Gravitace, která zahajovala benátský filmový festival, má nadšené ohlasy. Na RottenTomatoes se se šestnácti recenzemi drží na 100%, na selektivnějším serveru MetaCritic je výsledný průměr z devíti kritik 91%. V rozhovoru pro Variety se James Cameron nechal slyšet, že byl snímkem ohromen a že dle něj nejde jenom o nejlépe nasnímaný počin zasazený do vesmíru, ale o nejlepší vesmírný film, jaký byl kdy natočen. Vyzdvihoval ale především lidský rozměr, tj. vyobrazení ženy bojující o holý život v nulové gravitaci. Chválil spolu s tím spojený fyzicky velmi náročný herecký výkon Sandry Bullock, který musel být pečlivě nazkoušen a choreografie musela být dopředu promyšlená, ale přesto působí spontánně. A v neposlední řadě do pozice auteura situoval režiséra Alfonsa Cuaróna, který si toho musel hodně vytrpět, aby mohl Gravitaci natočit co možná nejvěrohodněji, jak si předsevzal.Nechme ale nemístně romantizující vizi umělce svádějícího boj se studiem i neférovou argumentaci autoritou (Jamesem Cameronem) a buďme na chvíli skeptičtí. Synopse dává důvod k obavám všem, kteří byli u předchozích Cuarónových filmů nespokojeni s prostoduchostí fabule a tím, že nejde o nic jiného než o nesčetněkrát odzkoušené žánrové vzorce. Doktorka Ryan Stone (Sandra Bullock) je na své první vesmírné misi, astronaut Matt Kowalsky (George Clooney) na své poslední před důchodem. Při rutinním průzkumu se stane nehoda, při níž je raketoplán zničen a oba kosmonauti jsou odkázáni jenom na sebe navzájem, protože ztratili kontakt se Zemí jakožto jedinou šancí na záchranu. Významově nejspíš taktéž nepůjde o kdvíjak bohaté dílo, které by mohlo být v diskuzích zmiňováno vedle 2001: Vesmírné Odysey a dlouho rozebíráno.
Hlavní je míra diváckého prožitku, a ta by po vzoru podobně intenzivních děl (127 hodin, Pohřben zaživa) měla být dosažena především za pomocí stylu (samozřejmě v kombinaci s omezeností vyprávění). Údajně poslední plnohodnotná upoutávka nemůže příliš těžit z velké průměrné délky záběru (na 90 minut by jich mělo být celkem 156, přičemž ten úvodní by měl dosahovat délky až 17 minut). Jde na to ale velmi chytře, když dodržuje klasické dělení na tři části (cca. vždy po 45 sekundách) a postupně zrychluje, když přejde od jednozáběrové scény (první část) přes několik zatmívaček (druhá část) až k rapidmontáži (poslední část) s money-shotem na závěr, čímž dosahuje působivé gradace. Tato různorodost je ale sjednocována tím, že se v prvních dvou "aktech" přechází od velkého celku až ke klaustrofobickému velkému detailu, rozhovorem mezi Stone a Kowalskym a napojením na prožitek a mentální stav Stone (čím víc jí dochází vzduch, tím rychleji se stříhá, zvukové efekty jejího dýchání zesilují a poté jsou nahrazeny hudbou, jakmile "odpadne"). Na trailer, který bezkonkurenčně patří mezi to nejlepší, co na tomto poli bylo letos k vidění, se můžete v rozlišení ve 2K podívat pod textem, jak jste zvyklí. A nezapomeňte si datum 3. října, kdy má Gravitace premiéru v českých a slovenských kinech ve 2D a 3D verzi, zaznamenat, pokud jste tak ještě neudělali.
