Natočit podařenou adaptaci literárního díla není vůbec jednoduché. Musíte zvážit několik aspektů, které vedou k potenciálnímu úspěchu a které je nutno alespoň rámcově dodržet, jinak se setkáte s nepochopením nebo komerčním propadem. Sestavili jsme pro vás manuál toho, co by měl každý režisér zfilmovaného románu dodržet, aby se podařilo uspokojit alespoň jednu skupinu diváků. A jaké tedy ony čtyři body jsou? 1) Uvážlivý výběr předlohy Alfou a omegou úspěchu je vybrat nosnou románovou předlohu. Z tohoto hlediska máte v podstatě dvě základní možnosti. Tou nejjistější zůstává volba absolutní literární klasiky, kterou všichni znají z dlouhých hodin trávených ve školních lavicích. V tomto případě je vlastně úplně jedno, jestli má kniha hodně čtenářů, nebo ne, neboť její titul je tak proslavený, že víc vlastně nepotřebuje. Vždyť další verze libovolné Shakespeareovy hry, Balzacova románu, dobrodružství stvořených Alexandrem Dumasem nebo osudů slavných postav Lva Tolstého nikomu neuškodí a dost možná nalákají do kina i střední a starší generaci, která už začíná holdovat spíše domácímu sledování filmů. Nevýhodou této metody budiž fakt, že vzhledem k množství předchozích adaptací stejných děl se tvůrci nevyhnou vzájemnému srovnávání a uspět v něm je velmi těžké. Toho jsou si ale na druhou stranu všichni vědomi. Příklady: Hrabě Monte Christo vs. Hrabě Monte Cristo, Romeo a Julie vs. Romeo a Julie, Tři mušketýři vs. Tři mušketýři, Bídníci vs. Bídníci a další. Druhou možností je zadaptovat momentální literární bestseller. Tento přístup má několik výhod - budete mít postaráno o velkou diváckou základnu, budete si jisti tím, že točíte aktuální a populární téma a nebudete srovnáváni s mnoha režiséry před vámi. Na druhou stranu cílová skupina bude přece jen o něco užší než v předchozím případě, porovnání s literární předlohou bude možná o dost přísnější a v neposlední řadě se většinou ocitnete i pod palbou ohlasů samotného tvůrce knihy, což nikdy není úplně příjemné. Největším rizikem je však to, jak se rychlá potřeba natočit film projeví na celkovém výsledku. Příklady: Kompletní Twilight sága, Hostitel, chystaná adaptace Padesáti odstínů šedi, ale i osm dílů Harryho Pottera
2) Přístup k předloze Ať se nám to líbí, nebo ne, otřepané úsloví, že papír snese všechno, bude platit až na věky věků. Každá kniha má zkrátka hodně úskalí k tomu, aby z ní vznikl dobrý a hlavně pro všechny uspokojivý scénář. Jelikož nepříjemnému krácení se nevyhnete, musíte přijít na to, jak to udělat citlivě, abyste neurazili čtenáře předlohy a zároveň vše potřebné vysvětlili a zaujali i nečtenáře. Nejotřepanější metodou je vybrat hlavní dějovou linii (maximálně dvě) a pár důležitých postav a zbytek zkrátka ignorovat. Když se vše udělá citlivě, mělo by to vždy tak nějak klapnout, aby byl výsledek alespoň průměrný. Velikým rizikem však zůstává to, že se nezavděčíte vůbec nikomu a váš pokus zůstane na půli cesty. Příklady: Americké psycho, Červený drak Další, ač ne tak využívanou možností je pak jít vlastní cestou a místo adaptace zvolit interpretaci knihy, případně se pokusit o nějakou originalitu. Tento přístup většinou všichni ocení, výsledek je ale hodně nejistý. Buď se zadaří a vy budete velebeni pro osobitost, sebevědomí a odvahu, nebo se vše totálně pokazí a zatratí vás čtenáři i nečtenáři předlohy a v některých případech i sám její autor. Moc jiných cest v tomto přístupu není. Příklady: Osvícení, Bídníci, Romeo a Julie Můžete si samozřejmě najmout i samotného autora předlohy, který přijde s vlastní vizí a s knihou a postavami naloží po svém (příkladem budiž povedená Pravidla moštárny), zvolit cestu doslovné adaptace, která je ale možná jen v případě, že předloha je poměrně přímočará a soustředí se na jednu věc (příklady: Tajemná řeka, Gone, Baby, Gone, Prokletý ostrov), nebo pokud je kniha naopak příliš obsáhlá a nezfilmovatelná pokusit se nezbytné krácení vynahradit řemeslnou stránkou (příklady: trilogie Pán prstenů, Jméno růže, sága Harry Potter).
3) Volba tvůrčího týmu Ač se to zdá fádní, není jednoduché vybrat režiséra jakékoli literární adaptace. Musíte zvažovat všechny možnosti a ty nejmenší nuance, které rozhodnou o úspěchu či neúspěchu výsledné podoby filmu. Je nutné zvážit všechna pro a proti, to nejdůležitější ovšem je vědět, co a pro koho vlastně točíme. Jen velmi těžko můžeme svěřit adaptaci postapokalyptického sci-fi tvůrci romantických komedií nebo naopak vztahového dramatu povětšinou akčnímu režisérovi. Jde skutečně o to, jak předlohu chceme uchopit a na co budeme klást důraz. Tohle je pro někoho možná horší bod než psaní scénáře.
4) Obsazení Máme za sebou volbu předlohy, scénář a výběr režiséra. Zbývá obsadit hlavní role, což je de facto největší problém. Vzhledem k tomu, že kniha pracuje s představivostí, každý si svého hrdinu vysní jinak a to bývá kámen úrazu. Vybrat ideálního představitele / představitelku je takřka nemožné, protože každý divák (a čtenář obzvlášť) si nějaké ty zápory najde. Jde tak v podstatě o jeden velký kompromis, cesta k němu ale není jednoduchá. Ano, může se stát, že se volba vyvede dokonale až geniálně (příkladem budiž Anthony Hopkins jako Hannibal Lecter), většinou to ale až tak ideální není. Musíte se zkrátka pokusit o to, aby vámi vybraného umělce přijalo co nejvíc diváků a znalců předlohy. Je jasné, že se nikdy nezavděčíte úplně všem, proto je důležité ke všemu přistupovat s pokorou, ale zároveň také s jistou dávkou odvahy. Vždyt kdyby se měl James Bond obsazovat jen na základě podobnosti se svým knižním předobrazem, nemohli by ho nikdy hrát Roger Moore nebo Daniel Craig.
V téhle čtveřici jsme se vám pokusili vyjmenovat ty nejdůležitější věci, které jsou potřeba při natáčení jakékoli literární adaptace. Samozřejmě by se daly jmenovat ještě jiné aspekty (například výběr lokací, stopáž atd.), ty ale do našeho manuálu zařazovat nebudeme. Když totiž překonáte čtyři zmiňované nástrahy, s tím ostatním už si poradíte o dost snadněji. Uvidíme, jak nakonec ve srovnání s románem (a třeba i s předchozí verzí) dopadne Velký Gatsby a jak moc se našich rad jeho režisér Baz Luhrmann držel. A jaká je vlastně vaše oblíbená adaptace? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem.