Rozbořená Vídeň, Orson Welles, kanály a citera. Příběh o hranicích přátelství a loajality. Nejlepší britský film dvacátého století si konečně našel i v Evropě cestu na Blu-ray. Jen škoda, že ne u nás.
Zpráva o vydání
Třetího muže ve vysokém rozlišení mě nadmíru potěšila, snímek patří k mým úplně nejoblíbenějším. Edice cinefilům dobře známé společnosti Criterion je dnes už beznadějně rozprodána a stejně byla kódována pouze pro Ameriku. Vydání v rámci tzv. StudioCanal Collection je proto víc než zásadním počinem. Nedělám si iluze o popularitě snímku mimo "zaujaté" publikum (vyzkoušeno na několika náhodných jedincích), a tak nejprve něco k filmu samotnému.
Nacházíme se ve Vídni několik let po skončení druhé světové války. Metropole je rozparcelována čtyřmi vítěznými mocnostmi, které jednotlivé části okupují. Rozbombardované trosky připomínají nedávné hrůzy. Na vlakovém nádraží se objevuje americký spisovatel brakových románů Holly Martins (Joseph Cotten), který přijel zpoza oceánu navštívit svého přítele Harryho Limea. Jak se ovšem na jeho adrese dozví, Harry byl nedávno zabit při nešťastné nehodě. Na pohřbu se kromě Harryho milenky Anny (Alida Valli) objevuje také britský major Calloway, který se o Harrym vyjadřuje víc než nelichotivě - Hollyho kamarád prý měl mít prsty v ilegálním obchodu s penicilinem, který stál život spousty pacientů místní nemocnice včetně dětí. Holly se rozhodne pátrat na vlastní pěst a očistit jméno svého přítele. Poválečná Vídeň však skrývá pro rozčarovaného a poblouzněného Američana mnohá tajemství a nečekaná překvapení...
Třetí muž je film mimořádný po vizuální i hudební stránce. Režisér Carol Reed se nejen inspiroval americkým filmem noir s jeho hrou se světlem a tmou (obzvlášť působivé jsou záběry přízračných obřích stínů na stěnách budov), ale vyšinutost doby ještě zdůraznil častým používáním "křivých" záběrů postav i míst. Odvážný, ve své době chválený i kritizovaný nápad nakonec nejspíš vysloužil snímku Oscara za kameru. Dalším stylotvorným prvkem byla volba natáčení na skutečných lokacích. Vídeň jako město duchů, plná strašidelně skutečných zbořenin a suti, je jedinečně atmosférické místo a dodává příběhu autenticitu a naléhavost stejně jako brilantní využití místního komparzu (třeba prodavač balónků).
Zásadní součástí
Třetího muže je i volba hudebního doprovodu. Reed vypustil klasický orchestr a rozhodl se svěřit soundtrack místnímu vinárenskému hráči na citeru (!!!) Antonu Karasovi. Jakmile jednou uslyšíte
Téma Třetího muže (
Third Man Theme, mělo mimochodem obrovský úspěch v dobových hitparádách v Evropě i Americe), film si podle něj už vždycky vybavíte. Tento další zdánlivě nepatřičný prvek celý snímek naopak stmeluje a zdůrazňuje jeho výjimečnost.
Nejde opomenout skutečnost, že scénář je dílem klasika britské literatury Grahama Greena. Mistrovsky vysoustružený příběh s typicky greenovsky tragikomickými postavami (rozpolcený a nešťastně zamilovaný Martins má ke klasickému hrdinovi daleko, charismatický světák Lime je naopak vlastně dost odpudivý) je kolektivní hereckou výzvou, které ani ti v menších rolích (správce domu, bytná nebo kluk s balonem) nezůstali nic dlužni. Joe Cotten je naprosto přesvědčivě rozervaný a nerozhodný, stejně jako hrdinka Alidy Valli i přes všechen smutek a zklamání v očích zarputile loajální.
A pak je tu samozřejmě Orson Welles. Poprvé se objeví až po více než hodině a má jedinou dialogovou scénu, na jejímž závěru pronese svůj (ano svůj, tohle je jediná část scénáře, která není Greenova) dnes už klasický proslov o švýcarských kukačkách a v závěru už jen prchá. I tak malý prostor stačí, abyste si na něj vzpomněli jako na prvního z celého filmu. Faktem je, že všechny postavy o Harrym Limovi ustavičně mluví. Není potom divu, že když se konečně objeví na scéně, ještě k tomu v tak geniální scéně jakou Harryho "zmrtvýchvstání" je (jde o jedno z nejlepších filmových entrée všech dob), máte zpětně pocit, že s vámi strávil mnohem víc času.
Teď k už samotnému Blu-rayi: obraz je ve srovnání s criterionskou edicí trochu méně kontrastní a některé záběry jsou spíše šedivé než skutečně tmavé, ale stejný dojem jsem měl i z kinoprojekce v rámci Projektu 100. Každopádně pořád je to mnohem lepší než DVD a není důvod si stěžovat. Stejně tak zvuk je na přes šedesát let starý film výborný. Už takhle by stál disk rozhodně za koupi.
Bonusová výbava potěší každého milovníka starých filmů. Největší lahůdky jsou devadesátiminutový dokument
Shadowing The Third Man a audiokomentář s Guyem Hamiltonem (který působil při natáčení jako asistent režie a následně režíroval třeba čtyři bondovky včetně
Goldfingera), dále skriptkou Angelou Allen a Simonem Callowem, britským hercem a autorem dvousvazkové biografie Orsona Wellese.
Originální trailer filmu Třetí muž
Dozvíte se tak spousty zajímavostí, jako například že snímek natáčely tři štáby a režisér Reed šest dní v týdnu prakticky vůbec nespal (dopoval se benzedrinem, což prý bylo tou dobou docela populární), protože jakmile skončil práci s jedním štábem, pokračoval s druhým a následně třetím. Nebo že zmíněné propracované hrátky se stíny byly částečně také výsledkem čekání štábu na příjezd Orsona Wellese, kterého agenti naháněli po Evropě, a který se schovával proto, aby z producentů vytřískal víc peněz. Je smutným (a typicky wellesovským) paradoxem, že nakonec souhlasil s pevnou částkou místo podílu na zisku, protože díky nesmírné úspěšnosti snímku by si tak byl přišel na nesrovnatelně víc.
Z dalších bonusů si zaslouží zmínku dva velmi zajímavé (pouze audio) rozhovory s Josephem Cottenem a Grahamem Greenem, alternativní verze úvodu, který byl změněn pro americkou distribuci nebo interaktivní prohlídka Vídně, kde se také dozvíte spoustu informací. Třeba o tom, že ve Vídni existuje i soukromé Muzeum Třetího muže, které osobně hodlám brzy navštívit. Zmínit musím i krásný "knižní" obal disku s vloženou esejí od Charlese Drazina. Jedinou chybu edice tak vidím v chybějících anglických titulcích, které prostě považuji za standard.
Co na závěr? Jestli jste filmovým fandou, musíte vidět
Třetího muže. Jestli jste fandou
Třetího muže, musíte jej mít na Blu-rayi. Tato edice vás dozajista uspokojí.
P.S. V perexu zmíněný titul Nejlepší britský film dvacátého století odkazuje na výsledky
ankety Britského filmového institutu z roku 1999, kde se snímek umístil na samém vrcholu.
TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
Zvuk: DTS-HD Master Audio 2.0
Jazyky: angličtina, němčina, španělština, francouzština
Titulky: němčina, španělština, francouzština, holandština
Obraz: 4:3; 1.33:1