Spolumajitelka laciného anglického hostince U Lví hlavy (Una O'Connor) už ve svém podniku jistě viděla ledacos, ale záhadný muž (Claude Rains), který se v jejím podniku ubytoval a nepřeje si být nikým viděn a rušen, pokouší její zvědavost přespříliš. Proč se pořád zavírá? Proč nosí i v místnosti sluneční brýle a nikdy neodkládá rukavice? Ale především - proč má celou hlavu ovázanou obvazem? Název filmu nikoho nenechává na pochybách, a proto není třeba to tajit - protože je neviditelný. Ambiciózní vědec Jack Griffin experimentoval s nově objevenou látkou jménem monokain, která dle jeho předpokladů po vpichu pod kůži způsobuje neviditelnost. Nepočítal ovšem s tím, že účinek je trvalý, a U Lví hlavy se proto pokouší vyrobit protilátku. Sociální izolace si začíná vybírat daň na jeho psychice a po sérii neúspěchů a nepříjemností s majiteli hostince přísahá světu strašlivou pomstu. Zatímco jeho přítelkyně Flora (Gloria Stuart) a kolega Kemp (William Harrigan) umírají obavami o jeho osud, pohřešovaný řádí jako černá ruka. Krade, vraždí a sbírá síly provádět to ve velkém. Neviditelný Wells Na genezi Neviditelného muže je překvapivé, že původně nevznikal s úmyslem dramatizovat slavný román H. G. Wellse. Výsledek je sice své literární předloze nepoměrně věrnější než Dracula a Frankenstein, ale nápad použít Wellsův román přinesl až autor konečného scénáře R. C. Sherriff, najatý jako čtrnáctý v pořadí. Několik předchozích scenáristů (mezi nešťastnou třináctkou bychom našli i později slavné filmaře Prestona Sturgese a Johna Hustona) adaptovalo brakovou detektivku Philipa Wylieho The Invisible Murders, na kterou Universal vlastnil práva, jiní se drželi pouze ideje neviditelného muže a šili mu na míru původní příběh dle vlastního vkusu a fantazie. Část mého já by nesmírně ráda viděla alternativního Neviditelného muže, odehrávajícího se na Marsu nebo v carském Rusku (protože i tyto varianty přicházely v úvahu), ale nevěřím, že by film v takové podobě přežil bezmála osm dekád, jako se to daří zábavnému dílku Jamese Whalea. Klíčový muž v universalovském monsterprůmyslu přispěl ke slávě podniku především Frankensteinem a jeho nevěstou, za pozornost ale stojí i oba snímky, které natočil mezi nimi. U nás nejméně známý The Old Dark House má pověst inspirátora Addamsovy rodiny a jako obvykle mu dominuje Boris Karloff. A věřte nebo ne, s Karloffem se počítalo i pro roli Neviditelného muže. James Whale ovšem cítil, že ramenatý kolohnát s drsným hlasem se pro roli intelektuála příliš nehodí, a hledal někoho méně nápadného. Farmář hledá roli Claudeu Rainsovi, který se nakonec stal protagonistou filmu, role profesora Griffina předplatila třicetiletou filmovou kariéru. V době, kdy nabídku dostal, byl smířený s tím, že není hollywoodský typ, uvažoval o penzi a rozhodně by ho nenapadlo, že se karta obrátí a v následujících třech dekádách si v Hollywoodu zahraje všechno doslova od Boha (Záhadný pan Jordan) po Ďábla (Angel On My Shoulder) a vyslouží si čtyři oscarové nominace. Na britských jevištích se pohyboval od dětství a z nemotorného malého piva s vadou řeči (přezdívali mu "Wains", protože dlouho neuměl vyslovit R) a cockney přízvukem se časem vypracoval v takovou autoritu jevištní řeči, že ji dokonce vyučoval Laurence Oliviera nebo Johna Gielguda. Před natáčením Neviditelného muže měl ale jen dvě zkušenosti s kamerou - epizodní roli v dnes nedochovaném britském filmu Build Thy House a něco, co nazýval "nejhorší kamerovou zkouškou v dějinách Hollywoodu". To byla v třiačtyřiceti letech poměrně tristní bilance. Protože v období hospodářské krize ve Spojených státech těžko hledal i divadelní uplatnění, Claude zcela vážně zamýšlel pověsit herectví na hřebík a stát se farmářem. Nabídka, která ho přiměla sesednout z traktoru, zprvu vypadala dost pochybně. Opravdu po něm, etablovaném herci v letech, chtějí, aby strávil celé natáčení zafačovaný v gáze? Vážně má šaškovat v nějaké trikové fantasmagorii, v níž ho ani nikdo nepozná? "Pak mi ale poslali telegram, kolik by dělal honorář," vzpomínal Rains později. "A hned ráno jsem byl ve studiu." Dozvěděl se, že za roli vděčí právě neblahému screentestu, za který se tolik styděl. James Whale se náhodou nachomítl k jeho projekci a neupoutal ho ani tak obraz jako zvuk. Ano, přesně toto je ten charismatický hlas, který studiem preferovaný Boris Karloff nemá, přesně toto je ta dynamická dikce, která obdaří zafačovaný zjev výraznou osobností i bez viditelné mimiky. Nevidomý muž Tak snadné to ovšem nebylo. Nejen že Claude Rains neměl příliš zkušeností s pohybem před kamerou, který je spíše věcí přesného dodržování značek než prožitku. Potíž byla, že ty značky často ani neviděl. Nejčastější trik ve filmu je založený na principu klíčování - aby byla v konečném záběru viditelná jen část herce (například ve scéně, kde před policejním sborem prchají pouze kalhoty), musely být všechny "neviditelné" části jeho těla pokryté černým sametem a natáčené proti stejně černému pozadí. Takto pořízený záběr se následně zkombinoval se záběrem příslušného prostředí. V praxi to znamenalo, že Rains musel řadu scén sehrát poslepu, protože otevřené a nezamaskované oči by vykukovaly z jinak neviditelného obličeje. V jednom místě filmu Griffin vysvětluje kolegovi, jak je těžké jít po schodech a nevidět, kam šlape. Díky okolnostem Claude Rains dobře věděl, o čem je řeč. Triky jsou nicméně dodnes velkým trumfem filmu. Že některé z nich byly ve své době přelomové, nás už přirozeně nemusí dojímat. Dodnes ale fungují jako zábavná atrakce, protože jsou hravé a použité většinou jako osvěžující vizuální gag. Zamrzí jen několik drobných logických pochybení. Například stopy podrážek ve sněhu, ačkoli jejich neviditelný původce nemá boty, nebo scéna, v níž vidíme levitující cigaretu v jedné neviditelné ruce a zápalku ve druhé, ale už ne kouř vdechovaný do dýchací trubice. Stejně jako Dracula, Frankenstein a Vlkodlak, i Neviditelný muž časem získal řadu vlastních i nevlastních příbuzných. V sequelu The Invisible Man Returns převzal obvazy Vincent Price (což mimo jiné znamená, že hrdina z neznámých důvodů pořádně vyrostl), ve dvou dalších (ale dějově nenávazných) filmech Invisible Agent a The Invisible Man's Revenge hrál titulní roli John Hall. Štěstí zkusila i komediální The Invisible Woman Virginia Bruce, ale to všechno byly víceméně slepé uličky (na kterých se ani James Whale ani Rains nepodíleli) a opravdovou franšízou se Neviditelný muž nikdy nestal.

Originální trailer filmu Neviditelný muž