První zmínka o tom, že by Raimi realizoval pokračování své filmové trilogie formou televizního seriálu, vyšla z jeho úst na Comic Conu minulý rok. Rok poté, co byl spáchán remake jeho kultovní klasiky z roku 1981. Raimi opět spojil síly se svým starším bratrem Ivanem, který mu vypomohl už u Armády temnot. Se scénářem k pilotu jim ještě vypomohl Tom Spezialy. Režii pilotního dílu si vzal na svá bedra sám Sam Raimi. Ostatní díly pak ale budou režírovat zase jiní tvůrci a Raimi se spokojí s rolí scenáristy a výkonného producenta. Tolik suchá fakta a nyní konečně k samotnému pilotu. Nejdřív pár slov k jeho ději.
Ten se odehrává třicet let od událostí prvního dílu, což zhruba odpovídá reálnému času, který od jeho natočení uplynul. Ash (Campbell) žije v ústraní v jakémsi zapadákově ve svém přívěsu, kde mimo jiné přechovává své ikonické "relikvie" - Knihu mrtvých alias tajemný Necronomicon, motorovou pilu, sekyru a svou brokovnici remingtonku. Ash na první pohled působí jako "starý páprda", který si nasazuje korzet a ve skleničce přechovává umělé protézy svého chrupu, ale zdání klame.
Ash to umí ještě stále pořádně roztočit, jak ukazuje v úvodní sekvenci, kdy se za rachotu deepurplovské Space truckin´ ubírá k místnímu baru, kde sentimentálními řečmi a lakonickým sexem na dámských toaletách oslaví "jako každý rok" jednoduchý fakt, že ještě žije. Ash jinak pracuje v místním elektru, kde s ním dělá ještě přátelsky naladěný Pablo (Ray Santiago) a zprvu ne tolik přátelsky naladěná Kelly (Dana DeLorenzo). V druhé dějové linii se mezitím dvojice detektivů Amanda (Jill Marie Jones) a Carson (Mike Edward) vydává do domu, kde se setkávají s nadpřirozenými silami. Jinými slovy Zlo se vrátilo a přišlo si nejen pro Ashe.
Pilot přesně odpovídá Ashovým slovům, kdy na Pablův dotaz, jak se nyní cítí, odpovídá slovem "groovy" - skvěle, super, božsky nebo nářezově. Můžu jen potvrdit tato slova, která jedním slovem vystihují dojem, jaký z pilotu mám. Raimi se tu na ploše necelých čtyřiceti minut obuje do svých léty osvědčených a prochozených bot, v kterých umí chodit jako nikdo jiný. Stihne vzkřísit ikonickou postavu bojovníka proti Zlu Ashe včetně jeho nezbytných "rekvizit" (zmíněných výše), s kterými už se Zlem nějaké ty bitvy vybojoval. Stihne v krátké a projekcí doplněné retrospektivě prolítnout "evildeadovské" univerzum. A také nás stihne seznámit s novými postavami "sekundantů", které budou Ashe doplňovat v nikdy nekončícím boji se Zlem, které se znovu vrací.
Raimimu to dává jedinečnou možnost si znovu "procvičit" svou oblíbenou abecedu hororových stylových prvků. Takže se opět dočkáme jeho pověstných megarychlých nájezdů a švenků kamery v méně než metrové výšce nad zemí, které tak dobře fungovaly v Lesním duchovi, a které, světe div se, fungují stejně stále dobře i o třicet let později. Raimi pilot natočil "levou zadní", jinými slovy, pilot působí natočený "lehce" a tato lehkost je přesně to, co divák potřebuje. K lehkosti pak přispívá i nezbytný humor, který k Raimimu od dob Smrtelného zla 2 prostě patří.
Raimi zkrátka namíchal velmi chutný čtyřicetiminutový koktejl strachu, humoru a okořenil ho špetkou nostalgie, aniž by se ale příliš pouštěl do nějakého zbytečného nimraní se v minulosti a parazitování na kultovní pověsti svých filmových předchůdců. Pilotní díl je středometrážní televizní (ale i filmovou) lahůdkou, která dává tušit, že by mohlo jít o velmi divácky vděčnou a zábavnou televizní sérii. Mohlo, ale i nemuselo. Za jeho pilot se Raimi stydět nemusí, protože se mu povedl na výbornou.