Mladá, krásná, ale od pohledu labilní Roslyn (Marilyn Monroe) přijíždí do nevadského Rena za rychlým rozvodem. Seznamuje se zde se stárnoucím kovbojem a svůdcem Gayem (Clark Gable) a jeho přítelem Guidem (Eli Wallach), který jim nabízí možnost bydlet ve svém nedostavěném domě uprostřed pouště. Podivný čtyřúhleník završuje rodeový jezdec Perce (Montgomery Clift), se kterým se vydávají ulovit mustangy na prodej. Každý z hrdinů si s sebou nese nějaké nevyřešené trauma, které jako by se v přítomnosti živelné Roslyn probouzelo k životu. Světácký a po svobodě toužící Gay trpí absencí svých dětí. Guido se stále nevyrovnal s válečnou zkušeností a náhlou smrtí své mladé manželky. Percea trápí problematický vztah ke znovu provdané matce. A sama Roslyn se až křečovitě těší z každého krásného dne, aby pravidelně propadala v záchvaty paniky a bolesti, když se má ubližovat jakémukoliv živému tvoru. Mustangové mají pověst prokletého filmu a to ne náhodou. Stali se posledním dokončeným snímkem jak pro Clarka Gabla, který dva dny po natáčení dostal infarkt a po desíti dnech už byl na pravdě boží, tak pro Marilyn Monroe, která zemřela rok a půl od premiéry. Pro Montgomeryho Clifta zase znamenali jednu z posledních významných rolí, byť umřel "až" v roce 1966. Poslednímu z ústřední čtveřice Elimu Wallachovi je dnes na druhou stranu krásných šestadevadesát. Film vznikal z velmi osobních důvodů. Údajně šlo ze strany tvůrce scénáře, světoznámého dramatika Arthura Millera, o pokus zachránit uvadající manželství s Marilyn Monroe, které psal roli Roslyn na tělo. Záměrem bylo prokázat nade vší pochybnost její dramatický talent. K námětu ho inspirovalo osobní setkání s jakousi výstřední dvojící honáků, kteří byli na lovu posledních mustangů, aby je prodali na jatka. Každopádně Millerův plán nevyšel a pár ohlásil krátce po dokončení natáčení rozchod. Filmování bylo náležitě divoké, už jen proto, že herci nebyli o nic méně sebedestruktivní než jejich postavy, nemluvě o děsivém vedru v poušti. Marilyn byla závislá na chlastu i prášcích a na dva týdny musela přerušit natáčení, protože skončila v nemocnici na detoxu, údajně v ohrožení života. Z odstupu se zdá, že Roslyn ani příliš nehraje. Miller svoji ženu znal a využil toho náležitě při psaní scénáře (na kterém pracoval tři roky a který se prý upravoval ještě během natáčení). Nepřekvapí tak, že tvář hlavní hvězdy se scénu od scény mění, zjevně podle toho, v jakém byla právě stavu. Někdy je klasicky krásná, jindy podivně opuchlá a vrásčitá. Každopádně je vždycky mimořádně přesvědčivá a její emocionální výkyvy působí až nepříjemně reálně. Vzhledem k tomu, že navíc jak Montgomery Clift, tak Huston měli vážné problémy s alkoholem (režisér byl navíc ještě gambler), dá se považovat vlastně za zázrak, že film byl vůbec dokončen a navíc tvoří tak kompaktní a působivý celek. Obsazení Clarka Gabla bylo nadmíru šťastné nejen pro jeho nezvykle procítěný výkon, ale i tím, že symbolizuje pro Hollywood to stejné, co hlavní hrdina filmu - kovboj - pro Ameriku těch časů. Je jedním z posledních, přežitek minulé doby. On i Marilyn byli ikonami klasického Hollywoodu, který už počátkem šedesátých let vlastně neexistoval. Stejně jako kdysi ohromná stáda mustangů. Černobílý snímek byl v době vzniku označován za propadák a kritiky byly přinejlepším smíšené. Diváky prostě neláká demytizace Divokého západu, obzvlášť když jsou hlavními postavami čtyři alkoholičtí ztroskotanci, kteří chodí světem s diagnózou na čele. Ceny akcií filmu mezi odborníky ale postupně rostly, ať už pro zmíněné působivé herecké výkony, tak snad i pro ono světélko na konci tunelu zoufalství, které zasvitne některým z hrdinů na samém závěru. Mustangové vás nejspíš silněji osloví v době, kdy na tom nebudete s náladou nejlépe. Snadněji se vám jejich hořká chuť dostane pod kůži a spíše prominete občasnou nevyrovnanost a teatralitu. Intenzitu hereckého talentu všech zúčastněných ale nepřehlédnete ani při těch nejprosluněnějších dnech.

Originální trailer filmu Mustangové