Žena Bostonského policisty Nicka (Ryan Reynolds) Julia (Stephanie Szostak) je spokojená, že má svého manžela. Nepotřebuje ani nový dům, ani auto, ani bohatství. Nickovi to však nestačí a chce Julii dopřát něco lepšího. Udělá však osudovou chybu, když se spolčí se zkorumpovaným policistou a kolegou Bobbym (Kevin Bacon), čímž si zadělá na posmrtnou existenci, kde ke svému překvapení může pokračovat ve své „pozemské“ práci. Do speciální jednotky R.I.P.D. (v doslovném překladu „Jednotka Odpočívej v pokoji“) nastupuje jako kolega zkušeného Roye Pulsiphera (Jeff Bridges), který ho zasvěcuje do tajů a nástrah honby za „tuhoušema“. To jsou mrtvé duše, které přesluhují mezi živými a vyhýbají se poslednímu soudu. Aby na Zemi nebudila dvojice mrtvých policistů zbytečný vzruch, je jim přidělena tajná identita v podobě jinak vypadajících avatarů. Nickův avatar je starší čínský muž (James Hong) a Royův je vnadná a svůdně vypadající blondýna s „parádním“ výstřihem (Marisa Miller). Nick má pochopitelně nalíčeno na svého vraha a mimo to musí ještě dvojice zabránit zamoření světa tuhoušema.
Zápletka kombinující model policejního buddy movie s nadpřirozenými prvky alà Krotitelé duchů nebo Muži v černém s romantickým Duchem slibovala všechno možné, jen ne nudu. Výsledek ale vypadá hodně zvláštně. Celý tento mix motivů a prvků z jiných filmů působí dojmem, jakoby by ho tentokrát Schwentke nedokázal ukočírovat způsobem, jakým se mu to výborně povedlo v předchozím Red. Celé to zkrátka není příliš přesvědčivě, a co je bohužel největší slabinou u komedie, ani příliš vtipné.
Přitom začátek vypadá slibně. Od úvodní romantické scény mezi Nickem a jeho půvabnou ženou si celkem i přejeme, aby nedošlo k tomu, k čemu víme, že zanedlouho dojde. Výborně je natočená úvodní akční sekvence při přepadení drogového dealera. Pochvalu si zaslouží především parádní choreografie pohybů kamery s využitím různých úhlů pohledu a střih. Schwentke opět prokázal zručnost a invenci, s jakou dokáže podobné akční scény realizovat. Efektní a působivý je rovněž zpomalený záběr, ve kterém se Nick ocitá poté, kdy se pomalu probouzí k druhému životu. Nic nelze vytknout ani „nebeskému tunelu“ vzbuzující reminiscence na Monty Pythonův smysl života, kterým se Nick dopraví na „onen svět“. Výborný je rovněž věcný a strohý „přijímají pohovor“ se zkušenou náborářkou mrtvých Proctor (Mary-Louise Parker) a vůbec celkový design tohoto místa. Výborně si tvůrci poradili i s nenápadnou infiltrací mezi živé skrze místo, kam už víceméně „živá noha nepáchne“, jeden místní obchod s videorekordéry. Náhradní identita obou mrtvých policistů je v rámci možností také poměrně solidně vymyšlena, i když přechody mezi tím, jak je vidí živí a mezi jejich „skutečnou“ podobou nejsou využity úplně na maximum. Obávám se ale, že z výčtu pozitiv to bude patrně vše. Zbytek, kterým jsou bohužel ještě dvě třetiny filmu, je takový „nemastný neslaný“.
Schwentke i nadále výborně zvládá automobilové honičky, efektní přestřelky a autonehody, ale humor se mu jaksi nedaří, z příliš naditého potenciálu vydolovat. Já osobně jsem se ve filmu zasmál opravdu asi jen dvakrát. Jeden zářez nese ale spíše český překlad, protože opravdu netuším, zda bych se výrazu „nebeský pojeb“, která pronesl Jeff Bridges ústy Roye zasmál i v originále a druhý zářez jde na vrub filmu, ale to až v úplném závěru, kdy Roy nabídne svému parťákovi nového avatara. Jinak ale, lakonicky řečeno, žádná sláva.Lze ještě pochválit ústředního dvojku v podání sympatického Ryana Reynoldse a zkušeného Jeffa Bridgese, který tu skutečně lehce paroduje svého drsného šerifa Roostera Cockburna z Opravdové kuráže. K nespornému kladu této nevyvážené až nepovedené komedie patří také rozumná stopáž. Každý divák jistě ocení, když se nemusí v kině „trápit“ hodiny dvě, ale jen hodinu a půl. U tohoto filmu se člověk sice vyloženě netrápí, ale ani se příliš nepobaví. Zbývá jen doufat, že se to příště Schwentkemu vydaří lépe v nějakém „normálním“ filmu.
