je dojemný, počítá s emocemi, ale nesklouzává k naivitě dojáků, na jaké jsme zvyklí. Dává prostor postavám, aby žily a vyvíjely se. Nikdo není černobílý, i když na samém začátku byste to neřekli. Otevírá se dalšímu pokračování v hlavách diváků, nekončí se závěrečnou stránkou. Zopakuji: ty postavy žijí. Scénář nastavuje mantinely, ve kterých se nejspíš režisér i herci cítili dobře, protože pracuje víc s realitou než s dramaty jako v Shakespearovi (Romeo a Julie). Tady jsou lidé víc obyčejní, víc pochopitelní a ten děj, osud „jedné z mnoha“ má šanci být blízký i těm, kdo podobnou situaci neměli možnost prožít. Za mě jeden z povedených scénářů těchto Oscarů.
Carol
Scénář: Phyllis Nagy
Tahle scenáristka nepatří mezi chrliče materiálů – Carol je její druhý počin. Napsala poměrně střízlivý film, kde také nerozhání pozlátka a romantické efekty, které by nakonec postavám ani neslušely. Film jsem neviděl, ale docela dobře si dokážu Cate Blanchett v roli Carol představit. Naopak postava Therese Belivet musí Rooney Mara vysloveně dusit. Scénáři se nedají upřít kvality, ale po první třetině už jako by neměl v rukávu nic nového. Základní zápletka je (na svou dobu) šokující, jenže s tím po celou stopáž nevystačíme. Najednou někde v půlce cítím, že bych si nějaké ty emoce navíc přece jen dal. Carol mohla být výborným komorním dramatem, takhle je něčím na půl cesty. Upřímně, po přečtení scénáře mám pocit, že jsem četl synopsi něčeho lepšího a na film snad ani nemám chuť.
Marťan (The Martian)
Scénář: Drew Goddard
Jak mohl člověk, který je podepsaný pod scénářem Buffy - zabíječka upírů, napsat tak dobrý scénář, je mi záhadou. Prostě, předloha Andyho Weira byla tak dobrá, že ji nešlo zkazit. Ale to se dá vlastně vždycky. Marťan je dobře nesený scénář, který se odvíjí zdánlivě podle toho, co chcete vědět. Jako byste měli možnost si ho přizpůsobovat a práce střihače se odehrávala přímo ve vaší hlavě. Přepsat tak dobrou knihu do filmové podoby musel být oříšek – milovníci knih jsou neúprosní. Tady se to podle mého celkem povedlo. Goddard hezky rozdělil prostor pro všechny více či méně důležité postavy, ani on nemrhal patosem, vše působí naprosto realisticky. I bez dialogů dokáže nalézt místo pro vtip, přitom nezapomíná, že tu jde o přežití. Co se dá dělat – Marťan je kandidát na zlatého strejdu. Ovšem ne nejžhavější.
Room
Scénář: Emma Donoghue
Jeden pokoj, dva lidé, geniální adaptace. Tomuhle snad ani nejde nic vytknout. Jistě, tentokrát je plno prostoru pro slzy a drama, ale bez toho by TENHLE příběh snad ani neexistoval. Nakonec – dokáže si to někdo z nás představit? Emma Donoghue přepsala do scénáře vlastní knihu a je to znát. Má naprosté sepjetí s příběhem. Ví, které místo je skutečně důležité a ve službách děje. Její postavy jsou neuvěřitelně syté a přitom přímočaré. Máte pocit, že se to může odehrávat ve vašem sousedství. Klaustrofobní svět, ve kterém vztah matka – dítě je alfou a omegou všeho, kde z pohledu nevinnosti sledujeme absurdní boj o normální život, který se odehrává mimo naše tělo. Teprve po přečtení mám chuť se na film podívat a zjistit, jestli se podařilo natočit přesně to, co je ve scénáři. Věřím, že ano.
And The Oscar Goes To...
Myslím, že z předchozích řádků je to jasné. Carol je jednoznačně jízdenkou pro Cate Blanchett k pultíku se soškou, se scénářem to nemá co dělat. Marťan je jistota, klaka je mocná, uvidíme, jestli to bude stačit. Sázka na nejistotu obsahuje už v názvu moje hodnocení a zbývají dva, takže…
Šance podle FilmServeru:
The Big Short (Adam McKay, Charles Randolph): 10%
Brooklyn (Nick Hornby): 25%
Carol (Phyllis Nagy): 15%
The Martian (Drew Goddard): 20%
Room (Emma Donoghue): 30%
NEJLEPŠÍ PŮVODNÍ SCÉNÁŘ
Most špiónů (Bridge of Spies)
Scénář: Matt Charman, Ethan Coen, Joel Coen
Bratři Coenové k sobě přizvali v podstatě začátečníka Matta Charmana a napsali pěkný scénář. Spolehlivý, citlivý, ale přitom ne „přizdisráčský“ příběh, který dal Hanksovi šanci pořádně si zahrát. Na to v jaké době se odehrává a o čem je (rovná se ne až tak úplně mainstreamové téma), dokáže zaujmout a strhnout po proudu, respektive několika dějových proudech až k závěru, který je ryze spielbergovský (předpokládám zásahy do scénáře), ale vůbec to nevadí. Nad chladnými profesionály převažuje lidskost a obyčejný selský rozum převálcuje špičky politického žvatlání (líbí se mi). Nemusíte být odborníkem na dané období, příběh je srozumitelný a tvárný v představivosti diváka, kterému se nic nevnucuje. Scénář nemrhá efektními dialogy, a přesto občas zazní důrazná věta, která rozbuší srdce. Jednička s hvězdičkou.
Ex Machina
Scénář: Alex Garland
Nejspíš hrozně naštvu fanoušky tohohle filmu, ale… Nuda. Postavy naprosto bez sympatií, bez potenciálu. Nevím, jak to dopadlo na plátně, ale scénář je zřejmě jen „notový“ zápis režiséra, který je doufám tím, kdo se v tom vyzná. Už už jsem se těšil, že letos nedojde na nekoukatelné artovky, ale tohle je asi jedna z nich. Takové to sci-fi artové cosi pro intoše. Sci-fi mám rád, pokud bych nečetl scénář, jistě bych to chtěl vidět, ale něco tak dokonale otravného, jako jsou monotónní popisy děje, v tomto scénáři už jsem dlouho nečetl. Fráze, stokrát čtené a viděné věci, kterými se autor snaží dílo posunout výš, než má šanci dosáhnout. Na tomhle scénáři by klidně mohlo být napsáno „po přečtení spalte“. Neobsahuje nic, kvůli čemu by musel být natočen. Přitom potenciál by tu nepochybně byl. Předpokládám, že byl nominován kvůli synopsi, která je zajímavější než těch 117 stránek scénáře.
V hlavě (Inside Out)
Scénář: Ronnie Del Carmen, Pete Docter,Meg LeFauve, Josh Cooley
Pete Docter se narodil, aby měl Pixar co točit, jasné? U ostatních platí totéž. V hlavě je okouzlující pomocník rodiče dospívajících fakanů. Vážně je to dobré! Kdy se stane, že jsou emoce a děje uvnitř duše (hlavy chcete-li) tak vtipně ztvárněny? Pixar má smůlu, že se od něj čekají hezky propracované koukačky ve stylu Vzhůru do oblak a příběh zůstává sice důležitý, ale až v druhém plánu. Tady je právě scénář tím, co je podstatné. Srozumitelné, veselé, poskládané v logické i zábavné podobě do mozaiky, která osloví všechny generace. Co dodat – svoje místo mezi oscarovými scénáři má tenhle právem.
Spotlight
Scénář: Josh Singer, Tom McCarthy
Přiznám to rovnou – můj jednoznačný favorit. Ano, „podle skutečné události“. Šokující příběh, který se ale odehrává v příběhu za příběhem. Spotlight naprosto realisticky zobrazuje práci novináře, který někde na začátku ani netuší, že v jeho poznámkovém bloku vzniká časovaná bomba. I v dialozích, opatrných náznacích cítíme, že někde pod povrchem se plíží něco neuvěřitelného, čemu se samy postavy podvědomě brání uvěřit. A pak to přijde. Čas na nasazení, emoce viděné jinýma očima, osudy zachytávané do sítě, aby sloužily příběhu. Josh Singer napsal scénář jako své sedmé dílko, stejně jako Tom McCarthy a povedlo se jim dostat z něj maximum. Nevím, jestli je to tím, že za slovy textu vidím dobře známá místa a děj, ale u mě scénář vítězí tím, jak se v něm jaksi rozbaluje skandál světových rozměrů, aniž by to bylo předkládáno s pompou a dlouhými dramatickými dialogy. Místy může být poněkud rozvláčný a jsem si jistý, že trocha škrtání by mu prospěla, za mě však v této kategorii není lepší snímek.
Straight Outta Compton
Scénář: Jonathan Herman, Andrea Berloff…
Tak tohle je vysloveně pro fajnšmekry. Samozřejmě „podle skutečné události“, ale jak říkají znalci, značně upraveno, autocenzurováno. Na to, že to má být drsný příběh z ghetta, působí trochu uhlazeněji, než bych čekal. Silnou stránkou takových filmů bývá hudba, kterou samozřejmě při čtení neslyšíte, takže o část kouzla jsem nejspíš přišel. Osobně mám trochu problém s neustálým řešením velkých rasových otázek. Nerad tyhle diskuze, které stejně nikam nevedou a nakonec záleží na vlastním myšlení každého z nás. Ovšem vezení se na vlně těchto témat mě nebere. Na druhou stranu, scénář je srozumitelný i pro ty, kteří dodnes netušili, co to je „NWA“. Je i pro ty, kteří tuhle popkulturu a podmínky vzniku gangsta rapu neznají. Zkrátka – můj šálek kávy to není, ale i tak doporučuji a chápu nominaci. Rytmus a jeho Sídliskový sen jsou okamžitě tímto snímkem odesláni do hlubin lidské anatomie, protože TOHLE je gangsta! Nic víc, nic míň.
And The Oscar Goes To...
V této kategorii je letos hodně barevno. Tedy myslím tématicky. Tak se mi to líbí, je z čeho vybírat. Předpokládám a rovnou jsem smířený s tím, že ani letos se s pány porotci neshodnu, ale je mi to tak nějak… Jdeme na to.
Šance podle FilmServeru:
Bridge of Spies (Matt Charman, Coenovi): 22%
Ex Machina (Alex Garland): 6%
Inside Out (R. Del Carmen, P. Docter…): 23%
Spotlight (Josh Singer, Tom McCarthy): 28%
Straight Outta Compton (J. Herman, A. Berloff…): 21%