O špatných filmech se vždycky dobře píše, je totiž mnohem snadnější kritizovat než chválit. Navážet se ovšem do něčeho, co je masově zbožňováno a považováno za nedotknutelné, je tak trochu sebevražedný pokus. Proto bych své spílání nad zatím posledním dílem Twilight ságy v pudu sebezáchovy ráda začala touto větou: Stmívání je fajn. Vážně. Vždy jsem oceňovala, co Catherine Hardwicke pro knižní blábol rádobyspisovatelky Stephenie Meyer udělala. Natočit adaptaci, která je lepší než její literární předloha, se každému nepodaří. Hardwicke to však na startovní pozici měla asi nejjednodušší. Zatímco první kniha Meyer ještě jakžtakž fungovala, další pokračování byla čirým plácáním. Ovšem zatraceně dobře výdělečným plácáním. A tak další režiséři (Chris Weitz, David Slade a naposledy Bill Condon) byli postaveni před nesplnitelný úkol. S tak špatnou látkou totiž nesvede nic sebezkušenější tvůrce. Obzvlášť když je nucen natočit dvouhodinový film, ve kterém se vlastně téměř nic neděje. Bella řekne svatební "ano", ztratí věneček, načež se jí v břiše usadí dravý, krvelačný upír, kterého pak s námahou (ale přece) porodí. A pak umře. Stručný nástin děje? Kdeže. Takto vypadá barvité vylíčení celého děje. Mohla bych se tu jako řada mých kolegů nechápavě pozastavovat nad tím, jak první díl Rozbřesku vévodí návštěvnosti kin a kolik peněz náctiletí po celém světě nechali v jejich pokladnách za první víkend. Bylo by to však ode mě nesmírně pokrytecké, sama totiž každoročně jeho producentům a tvůrcům přispívám na luxusní živobytí. A vlastně ani nevím proč – nejspíše jen ze setrvačnosti a prosté touhy se pobavit. No a taky proto, že mám ráda Kristen Stewart. Na obranu (a v rámci udobřování si) skalních fanoušků Twilightu však musím poznamenat, že čtvrté pokračování přineslo změnu k lepšímu. Sice nepatrnou, ale přece. Nesnesitelný pocit trapnosti, který u Nového měsíce a Zatmění z plátna přímo sál, se tvůrcům protentokrát vcelku podařilo udržet v mezích snesitelnosti. Při pohledu na počínání zaláskovaného upíra, vlkodlaka a obyčejné holky od vedle tentokrát nemusíte studem odvracet zrak, stačí se jen pohodlně usadit a mezi záběry se prospat. Anebo donekonečna obdivovat neschopnost Stephenie Meyer (potažmo scenáristky Melissy Rosenberg) vystavět příběh. Děravou logiku jejího vyprávění už snad museli odhalit i ti nejnepozornější z nepozorných (a všichni, kteří prošli sexuální výchovou). Schopnosti upírů Meyer oslabuje / zesiluje podle toho, jak se jí to zrovna hodí. Alice teď zrovna - náhodou - nevidí Bellinu budoucnost, Edward teď zrovna - náhodou - nedokáže říct, co si myslí, a - náhodou - se mu obnoví krevní oběh, aby mohl mít erekci (a pohlavní styk a mohl zplodit dítě). Podle stejného (ne)pravidla řídí i návrat konkrétních postav do děje, kupříkladu upírského klanu z Itálie v závěrečných titulcích, motivace nemotivace. Z tohoto ekonomicky výhodného důvodu flexibilně umožňujícího nekonečné nastavování příběhu se obávám, že na pokračování Twilight ságy budu do kina chodit ještě se svými pravnoučaty. Nebýt Kristen Stewart, které by v budoucnu někdo mohl nabídnout roli anorektičky či feťačky (protože i pohled ztrápené vyzábliny zvládá dokonale), nebylo by vskutku na co se dívat. Zbylé herecké osazenstvo totiž v rámci svého řemesla jen předvádí totální neumětelství, které jde ruku v ruce s plochostí jimi ztvárňovaných postav. Jednoduše: i kdyby se snažili sebevíce, stejně nemají co hrát. Věřím, že Robert Pattinson vedle své partnerky musí pociťovat jisté komplexy. A stejně tak jsem přesvědčena, že si po Stmívání musel znepřátelit někoho z maskérů, protože s každým dalším dílem je jeho maska ošklivější a v očích jeho fanynek ho nutně musí deglamorizovat. Obdobně jako Edward se karikaturami sebe samých stávají i všichni ostatní upíři, jejichž důležitost v příběhu postupně mizí do ztracena. Nejinak na tom jsou i jejich protivníci vlkodlaci, jejichž funkce se omezuje jen na občasné zavrčení. Scéna vyhrocené diskuze mezi CGI vlky je vskutku over the top. S ohledem na nízký průměrný věk diváků Twilight ságy je přehnaná i brutalita řady scén – zbídačený vzhled těhotné Belly může citlivějším dětským povahám snadno způsobit psychickou újmu stejně jako pohled na krvavé scény porodu a deromantizující upírské sání této tělesné tekutiny.
Český trailer filmu Twilight Saga: Rozbřesk - 1. část Možná je to znamení, že ratingový systém již opravdu pozbyl svého smyslu. Přestože se totiž u Rozbřesku spekulovalo o věkové hranici přístupnosti od osmnácti let, nakonec na něj mohou již dvanáctiletí. Ale co, hlavně že producenti mohou těžit vstupné i z peněženek čtenářů Mateřídoušky.